Severoatlantická aliance strana 3 z 5

Česko podporuje a bude podporovat jednoznačné vyjádření summitu Severoatlantické aliance, které bude pozváním Ukrajiny do NATO, uvedl v pořadu Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v souvislosti s nadcházejícím summitem Aliance ve Vilniusu. Vystrčil zmínil, že vstup do NATO nebude okamžitě, protože to není možné, dokud zuří válka. „Ukrajina by ale měla mít jistotu, že se s ní počítá,“ podotkl.

„Nemáme důvod bát se ruských hrozeb. Jako společenství demokratických zemí jsme hodnotově, občansky, ale také hospodářsky a vojensky silnější,“ prohlásil prezident Petr Pavel na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Obavu má prezident jen z únavy západních zemí z dlouhé války, která může přinést nejednotnost, na což dle něj spoléhá ruský vládce Vladimir Putin. Na konferenci vystoupil také premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého je Moskva ochotná na Ukrajině překročit všechny meze.

V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Kromě další vojenské podpory Ukrajiny se státy zavazují k tréninku ukrajinských pilotů na západních strojích, mimo jiné na amerických stíhačkách F-16. I když tento výcvik postupně začíná, tak zatím není jasné, kdo a kdy je na Ukrajinu dodá.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. Generální tajemník také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala v úterý v Pentagonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). Vláda ji schválila koncem dubna. Dokument upravuje podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na českém území. Stejnou smlouvu už uzavřela většina evropských států.

Smlouva o obranné spolupráci mezi Spojenými státy a Českou republikou, kterou kabinet schválil na konci dubna, budí v části společnosti velké emoce. Vládní politici ale ubezpečují, že smlouva, kterou Česko schválilo jako poslední země NATO ve střední a východní Evropě, automaticky neumožňuje přítomnost amerických vojenských sil na českém území. Naopak by podle nich měla přinést důležité právní záruky pro armádu. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček. Věnovali se také nejnovějšímu vývoji ohledně války na Ukrajině nebo migrační krizi na mexicko-americké hranici.

Vláda schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Na tiskovém brífinku to oznámil premiér Petr Fiala (ODS), podle jehož názoru tento fakt zvýší bezpečnost České republiky. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dohoda umožní mimo jiné intenzivní praktickou spolupráci mezi armádami ve vojenském vzdělávání i výcviku. Bude se jednat například o společné zajišťování obrany východního křídla NATO nebo o logistickou podporu spojeneckých aktivit.

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu budeme usilovat o přijetí naší žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Chceme také získat informaci o tom, v jakém období a za jakého sledu událostí můžeme do NATO vstoupit, řekl pro Českou televizi předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Česko poprvé ve svých strategických dokumentech jmenuje Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozby, píše server iROZHLAS. Dosud se ve dvou hlavních dokumentech české bezpečnostní a obranné politiky objevovaly obecné formulace jako „některé státy“ či „nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru“. Serveru to sdělil vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který má za svůj resort tvorbu dokumentů na starosti.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Poslanci tureckého parlamentu souhlasili se vstupem Finska do Severoatlantické aliance. Padla tak poslední překážka jeho vstupu. O Švédsku, které podalo přihlášku ve stejnou chvíli, se v Ankaře nehlasovalo. Tamní vláda má mimo jiné výhrady k přístupu Stockholmu ke kurdským organizacím.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Další protest gruzínské opozice v centru metropole Tbilisi. Příznivci proevropsky orientovaných stran na něm požadovali zrušení povinné vojenské služby. Chtějí, aby Gruzie měla stejně jako většina zemí Severoatlantické aliance pouze profesionální armádu.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Koláře (TOP 09) může Rusko zastavit jen sebevědomý a jednotný Západ. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se ale obává dlouholetého konfliktu, který by stál tisíce životů. Státy by proto podle něj měly pokračovat v mírových jednáních. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Plánovaná ruská ofenziva bude využívat hlavně síly ve vzduchu, domnívají se západní analytici. Zprávy amerických a britských zpravodajských služeb vycházejí z informací, že Rusko poprvé od začátku obnovené invaze masivně posílá k hranicím s Ukrajinou letecké jednotky. Armáda Vladimira Putina by tak měla začít ve velkém zapojovat stíhačky a vrtulníky. Představitelé americké armády proto nyní spojence vyzývají k dodávkám stíhacích letounů ukrajinské armádě a posílení protivzdušné obrany napadené země.

Vyjednávači česko-americké dohody o obranné spolupráci (DCA) dokončili na pracovní úrovni návrh smlouvy, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Uvedl to vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který vedl český vyjednávací tým. Smlouvu nyní po dokončení českého překladu dostane k posouzení vláda, po schválení ji mají podepsat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její americký protějšek Lloyd Austin. Poté dokument k ratifikaci dostanou obě parlamentní komory a k podpisu prezident.

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.