Šéf Rady BBC rezignoval. Důvodem je střet zájmů v souvislosti s expremiérem Johnsonem

Předseda Rady BBC Richard Sharp v pátek rezignoval. Zpráva nezávislého vyšetřování totiž zjistila, že Sharp porušil vládní pravidla pro jmenování do veřejných funkcí, protože při pohovorech na tuto pozici neoznámil možný střet zájmů, tedy svou roli při sjednávání půjčky pro expremiéra Borise Johnsona.

BBC se jako veřejnoprávní vysílací korporace ocitla pod tlakem, když vyšlo najevo, že Sharp, v minulosti sponzor Konzervativní strany, pomohl v roce 2021 zprostředkovat půjčku pro Johnsona. Učinil to jen několik týdnů předtím, než byl na doporučení vlády jmenován do vedení Rady BBC.

Sharp uvedl, že odchází, aby „dal přednost zájmům BBC“. Dodal, že se dopustil neúmyslného porušení pravidel. „Cítím, že tato záležitost by mohla odvádět pozornost od dobré práce korporace, pokud bych zůstal ve funkci až do konce svého funkčního období,“ uvedl. Ve vedení rady zůstane do konce června, zatímco se bude hledat jeho nástupce.

Zpráva, kterou vypracoval právník Adam Heppinstall z britského úřadu pro dohled nad jmenováním do veřejných funkcí, byla zveřejněna v pátek. Advokát v ní uvádí, že Sharp „neoznámil potenciální domnělý střet zájmů“.

Britský regulační orgán začal v lednu zkoumat způsob, jakým byl někdejší bankéř v roce 2021 jmenován předsedou Rady BBC. Otázky visely nad jeho rolí při zajišťování půjčky pro bývalého premiéra Johnsona. Sharp tehdy popřel, že měl cokoli společného s vyřízením úvěru zhruba za 800 tisíc liber (21,3 milionu korun). Úvěr poskytl kanadský podnikatel Sam Blyth, kterého Johnsonovi představil Sharp.

Úkolem předsedy Rady BBC, který je jmenován na čtyřleté funkční období a jehož plat činí 160 tisíc liber (4,2 milionu korun) ročně, je prosazovat a chránit nezávislost BBC. Sharp stojí v čele BBC od února 2021 po čtyřicetileté kariéře ve financích. Správní rada je zodpovědná za stanovení strategické vize a rozpočtů korporace a také za to, že rozhodnutí BBC jsou přijímána v zájmu veřejnosti.

Kontroverze kolem Linekera

Vyšetřování je poslední nepříjemnou epizodou pro sto let starou BBC, která je financována z koncesionářských poplatků placených všemi domácnostmi s televizí a která má povinnost být ve svém zpravodajství nestranná.

BBC se naposledy v březnu ocitla pod tlakem, když její přední sportovní moderátor, bývalý anglický fotbalista Gary Lineker, kritizoval na sociálních sítích vládní migrační politiku. Lineker byl stažen z vysílání a následně se vrátil na obrazovky, když ostatní sportovní moderátoři, analytici a hráči Premier League ze solidarity s ním bojkotovali program.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
19:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron,německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
21:56Aktualizovánopřed 10 mminutami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
před 14 mminutami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mandát označil za bezprecedentní

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Středopravicová Tisza podle všeho v parlamentu dosáhne na dvoutřetinovou ústavní většinu.
před 18 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 5 hhodinami
Načítání...