Země Severoatlantické aliance odsoudily nezodpovědné ruské chování a vyjádřily podporu Polsku, jehož vzdušný prostor v noci narušily ruské drony, řekl šéf NATO Mark Rutte, který reakci spojeneckých sil z několika evropských zemí označil za velmi úspěšnou. Polské a alianční letouny některé z dronů sestřelily. Podle šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové existují náznaky, že narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony bylo úmyslné. Za úmysl považuje průnik ruských dronů nad Polsko také německý ministr obrany Boris Pistorius. Řada zemí po incidentu nabídla Polsku pomoc s posílením protivzdušné obrany.
Polský premiér Donald Tusk ve středu ráno uvedl, že polský vzdušný prostor v noci narušil velký počet ruských dronů. Kvůli jejich likvidaci zasahovalo polské a spojenecké letectvo.
Severoatlantická aliance nepovažuje podle zdroje agentury Reuters narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za útok. Mluvčí NATO uvedl, že i Rutte je v kontaktu s vedením Polska a že NATO úzce konzultuje aktuální situaci s Varšavou.
Aliance nyní podrobně hodnotí okolnosti incidentu, sdělil Rutte. „Musíme dokázat, že jsme vždy o krok napřed. Tato noc ukázala, že jsme schopni bránit každý centimetr území NATO, samozřejmě včetně vzdušného prostoru,“ doplnil. Na akci se podílely polské stíhačky F-16, nizozemské F-35, italské průzkumné letadlo AWACS, alianční tankovací letoun MRTT a německý protivzdušný systém Patriot, uvedl šéf Aliance.
„Můj vzkaz (ruskému vládci Vladimiru) Putinovi je jasný. Zastavte válku. Přestaňte narušovat alianční vzdušný prostor,“ sdělil Rutte s tím, že nešlo o ojedinělou událost. Aliance také podle něho nepoleví v podpoře Ukrajiny, kterou Rusko na Putinův rozkaz otevřeně napadlo v únoru 2022.
V reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony nabídla Polsku řada zemí, mezi nimi Francie, Německo, Británie, Itálie, Nizozemsko, Ukrajina, ale také samotná Severoatlantická aliance, pomoc s posílením protivzdušné obrany. Ve středu večer to uvedl polský premiér Tusk, který s představiteli těchto zemí i Ruttem jednal. „Během dnešních (středečních) rozhovorů jsem obdržel nejen vyjádření solidarity s Polskem, ale především také návrhy konkrétní podpory protivzdušné obrany naší země,“ napsal na síti X.
Kallasová a Pistorius mluví o záměru
Kallasová na síti X napsala, že „v Polsku jsme byli svědky nejzávažnějšího narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem od začátku války a jsou náznaky, že se jednalo o úmyslné, nikoli náhodné narušení“.
Ruská válka se podle ní vyostřuje, nekončí. Je proto potřeba zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajiny a investovat do evropské obrany, uvedla Kallasová a dodala, že je v kontaktu jak s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, tak polským ministrem zahraničí Radkem Sikorským.
Také německý ministr obrany Boris Pistorius považuje průnik dronů nad polské území za úmyslnou ruskou akci. „Neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že tyto drony náhodně přeletěly nad polské území. To znamená, že můžeme předpokládat, že to byla úmyslná akce.“
Při slyšení ve Spolkovém sněmu uvedl, že drony byly zjevně vyslány z Běloruska. „Tyto drony byly zcela jasně nasměrovány tímto směrem. Aby letěly na Ukrajinu, nemusely sledovat tento kurz. Podle výpovědí z Polska byly zjevně také vybaveny municí. To znamená, že se mohlo kdykoliv něco stát,“ řekl Pistorius, který událost považuje za další důkaz neustálých ruských provokací prostřednictvím hybridních útoků nebo dronů.
Německo podle Pistoriuse podporuje krok Polska, které požádalo o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO – podle tohoto článku alianční země budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli země v NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz označil průnik ruských dronů nad Polsko za bezohledný čin, další v dlouhé řadě provokací na východním křídle NATO.
Šéf litevské diplomacie Kestutis Budrys podle Reuters řekl, že jeho země zatím nemá potvrzeno, že průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru byl záměrný. Zároveň však zdůraznil, že Moskva je odpovědná za to, aby zabránila vstupům svých dronů do vzdušného prostoru zemí NATO.
Rovněž zdůraznil, že „protivzdušná obrana podél přední linie NATO musí být neprodleně posílena“. „Realita je jasná: Dokud bude (ruský vůdce Vladimir) Putin moci pokračovat ve své krvavé válce proti Ukrajině, žádná země – ani v rámci NATO – nebude v bezpečí,“ napsal šéf litevské diplomacie a vyzval k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Bílý dům: Trump zprávy z Polska sleduje
USA podle amerického velvyslance při NATO Matthewa Whitakera stojí po boku aliančních spojenců a budou bránit každou část aliančního území. Bílý dům sdělil, že americký prezident Donald Trump zprávy z Polska sleduje a chce ještě ve středu hovořit s polským protějškem Karolem Nawrockým.
Trump také vyjádřil nad incidentem údiv. „Jak to, že Rusko narušuje polský vzdušný prostor drony? A je to tady!“ uvedl bez dalších podrobností ve stručném příspěvku na své sociální síti Truth Social.
Noční události jsou drsnou připomínkou toho, že bezpečí jednoho je bezpečím všech, uvedl šéf Evropské rady António Costa.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém projevu o stavu Evropské unie v europarlamentu narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony odsoudila. EU je s Varšavou plně solidární, prohlásila. „Putinův vzkaz je jasný, naše reakce musí být také jasná. Potřebujeme větší tlak na Rusko, aby si sedlo k jednacímu stolu. Potřebujeme více sankcí,“ dodala.
Kanadský premiér Mark Carney označil ruské drony nad Polskem za bezohlednou eskalaci. Ottawa podle něj koordinuje postup se spojenci v NATO.
Reakce Česka, Slovenska a dalších evropských zemí
Ruské drony sestřelené v noci nad polským územím jasně potvrzují, jak moc se nás stupňující se ruská agrese dotýká, uvedl český prezident Petr Pavel. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko stojí za Polskem jako spojencem v první linii. Šéf nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil Varšavě plnou podporu.
Slovensko považuje vniknutí dronů do polského vzdušného prostoru za vážnou eskalaci, řekl šéf diplomacie Juraj Blanár (Smer). Polsku vyjádřil solidaritu. Ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) řekl, že jde o zásadní bezpečnostní incident, jehož okolnosti je třeba vyšetřit. Slovenský prezident Peter Pellegrini označil incident podle médií za velmi nebezpečnou záležitost.
„Je naprosto nevyhnutelné objektivně posoudit, zda šlo o úmysl, nebo o náhodu, a pod čí kontrolou byly použité drony. Vyjadřuji Polsku solidaritu a nabízím součinnost při hledání všech potřebných odpovědí,“ uvedl premiér Robert Fico (Smer).
Narušení polské územní svrchovanosti je nepřijatelné, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Varšavě vyjádřil plnou solidaritu a vyzval také k uzavření míru mezi Ruskem a Ukrajinou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru v době ruského útoku na západní Ukrajinu je „prostě nepřijatelný“. Zdůraznil, že v otázce bezpečnosti spojenců nelze dělat kompromisy. Brzy chce hovořit s generálním tajemníkem NATO Ruttem.
„Jde o velmi závažný a nepřijatelný čin, je útokem na vnitřní bezpečnost celého euroatlantického prostoru,“ napsal italský ministr zahraničí Antonio Tajani v příspěvku, v němž Varšavě vyjádřil plnou solidaritu. Také italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila Polsku plnou solidaritu po podle ní vážném a nepřijatelném narušení jeho vzdušného prostoru Ruskem.
Britský premiér Keir Starmer odsoudil podle něj bezprecedentní narušení vzdušného prostoru Polska a NATO ruskými drony, je to prý nanejvýš lehkovážné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dronový incident v Polsku znamená, že Evropa musí vytvořit společnou protivzdušnou obranu. „Musíme pracovat na společném systému protivzdušné obrany a vytvořit nad Evropou účinný štít.“
Merzův předchůdce v kancléřském křesle Olaf Scholz v projevu na Karlově univerzitě v Praze v srpnu 2022 navrhl vybudovat nad Evropou společný protivzdušný a protiraketový štít. K projektu Sky Shield se postupně připojily středoevropské země a státy na severu, východě a jihovýchodě Evropy včetně Česka či Polska. Součástí této iniciativy je i Británie.
Inspektor německých pozemních sil Alfons Mais, který je nejvýše postaveným důstojníkem armády, jedné ze složek Bundeswehru, podle agentury DPA označil obranu proti dronům za jednu z největších slabin Německa. Vyzval proto k co největšímu úsilí zaměřenému na vybudování takové ochrany.
