Trump byl jediný, který mohl během války mluvit s Putinem, míní šéf NATO Rutte

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským vládcem Vladimirem Putinem uprostřed ruské války na Ukrajině. Podle webu CNN to po středeční schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

„(Trump) v únoru zahájil dialog s prezidentem Putinem. A myslím si, že byl jediným, kdo skutečně mohl tento komunikační kanál otevřít,“ řekl Rutte po setkání s americkým prezidentem.

Šéf NATO se také vyjádřil k americkým sankcím na ruské ropné společnosti Rosněfť, Lukoil a desítky jejich dceřiných společností. Rozhodnutí USA uvítal a zároveň vyzval k většímu tlaku na Moskvu, aby válku ukončila.

„To, co prezident (Trump) těmito sankcemi dělá, je samozřejmě vyvíjení většího tlaku na obě strany, v tomto případě na Rusko. Jde o to ujistit se, že Putin pochopí, že Trumpova vize z tohoto víkendu, tedy příměří, zastavení se na současné (válečné) pozici, musí být nyní první krok,“ řekl Rutte.

Ohledně tomahawků NATO nezaujímá žádné stanovisko, říká Rutte

Na otázku, zda by Ukrajině měly být dodány americké rakety Tomahawk, šéf Severoatlantické aliance odpověděl, že je na jednotlivých státech, aby se rozhodly, co napadené zemi dodají. NATO v tomto nezaujímá žádné stanovisko, dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s Trumpem minulý týden nezískal tomahawky, s nimiž by jeho země mohla útočit na Rusko.

Americký prezident naopak uvedl, že Moskva a Kyjev by měly uzavřít mír na současné linii bojů. Zelenskyj ve středu uvedl, že je to dobrý kompromis, ale že si není jistý, zda jej podpoří i Putin.

Současné frontové linie jako východisko k jednání s Ruskem prosazuje Ukrajina od nástupu Donalda Trumpa k moci, odmítá se ale zavázat jakýmkoliv formálním územním ústupkům ve prospěch agresora. Rusko nyní okupuje asi pětinu ukrajinského území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V pátek oznámil, že podepíše nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla a v noci na sobotu SEČ tak učinil s tím, že clo vstoupí v platnost v úterý.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Haarec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam podle ní připravovalo útoky na izraelské cíle.
před 3 hhodinami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 8 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 9 hhodinami
Načítání...