Trump oznámil, že začal s přípravami na schůzku Putina a Zelenského

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Trump na sociální síti Truth Social uvedl, že měl „velmi dobré“ jednání se Zelenským a evropskými lídry. „Mluvili jsme o bezpečnostních zárukách, které by poskytly evropské státy ve spolupráci s USA,“ napsal americký prezident.

V pondělí vpodvečer SELČ se Trump v Bílém domě sešel nejprve se Zelenským. Následovalo jednání, kterého se zúčastnila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, německý kancléř Friedrich Merz, finský prezident Alexander Stubb, prezident Francie Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová či britský ministerský předseda Keir Starmer. Na místě byl také generální tajemník NATO Mark Rutte.

  • Úterý 19. srpna 2025
  • 02:42

    Speciální on-line reportáž k jednání prezidenta USA Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropských lídrů o rusko-ukrajinské válce pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 02:08

    Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání v Bílém domě vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku v případě, že jednání o míru na Ukrajině neuspějí.

  • 01:47

    Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) setkání v Bílém domě zatím nepřineslo zásadní průlom, přesto bylo důležité.

Evropští lídři zmínili tlak na Moskvu

Německý kancléř Merz či francouzský prezident Macron v krátkých vystoupeních před kamerami na úvod schůzky zdůraznili potřebu rychlé dohody o příměří, která by ukončila aktuální násilí. „Neumím si představit další setkání bez příměří, pracujme tímto směrem a zkusme vyvinout tlak na Rusko,“ prohlásil německý kancléř. Macron zmínil také možnost uspořádat čtyřstranné jednání, kde by kromě Zelenského, Putina a Trumpa byli přítomni také zástupci Evropy.

Nahrávám video
Vyjádření Donalda Trumpa, Volodymyra Zelenského a evropských lídrů před jednáním v Bílém domě
Zdroj: ČT24

Trump zopakoval, že očekává, že Putin „brzy propustí“ více než tisíc ukrajinských vězňů. O této dohodě už informoval minulý pátek po summitu s ruským diktátorem na Aljašce v rozhovoru pro Fox News. „Myslím, že uvidíte, že Putin by také opravdu rád něco udělal,“ podotkl Trump na začátku schůzky se Zelenským. Očekává prý „opravdu pozitivní kroky“ po dohodě o trojstranném setkání mezi Zelenským a Putinem.

„Vím, že je tam přes tisíc vězňů, a vím, že je propustí. Možná je propustí velmi brzy, třeba okamžitě, což je podle mě skvělé,“ sdělil Trump.

Na závěr Trump telefonoval s Putinem

Na závěr jednání hovořil Trump po telefonu s Putinem. Podle amerického prezidenta se s ním dohodl, že schůzka Putina se Zelenským by se měla uskutečnit do dvou týdnů. Po bilaterálním jednání má následovat třístranná schůzka s Trumpovou účastí. Místo ještě nebylo stanoveno, řekl Merz podle tiskových agentur po jednání v Bílém domě.

„Americký prezident hovořil s ruským prezidentem telefonicky a dohodl se, že se v příštích dvou týdnech uskuteční schůzka mezi ruským a ukrajinským prezidentem,“ uvedl německý kancléř podle agentury Reuters. Trump souhlasil s tím, že následně svolá další, třístrannou schůzku, aby jednání mohla skutečně začít, dodal.

Zelenskyj po skončení jednání v Bílém domě uvedl, že „Ukrajina je připravena jednat s Putinem v jakémkoliv formátu. Schůzka by se měla uskutečnit bez jakýchkoliv předběžných podmínek“. O územních otázkách by se mělo podle ukrajinského prezidenta rozhodnout při jednáních mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina dle něj nepotřebuje přestávku v bojích, ale skutečný mír.

Skepse ohledně mírových rozhovorů s Putinem

Francouzský prezident Macron po jednání v Bílém domě vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku v případě, že jednání o míru ztroskotají. Podobně finský prezident Stubb vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na úspěch mírových rozhovorů s Putinem.

„Pokud bude tento (mírový) proces odmítnut, všichni se shodujeme na tom, že sankce budou muset být zvýšeny, v každém případě je to postoj, který vyvíjí větší tlak na ruskou stranu,“ řekl francouzský prezident.

Macron podle agentury AFP také uvedl, že při jednání v Bílém domě se neprobíraly případné ukrajinské územní ústupky. „Na toto téma jsme dnes nemluvili, a to ze dvou důvodů: jednak prioritou jsou bezpečnostní záruky a (případné ústupky) by se měly projednávat na dvou- a třístranných rozhovorech,“ řekl. Také dodal, že mírová dohoda by neměla obsahovat žádné omezení pro ukrajinskou armádu.

Finský prezident poznamenal, že Trump navrhl bilaterální jednání mezi Putinem a Zelenským, ale ruskému prezidentovi se podle něj nedá věřit. „Putin je málokdy důvěryhodný. Uvidíme, zda se Putin odváží přijít na tato jednání, zda se odváží přistoupit na třístrannou schůzku, anebo se opět snaží získat čas,“ poznamenal Stubb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy, píše Axios

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, tvrdí s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaného představitele NATO uvedla, že Aliance po vypršení platnosti smlouvy vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nemohl konec platnosti smlouvy přijít v horší dobu.
04:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

Starmera ohrožuje kauza exministra Mandelsona, který měl vazby na Epsteina

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.
15:24Aktualizovánopřed 29 mminutami

Írán zadržel dva zahraniční tankery

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP.
před 51 mminutami

Na rozpoznání obličeje stačí agentům ICE aplikace v mobilu

Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) používá mobilní aplikace na rozpoznávání obličejů migrantů i amerických občanů, informovala média. Jejich software využívá umělou inteligenci a databáze s více než miliardou záznamů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) podle médií disponuje i nástroji pro sledování pohybu lidí přes jejich telefony. Proti krokům ICE se vymezili demokratičtí zákonodárci, ale úřad koncem ledna poptal další sledovací technologie.
před 1 hhodinou

Slovensko nebude nikoho stíhat za darování stíhaček a raketového systému Ukrajině

Slovensko nebude nikoho stíhat za rozhodnutí bývalé vlády darovat Ruskem napadené Ukrajině stíhačky MiG-29 a části systému protivzdušné obrany Kub. Žalobce letos v lednu potvrdil dřívější rozhodnutí policejního vyšetřovatele o zastavení vyšetřování, plyne z vyjádření bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remety. Exministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati) to uvítal. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) naopak tvrdí, že prokuratura vstoupila do politického souboje na straně opozice.
před 1 hhodinou

Polsko chystá nový balík vojenské pomoci Ukrajině, uvedl v Kyjevě Tusk

Polsko připravuje nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 200 milionů zlotých (přes 1,1 miliardy korun), který bude tvořit především obrněná technika. Podle agentury Reuters a deníku Rzeczpospolita to ve čtvrtek v Kyjevě řekl polský premiér Donald Tusk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena vyměnit své drony za střely do protivzdušné obrany a polské stíhačky MiG-29.
před 1 hhodinou

Ázerbájdžánský soud vyměřil doživotí některým bývalým činitelům Karabachu

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.
před 2 hhodinami

Ukrajina a Rusko si vyměnily po 157 válečných zajatcích a civilistech

Delegace Spojených států amerických, Ruska a Ukrajiny se dohodly na výměně dohromady 314 zajatců, oznámil ve čtvrtek vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Jde podle něj o první takovou výměnu za posledních pět měsíců. Ruské ministerstvo obrany poté podle státní agentury TASS oznámilo, že Ukrajině předalo 157 zajatých osob a že stejný počet ruských vojáků se vrátil z ukrajinského zajetí. Výměnu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...