Putin díky bezpečnostním zárukám už nikdy nezaútočí, řekl ČT Rutte

Nahrávám video

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho byl čtvrteční summit zástupců koalice ochotných klíčový, jelikož došlo k doladění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ty budou podle něj nastavené tak, že ruský vládce Vladimir Putin už na Evropu nikdy nezaútočí. „Jde o vzkaz Moskvě, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území,“ řekl Rutte v rozhovoru pro ČT, který vedl Martin Řezníček.

Koalice ochotných se dnes (ve čtvrtek) schází, aby projednala bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, a v poslední době se objevily známky pozitivního vývoje. V jakých oblastech?

Evropané a Kanaďané se skutečně spojili, aby doladili poslední detaily toho, co by bezpečnostní záruky mohly obnášet. Je zřejmé, že než se budou moci skutečně uplatnit, tak potřebujeme mírovou dohodu. Doufejme, že Putin jednoho dne vstoupí do mírových jednání. Dosud to odmítal. Ale předpokládejme, že jednoho dne bude ochoten usednout k jednacímu stolu s ukrajinským prezidentem (Volodymyrem) Zelenským. Ten pak potřebuje vědět, že pokud dojde k mírové dohodě, tak bude mít připravené bezpečnostní záruky od Evropy, Kanady a Spojených států. Byl to tedy opravdu klíčový den.

Jak budou vypadat jednotky, kterým se říká zajišťovací?

Nemohu vám sdělit všechny podrobnosti, protože Putin a další pravděpodobně poslouchají. Mohu vám však říci, že kdyby si Putin jednoho dne, po uzavření mírové dohody, řekl „zkusím to znovu“, tak tyto bezpečnostní záruky jsou nastavené tak, že to neudělá. Měli jsme Budapešťské memorandum, měli jsme Minskou dohodu z roku 2014, ty ale nefungovaly, protože Rusové zaútočili znovu. Tyto bezpečnostní záruky jsou nastavené tak, že to Putin už nikdy neudělá.

Tohle podporují i Spojené státy? Myslím tuto část bezpečnostních záruk?

Ano, Spojené státy před několika týdny oznámily, přesněji americký prezident, že se chce zapojit do bezpečnostních záruk. Co to přesně bude znamenat, je také věcí posledních detailů našich diskusí. Účast USA je ale samozřejmě velmi důležitá.

Řekl jste, že není na Rusku, aby rozhodovalo o tom, jak budou mírové síly na Ukrajině vypadat. Jinými slovy, že na názoru Moskvy nezáleží, protože Ukrajina jako suverénní stát si rozhodne, zda na svém území chce mít vojáky nebo ne. Ale pokud Rusko poruší příměří anebo po skončení války jednoho dne zaútočí na Ukrajinu, zasáhne NATO vojensky na Ukrajině?

NATO ne. Ne, NATO ne, ale zapojí se mnoho zemí. NATO je součástí všech příprav, protože to vždy bude mít dopad na území Aliance samotné, na 32 členských zemí. Jsme do toho tedy zapojeni, abychom zajistili, že cokoli evropské země, Kanada a USA v oblasti bezpečnostních záruk podniknou, bude mít minimální dopad na území NATO. Zároveň ale chceme, aby zúčastněné země postavily bezpečnostní záruky tak, aby byl dopad maximální, pokud jde o vzkaz Moskvě. Tedy v tom smyslu, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území.

Jste přesvědčen, že Čína a Rusko se nakonec v dlouhodobém horizontu pustí do vojenského konfliktu se Západem? Je to v jejich zájmu?

Rozhodně to není v jejich zájmu, ale připravují se na to. Číňané masivně investují do svých ozbrojených sil, mají námořnictvo, které je co do počtu lodí větší než to americké. Mají také obrovskou kapacitu pro stavbu dalších lodí. Rusové utrácejí čtyřicet procent státního rozpočtu na obranu. Dokážete si to představit? Čtyřicet procent všech vládních výdajů jde na obranu.

Cítíte na straně Západu, že si to dostatečně uvědomuje – tedy to, že jde o hrozbu bezprostřední a tak velkou, jak popisujete?

Záleží na tom, s kým mluvíte. Většina lidí to cítí, ale ne všichni. A proto poskytuji rozhovory, jako je tento, abych to vysvětlil lidem, kteří jsou možná ještě trochu naivní a myslí si, že Rusko nikdy nezaútočí. Proč by ale Rusko jinak utrácelo čtyřicet procent státního rozpočtu na vojenské výdaje? Proč by Čína utrácela tolik? Víme, že Čína se chce jednoho dne silou zmocnit Tchaj-wanu. A můžete si být jistí tím, že pokud k tomu dojde, tak vyvine tlak na Rusko, aby se pustilo do NATO a přidělalo nám tady práci. Nebude to válka na jedné frontě, ale na dvou.

To si také plně uvědomují vysoce postavení Američané, kteří se podílí na formulaci postupů. Proto musíme zvýšit své výdaje a zvýšit vojenskou produkci, přesně tak, jak to dělá Česká republika. Vynakládáte na obranu mnohem víc. Prostřednictvím české muniční iniciativy udržujete Ukrajinu silnou. Loni jste skrze inciativu poskytli 1,5 milionu kusů munice. A NATO je velmi rádo za to, že to Češi koordinují.

Dovolte mi ještě jednu poslední otázku. V Česku budou za měsíc parlamentní volby. Vím, že se nechcete vyjadřovat k domácím záležitostem, ale právě jste zmínil zvýšení výdajů na obranu. Může se stát, že podpora Ukrajiny po volbách nebude tak vysoká jako teď a taky, že nárůst investic do obrany nebude tak velký jako dosud. Obáváte se tohoto scénáře?

K volbám se vskutku nevyjadřuji. A pro někoho mimo zemi je velmi obtížné interpretovat, co dělá jedna nebo druhá strana. Budu spolupracovat, NATO bude spolupracovat, ať už bude v premiérském křesle nebo ve vládě kdokoliv. Máme také velkou důvěru v prezidenta republiky (Petra Pavla), který je také věrným spojencem. Býval náčelníkem generálního štábu v NATO, těší se velkému respektu.

A příští vláda, ať už bude podobná té současné, nebo nová, uvidíme, co bude. Budeme spolupracovat s kýmkoli, kdo tam bude. Máme společné zájmy: dávat více na obranu, udržet Ukrajinu silnou. Jsem naprosto přesvědčen, že v tom budeme spolupracovat i nadále.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 14 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 41 mminutami

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.