Trump oznámil, že začal s přípravami na schůzku Putina a Zelenského

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Trump na sociální síti Truth Social uvedl, že měl „velmi dobré“ jednání se Zelenským a evropskými lídry. „Mluvili jsme o bezpečnostních zárukách, které by poskytly evropské státy ve spolupráci s USA,“ napsal americký prezident.

V pondělí vpodvečer SELČ se Trump v Bílém domě sešel nejprve se Zelenským. Následovalo jednání, kterého se zúčastnila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, německý kancléř Friedrich Merz, finský prezident Alexander Stubb, prezident Francie Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová či britský ministerský předseda Keir Starmer. Na místě byl také generální tajemník NATO Mark Rutte.

  • Úterý 19. srpna 2025
  • 02:42

    Speciální on-line reportáž k jednání prezidenta USA Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropských lídrů o rusko-ukrajinské válce pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 02:08

    Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání v Bílém domě vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku v případě, že jednání o míru na Ukrajině neuspějí.

  • 01:47

    Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) setkání v Bílém domě zatím nepřineslo zásadní průlom, přesto bylo důležité.

Evropští lídři zmínili tlak na Moskvu

Německý kancléř Merz či francouzský prezident Macron v krátkých vystoupeních před kamerami na úvod schůzky zdůraznili potřebu rychlé dohody o příměří, která by ukončila aktuální násilí. „Neumím si představit další setkání bez příměří, pracujme tímto směrem a zkusme vyvinout tlak na Rusko,“ prohlásil německý kancléř. Macron zmínil také možnost uspořádat čtyřstranné jednání, kde by kromě Zelenského, Putina a Trumpa byli přítomni také zástupci Evropy.

Nahrávám video

Trump zopakoval, že očekává, že Putin „brzy propustí“ více než tisíc ukrajinských vězňů. O této dohodě už informoval minulý pátek po summitu s ruským diktátorem na Aljašce v rozhovoru pro Fox News. „Myslím, že uvidíte, že Putin by také opravdu rád něco udělal,“ podotkl Trump na začátku schůzky se Zelenským. Očekává prý „opravdu pozitivní kroky“ po dohodě o trojstranném setkání mezi Zelenským a Putinem.

„Vím, že je tam přes tisíc vězňů, a vím, že je propustí. Možná je propustí velmi brzy, třeba okamžitě, což je podle mě skvělé,“ sdělil Trump.

Na závěr Trump telefonoval s Putinem

Na závěr jednání hovořil Trump po telefonu s Putinem. Podle amerického prezidenta se s ním dohodl, že schůzka Putina se Zelenským by se měla uskutečnit do dvou týdnů. Po bilaterálním jednání má následovat třístranná schůzka s Trumpovou účastí. Místo ještě nebylo stanoveno, řekl Merz podle tiskových agentur po jednání v Bílém domě.

„Americký prezident hovořil s ruským prezidentem telefonicky a dohodl se, že se v příštích dvou týdnech uskuteční schůzka mezi ruským a ukrajinským prezidentem,“ uvedl německý kancléř podle agentury Reuters. Trump souhlasil s tím, že následně svolá další, třístrannou schůzku, aby jednání mohla skutečně začít, dodal.

Zelenskyj po skončení jednání v Bílém domě uvedl, že „Ukrajina je připravena jednat s Putinem v jakémkoliv formátu. Schůzka by se měla uskutečnit bez jakýchkoliv předběžných podmínek“. O územních otázkách by se mělo podle ukrajinského prezidenta rozhodnout při jednáních mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina dle něj nepotřebuje přestávku v bojích, ale skutečný mír.

Skepse ohledně mírových rozhovorů s Putinem

Francouzský prezident Macron po jednání v Bílém domě vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku v případě, že jednání o míru ztroskotají. Podobně finský prezident Stubb vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na úspěch mírových rozhovorů s Putinem.

„Pokud bude tento (mírový) proces odmítnut, všichni se shodujeme na tom, že sankce budou muset být zvýšeny, v každém případě je to postoj, který vyvíjí větší tlak na ruskou stranu,“ řekl francouzský prezident.

Macron podle agentury AFP také uvedl, že při jednání v Bílém domě se neprobíraly případné ukrajinské územní ústupky. „Na toto téma jsme dnes nemluvili, a to ze dvou důvodů: jednak prioritou jsou bezpečnostní záruky a (případné ústupky) by se měly projednávat na dvou- a třístranných rozhovorech,“ řekl. Také dodal, že mírová dohoda by neměla obsahovat žádné omezení pro ukrajinskou armádu.

Finský prezident poznamenal, že Trump navrhl bilaterální jednání mezi Putinem a Zelenským, ale ruskému prezidentovi se podle něj nedá věřit. „Putin je málokdy důvěryhodný. Uvidíme, zda se Putin odváží přijít na tato jednání, zda se odváží přistoupit na třístrannou schůzku, anebo se opět snaží získat čas,“ poznamenal Stubb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 31 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily sedm Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
08:22Aktualizovánopřed 37 mminutami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 3 hhodinami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 6 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 9 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 12 hhodinami
Načítání...