Severoatlantická aliance strana 5 z 5

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Česko poprvé ve svých strategických dokumentech jmenuje Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozby, píše server iROZHLAS. Dosud se ve dvou hlavních dokumentech české bezpečnostní a obranné politiky objevovaly obecné formulace jako „některé státy“ či „nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru“. Serveru to sdělil vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který má za svůj resort tvorbu dokumentů na starosti.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Poslanci tureckého parlamentu souhlasili se vstupem Finska do Severoatlantické aliance. Padla tak poslední překážka jeho vstupu. O Švédsku, které podalo přihlášku ve stejnou chvíli, se v Ankaře nehlasovalo. Tamní vláda má mimo jiné výhrady k přístupu Stockholmu ke kurdským organizacím.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Další protest gruzínské opozice v centru metropole Tbilisi. Příznivci proevropsky orientovaných stran na něm požadovali zrušení povinné vojenské služby. Chtějí, aby Gruzie měla stejně jako většina zemí Severoatlantické aliance pouze profesionální armádu.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Koláře (TOP 09) může Rusko zastavit jen sebevědomý a jednotný Západ. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se ale obává dlouholetého konfliktu, který by stál tisíce životů. Státy by proto podle něj měly pokračovat v mírových jednáních. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Plánovaná ruská ofenziva bude využívat hlavně síly ve vzduchu, domnívají se západní analytici. Zprávy amerických a britských zpravodajských služeb vycházejí z informací, že Rusko poprvé od začátku obnovené invaze masivně posílá k hranicím s Ukrajinou letecké jednotky. Armáda Vladimira Putina by tak měla začít ve velkém zapojovat stíhačky a vrtulníky. Představitelé americké armády proto nyní spojence vyzývají k dodávkám stíhacích letounů ukrajinské armádě a posílení protivzdušné obrany napadené země.

Vyjednávači česko-americké dohody o obranné spolupráci (DCA) dokončili na pracovní úrovni návrh smlouvy, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Uvedl to vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který vedl český vyjednávací tým. Smlouvu nyní po dokončení českého překladu dostane k posouzení vláda, po schválení ji mají podepsat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její americký protějšek Lloyd Austin. Poté dokument k ratifikaci dostanou obě parlamentní komory a k podpisu prezident.

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Finská premiérka Sanna Marinová na návštěvě Švédska uvedla, že by měly obě země vstoupit do Severoatlantické aliance společně. Po výtkách Turecka k případnému švédskému členství ale ve Finsku zaznívají názory, že by měly být přihlášky oddělené. „Hovořili jsme o pomoci Ukrajině, také o přístupovém procesu k NATO a evropském předsednictví,“ doplnil na krátkém brífinku švédský premiér Ulf Kristersson.

Ve věku 93 let zemřel diplomat a bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Během své politické kariéry se historik a velvyslanec významně zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa a přispěl ke vstupu Česka do Severoatlantické aliance. O úmrtí informoval jeho syn Jiří Šedivý.

Závazky ohledně kolektivní obrany Severoatlantické aliance nejsou po výrocích kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO) v očích spojeneckých států ohrožené, myslí si stálý zástupce České republiky při NATO Jakub Landovský (ČSSD). Je podle něj důležité, že své vyjádření korigoval a v Bruselu se stále mohou diplomaté přesvědčit o dosavadní síle spojenectví ze strany Česka. Připouští nicméně, že podobné věty mohou zanechat možný argument proti dosud „bezchybnému výkonu“ českého zájmu na vytváření shody v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) v pořadu Události, komentáře dodal, že výrok Andreje Babiše vycházel z pokusu uklidnit voliče v reakci na hypotetickou otázku moderátora Martina Řezníčka.

Nová koncepce zahraniční politiky České republiky by měla být hotova zhruba v polovině roku, sdělil poslancům na jednání zahraničního výboru ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Dosavadní strategie je z roku 2015. Podle šéfa diplomacie materiál dostatečně nereaguje například na erozi dodržování lidských práv nebo na dlouhodobé podrývání mezinárodního práva. „Musíme si jednoznačně umět pojmenovat, že je třeba zadržovat vliv Ruska v Evropě,“ řekl Lipavský ČT24.

Turecko, které blokuje vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, má požadavky, které Švédsko nemůže a nechce splnit. Podle agentury Reuters to v neděli prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že Ankara nakonec členství Švédska v NATO schválí.

Podpora Ukrajiny bude hlavní prioritou švédského předsednictví Rady EU, které začalo v letošním roce, uvedl v pořadu Události, komentáře švédský velvyslanec v ČR Fredrik Jörgensen. Severská země, jež vystřídala Česko, se chce například zaměřit také na rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Pro své půlroční působení chystá i překvapení, ale o něm nechtěl velvyslanec zatím hovořit.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Turecko vítá kroky Švédska a Finska, které dosud učinily pro své členství v Severoatlantické alianci. Ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu na konci summitu NATO v Bukurešti ocenil „tvrdší postoj švédské vlády vůči terorismu,“ dodal ale, že potřebuje více záruk.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Jiskru zažehnutí válečného konfliktu nejde podceňovat ani navzdory tomu, že napadení Česka bezprostředně nehrozí, uvedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka. V pořadu Události, komentáře dodal, že prioritou tuzemské armády je modernizace bojových vozidel pěchoty, podstatné je podle něj i řešení lepších systémů protivzdušné obrany.