Výbor zveřejnil důkazy proti Johnsonovi v otázce výpovědí o aféře Partygate

Nahrávám video

Imunitní výbor britského parlamentu zveřejnil dokument s důkazy, které má proti bývalému konzervativnímu premiérovi Borisovi Johnsonovi v aféře kolem večírků v době covidových uzávěr a jeho následných výpovědí v parlamentu. Jde o více než sto stran výpovědí svědků, fotografií i dokumentů. Poslanci zjišťují, zda Johnson vědomě klamal parlament. Johnson před výborem začal vypovídat ve středu odpoledne. Zopakoval, že nelhal vědomě. Hrozí mu, že přijde o poslanecký mandát.

Celkem šestnácti večírky a dalšími setkáními, které se konaly koncem roku 2020 a v první polovině roku 2021, se už zabývalo nezávislé vyšetřování úřednice Sue Grayové a později i policie. Pokutu za účast na nich dostalo celkem 83 lidí, včetně bývalého premiéra.

Obsahem středečního veřejného jednání není otázka, zda Johnson porušil vládní nařízení o omezení setkávání lidí v době pandemie covidu-19, ale zda vědomě obelhal parlament, když tvrdil, že o porušování pravidel neměl tušení. Výbor už v úterý zveřejnil dvaapadesátistránkový dokument vypracovaný Johnsonem a jeho advokátem, který ve středu poslouží jako jádro expremiérovy obhajoby. Johnson v něm uznává, že jeho prohlášení v parlamentu byla zavádějící. Tvrdí ale, že on to v tu dobu nevěděl a jednal v dobré víře.

Ruka na srdci

Johnson ve středu zopakoval, že zákonodárcům vědomě nelhal. „Ruku na srdce, jsem tady, abych vám řekl, že jsem (Dolní sněmovně) nelhal. Když ta prohlášení byla učiněna, stalo se tak v dobré víře a na základě toho, co jsem v té době poctivě věděl a čemu jsem věřil,“ řekl na úvod slyšení.

Mezi ve středu zveřejněnými důkazy jsou například fotografie z jednotlivých setkání, konverzace prostřednictvím aplikace WhatsApp mezi zaměstnanci britského úřadu vlády, kteří debatují, jak se ke skandálu postavit, nebo výpověď tehdejšího šéfa státní správy Simona Case, který uvedl, že Johnsonovi nikdo neposkytl ujištění, že pravidla jsou dodržována, jak expremiér později tvrdil.

Jednání imunitního výboru se účastní sedm poslanců: čtyři konzervativci, dva labouristé a jeden představitel Skotské národní strany (SNP). Předsedkyní je labouristka Harriet Harmanová. Pokud se prokáže, že premiér oklamal parlament, když tvrdil, že nevěděl, že porušuje pravidla vydaná jeho vlastní vládou, může Johnsonova politická budoucnost značně utrpět, soudí britská média. Mohl by totiž přijít o poslanecký mandát.

Až středeční slyšení skončí, výbor se bude muset rozhodnout, zda chce osobně vyslechnout ještě někoho dalšího. To je podle zdrojů stanice BBC nepravděpodobné, poslanci by ale mohli požádat jinou osobu o písemnou výpověď. Závěry vyšetřování, které trvá už deset měsíců, oznámí výbor „určitě do léta, ale pravděpodobně před Velikonocemi“, píše BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 24 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 36 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...