NATO spustilo článek 5 jen jednou, čtvrtý využilo i Česko

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Polská armáda ve středu zaznamenala devatenáct případů narušení vzdušného prostoru. Na polském území se pak našly trosky mnoha ruských dronů. Varšava proti nim zasáhla s pomocí aliančních spojenců.

Podle polského premiéra Donalda Tuska představovaly některé bezpilotní stroje „přímou hrozbu“. Vzdušný prostor zemí Aliance byl během rusko-ukrajinské války narušen už několikrát, nikdy ale ne v takovém rozsahu. Moskva tvrdí, že při útoku na Ukrajinu neplánovala zasáhnout žádné cíle v Polsku.

Konzultace v případě ohrožení

Polsko se stalo členem NATO v roce 1999 a je tak chráněno články 4 a 5 Severoatlantické smlouvy. Mluvčí polské vlády Adam Szlapka ve středu potvrdil, že Aliance na žádost Varšavy v reakci na incident aktivovala článek 4. Ten vyžaduje, aby členské státy vedly společné konzultace v případě hrozby pro „územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost“ kteréhokoli členského státu.

Upozornit na hrozbu mohou země Severoatlantickou radu jako rozhodovací orgán NATO. Jakmile je článek uplatněn, je otázka projednána a může případně vést k nějaké formě společného rozhodnutí nebo akce jménem Aliance.

„Všechna rozhodnutí NATO jsou přijímána na základě konsensu po diskusi a konzultaci mezi členskými zeměmi. Konzultace mezi členskými státy jsou proto jádrem NATO, protože spojenci si mohou vyměňovat názory a informace a diskutovat o otázkách před dosažením dohody a přijetím opatření,“ uvádí Aliance na webu.

Aktivace článku 4 v minulosti

Článek 4 byl v minulosti aktivován celkem sedmkrát, poprvé požádalo o konzultace Turecko v únoru 2003 v případě ohrožení svého obyvatelstva nebo území v důsledku ozbrojeného konfliktu v sousedním Iráku.

Aliance poté schválila balíček obranných opatření a od února do dubna 2003 uskutečnila obrannou misi v Turecku. Státy NATO také dodaly Ankaře zařízení na ochranu před případným biologickým či chemickým útokem Iráku. NATO zemi rovněž poskytlo čtyři průzkumné letouny AWACS a pět baterií střel Patriot jako preventivní bezpečnostní opatření.

I druhý případ se týkal Turecka. Země požádala o konzultace v červnu 2012 poté, co Sýrie sestřelila letoun turecké armády v mezinárodním vzdušném prostoru. Turecká armáda tvrdila, že kontakt se stíhačkou typu F-4 Phantom ztratila nad pobřežím jižního Turecka nedaleko Sýrie. Damašek sestřelení potvrdil s tím, že nevěděl, že šlo o letoun Turecka.

Další turecká žádost přišla v říjnu 2012 po incidentu, kdy minometný granát vypálený ze Sýrie zabil pět civilistů v tureckém pohraničí. Granát vypálený ze syrské strany zabil pět členů jedné rodiny – ženu a čtyři děti – a nejméně devět dalších lidí vážně zranil. Střela zasáhla dům uprostřed rezidenční oblasti.

Ankara následně v listopadu téhož roku požádala Alianci o poskytnutí protileteckých raket Patriot, které chtělo nechat rozmístit poblíž syrských hranic. NATO s tímto obranným opatřením souhlasilo, aby pomohlo Turecku bránit jeho obyvatelstvo a území.

Čtvrtý případ se týkal Polska a nastal v březnu 2014 v návaznosti na ruskou invazi na ukrajinský Krym. Severoatlantická aliance vyslala k vnějším hranicím aliančních zemí s Ukrajinou, tedy do polského a rumunského vzdušného prostoru, průzkumná letadla s výstražným radarovým systémem AWACS.

Následující rok v červenci požádala Ankara o mimořádné zasedání Rady NATO k projednání svých vojenských operací proti radikálům z takzvaného Islámského státu v Sýrii a proti pozicím Strany kurdských pracujících (PKK) v sousedním Iráku po sérii teroristických útoků a současně informovalo spojence o přijatých opatřeních. Aliance posléze zemi v jejích krocích podpořila.

Článek byl aktivován rovněž v únoru 2020, kdy si Turecko v reakci na smrt třiatřiceti tureckých vojáků v severosyrském Idlibu vyžádalo mimořádné jednání v NATO. Aliance vyjádřila podporu Ankaře s výzvou, aby se Rusko a Sýrie angažovaly v mírovém řešení syrského konfliktu.

Naposledy požádaly o konzultace v NATO Bulharsko, Česko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko 24. února 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou vojenskou invazi na Ukrajinu.

Princip kolektivní obrany

NATO má obranný charakter a nemá organizovat útočné operace. Aliance byla vytvořena v roce 1949 a de facto se měla stát protivahou Sovětského svazu a jeho satelitů východního bloku během studené války, připomíná agentura Reuters.

Základním kamenem alianční smlouvy je článek 5, který zakotvuje princip kolektivní obrany, podle něhož je útok proti jednomu spojenci považován v duchu solidarity za útok proti všem členským státům.

Ty následně podniknou „nezbytné kroky, jež považují za nezbytné k pomoci napadenému spojenci“. To znamená, že ale nemusí jít nutně o ozbrojené síly, ale třeba finanční výpomoc, dodávky vojenského vybavení a zbraní či logistickou podporu.

Podle Reuters přitom neexistuje žádný časový limit, jak dlouho by diskuse měly trvat. Podle expertů je formulace dostatečně pružná na to, aby každému členovi umožnila rozhodnout se, jak daleko zajde v reakci na ozbrojenou agresi proti jiné zemi.

„Každý takový ozbrojený útok a veškerá opatření přijatá v jeho důsledku budou okamžitě oznámeny Radě bezpečnosti. Opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nezbytná k obnovení a udržení mezinárodního míru a bezpečnosti,“ píše se ve smlouvě.

Při tvorbě článku 5 na konci čtyřicátých let dvacátého století sice panovala shoda ohledně principu vzájemné pomoci, ale zásadní spor se týkal způsobů provádění tohoto závazku. Evropští účastníci chtěli zajistit, aby jim Spojené státy automaticky pomohly, pokud by byl některý ze signatářů napaden, což USA odmítaly. To se odrazilo ve znění článku 5.

Pomoc USA po 11. září

Článek 5 byl dosud uplatněn pouze jednou, a to po teroristických útocích 11. září. V důsledku útoků na USA vznikla mezinárodní koalice a uskutečnila se invaze do Afghánistánu, kde byl sesazen režim radikálního hnutí Taliban.

Už 4. října 2001 se NATO dohodlo na balíčku osmi opatření na podporu USA. Na žádost Washingtonu zahájilo od poloviny října 2001 do poloviny května 2002 svou vůbec první protiteroristickou operaci – Eagle Assist. Ta spočívala v monitoringu amerického nebe prostřednictvím sedmi radarových letounů NATO AWACS ; celkem 830 členů posádek ze třinácti zemí NATO provedlo přes 360 bojových letů. Bylo to poprvé, co byly vojenské prostředky NATO nasazeny na podporu operace podle článku 5.

Koncem října 2001 pak zahájila Aliance svou druhou protiteroristickou operaci v reakci na útoky na Spojené státy, operaci Active Endeavour. Prvky stálých námořních sil NATO byly vyslány k hlídkování ve východním Středomoří a monitorování lodní dopravy s cílem odhalovat a odrazovat teroristickou činnost, včetně nelegálního obchodování. V březnu 2004 byla operace rozšířena na celé Středomoří.

Reakce na ruskou agresi

Ačkoli Aliance uplatnila článek 5 pouze jednou, spojenci koordinovali opatření kolektivní obrany při několika příležitostech. V roce 1991 došlo k nasazení raket Patriot během války v Perském zálivu. V roce 2003 pak byla uzavřena dohoda o balíčku obranných opatření a provedením operace Display Deterrence během krize v Iráku a v roce 2012 spojenci opět rozmístili rakety Patriot v reakci na situaci ve válečné Sýrii.

Po nezákonné anexi Krymu Ruskem v roce 2014 a nárůstu bezpečnostních výzev z jihu, včetně brutálních útoků organizace Islámský stát, Aliance rozhodla o největším navýšení kolektivní obrany od studené války, včetně ztrojnásobení Sil rychlé reakce NATO.

Po vpádu ruských sil na Ukrajinu před více než třemi lety spojenci umístili tisíce dalších vojáků do stavu vysoké pohotovosti a nasadili další bojeschopné síly na východním křídle.

Případ Ukrajiny

Ačkoli má Ukrajina s NATO několik dohod a usiluje o to, aby se jednoho dne k Alianci připojila, země není jejím členem, a proto není chráněna článkem 5, podotýká britská stanice ITV. I proto se západní vojáci dosud nezapojili do bojů na straně Kyjeva.

Experti nicméně dlouhodobě varují před možným přenesením konfliktu do sousedních zemí na východním křídle NATO, což by mohlo Alianci donutit k vojenské reakci. Kroky Ruska z tohoto týdne, ať už úmyslné, nebo ne, zvýšily riziko rozšíření války, píše Reuters.

Členství Ukrajiny v NATO dlouhodobě odmítá Moskva a proti tomuto vývoji se nedávno vyjádřil i prezident USA Donald Trump. Podle šéfa Bílého domu nemůže Kyjev počítat ani s návratem Krymu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Microsoft přiznává problémy s řešením výpadků, které postihly jeho služby

Americká softwarová společnost Microsoft má problémy při řešení výpadků, se kterými se od čtvrtečního večera potýkají uživatelé její internetové pošty Outlook i dalších služeb. Firma uvedla, že její snahy o odstranění výpadků nepostupují podle očekávání. Dodala, že na nápravě situace dál pracuje.
07:57Aktualizovánopřed 39 mminutami

Při zásahu proti nelegální těžbě zlata v Guineji vypukly střety, zemřelo nejméně deset lidí

Nejméně deset lidí včetně pěti cizinců zahynulo při střetech mezi bezpečnostními složkami a těžaři zlata na severovýchodě Guineje. Dalších třináct lidí utrpělo zranění, informovala agentura AFP s odvoláním na guinejskou vládu. Násilnosti vypukly po zákazu nelegální těžby zlata v oblasti Siguiri, kam úřady následně vyslaly vojáky. Zásahy proti těžařům vedly také k rozsáhlému zatýkání a vyhošťování zahraničních pracovníků. Podle malijských úřadů přišlo ze sousední Guineje do země přibližně 160 tisíc lidí.
před 3 hhodinami

FBI: Severokorejští hackeři ukradli kryptoměny za více než 400 milionů dolarů

Severokorejští hackeři podporovaní státem ukradli za posledních 18 měsíců kryptoměny v hodnotě více než 400 milionů dolarů (8,7 miliardy korun), přičemž zneužili tajně pořízené záznamy z webkamer. V noci na pátek to prohlásil americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Při podvodech hackeři údajně využívali i nástroje umělé inteligence, které jim pomáhaly vydávat se za jiné osoby při internetových videohovorech. Informovala o tom agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Šéf Nvidie Jensen Huang rezignoval. Reuters odhalil již jeho třetí poměr

Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang odstupuje z funkce. Společnost oznámila, že Huang, který čelí skandálu kvůli vztahu s údajnou čínskou špionkou Alice Huangovou, odstupuje okamžitě. Huangová podle CNBC vlastnila podíly ve firmách obchodně propojených s čínskou firmou Huawei. Stanice CBS News informovala, že Huang má kvůli vazbám na Čínu vypovídat v americkém Kongresu. Média také odhalila již dva další Huangovy nemanželské poměry. Nvidia je klíčovým globálním hráčem v budování infrastruktury pro AI, její akcie se ve čtvrtek prudce propadly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruští sportovci nesmí do Finska a Norska, dokud neskončí válka

Ruští sportovci se nebudou moci účastnit akcí ve Finsku a v Norsku, dokud neskončí válka na Ukrajině. Rozhodly o tom ve čtvrtek vlády obou zemí.
před 11 hhodinami

Při zřícení budovy v Brooklynu zemřelo osm lidí, další jsou zranění

Po středečním zřícení třípatrové budovy v newyorském Brooklynu už je nejméně osm mrtvých včetně dvou dětí, oznámil ve čtvrtek starosta města Zohran Mamdani. Předchozí bilance činila pět obětí. Nejméně osmnáct osob utrpělo zranění, sdělil starosta. Záchranáři pátrají po dalších lidech, kteří by se mohli nacházet pod sutinami. Příčiny zřícení zatím zůstávají nejasné.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoUSA se přou s Čínou o podobě summitu Trump–Si–Putin, konat se má v Šen-čenu

Spojené státy odmítají čínský požadavek na přísně připravený summit lídrů USA, Číny a Ruska. Peking podle listu The Wall Street Journal požaduje verzi s minimálním prostorem pro diskusi, kdy by každá hlava státu pouze přečetla prohlášení. Washington naopak prosazuje volnější formát s výměnou názorů. Schůzka by se měla uskutečnit na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství, který hostí příští týden čínský Šen-čen. Ten je výkladní skříní tamního technologického průmyslu, kterou asijská velmoc ráda ukazuje. V době obchodních sporů a rostoucího soupeření o technologie chce čínská propaganda demonstrovat průmyslovou sílu a předvést zemi jako hybatele inovací.
před 12 hhodinami

Střelec nedaleko Bílého domu zabil jednoho člověka, další čtyři postřelil

Čtyři zraněné a jednoho mrtvého si ve čtvrtek vyžádala střelba v prestižní washingtonské čtvrti v pěší vzdálenosti od Bílého domu, píše agentura AP s odkazem na policii. Podle svědka byl jeden člověk z pětice postřelen v posilovně a zraněním podlehl. Podezřelý se podle policie po příjezdu strážníků zabarikádoval a následně se střelil. Podle dvou bezpečnostních zdrojů stanice NBC News je podezřelý po smrti.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.