Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministři debatovali nejen o další podpoře Kyjeva, ale i o navýšení výdajů na obranu či nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.
Inciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) začala fungovat v srpnu a spočívá v tom, že spojenecké země Aliance platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi. Ministr obrany USA Pete Hegseth už dříve uvedl, že Spojené státy očekávají, že spojenci budou do iniciativy více investovat.
Takový krok už učinilo třeba Finsko. Další zemí, která se chce zapojit, je i Estonsko, potvrdil tamní ministr obrany Hanno Pevkur. Balík by měl být podle něj brzy plně schválen. „Příspěvek Estonska bude činit dvanáct milionů dolarů (asi 250 milionů korun),“ přiblížil Pevkur v sídle NATO.
Německo bude v rámci PURL financovat balíček v hodnotě pět set milionů dolarů (10,5 miliardy korun), řekl tamní ministr obrany Boris Pistorius na jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny. „Balíček bude obsahovat systémy protivzdušné obrany, rakety Patriot, radarové systémy, přesně řízené dělostřelecké rakety a munici,“ vyjmenoval Pistorius. Berlín spolu s Londýnem jednání kontaktní skupiny pořádá.
Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal iniciativu PURL ocenil. „Někteří z vás jsou již její součástí. Děkujeme vám za to. Je důležité, aby se připojili i ostatní,“ uvedl.
Financování iniciativy pro příští rok by mohlo dosáhnout 12 až 20 miliard dolarů, dodal ukrajinský ministr s tím, že Ukrajina je připravena diskutovat o koordinaci projektu. Rusko se podle něj rozhodlo pokračovat ve válce, a proto je potřeba na něj vyvinout silný mezinárodní tlak. Klíčovými prioritami Ukrajiny pro příští rok a rok 2026 jsou podle něj na Ukrajině vyrobené drony a rakety a rovněž rakety dlouhého doletu, které mají partneři Kyjeva.
Jestliže válka na Ukrajině neskončí, USA a jeho spojenci podniknou nezbytné kroky, aby na Rusko uvalily náklady za jeho pokračující agresi, prohlásil nyní ve svém úvodním vystoupení Hegseth. „Nyní je na čase ukončit tuto tragickou válku, zastavit zbytečné krveprolití a přejít k mírovému stolu,“ doplnil americký ministr obrany.
Česko nyní stojí bokem, řekl Lipavský
Končící česká vláda o zapojení do iniciativy PURL nerozhodla, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za ODS). Dodal, že po volbách už pak nemá mandát učinit takové rozhodnutí. „V tuto chvíli Česko stojí bokem,“ uzavřel.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září informovala, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové hodnotě přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). Jde o Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanadu.
Podle Rutteho je součástí balíků „smrtící i nesmrtící vojenská podpora“ a jde o klíčové dodávky, protože obsahují mimo jiné systémy protivzdušné obrany a protiraketové střely. „Pomoc Ukrajině přispívá i k naší bezpečnosti,“ zopakoval také před středečním jednáním. Hodnota čtyř schválených balíků každopádně nedosahuje 3,5 miliardy dolarů, což je částka, ve kterou Zelenskyj do konce října doufal.
Podle Institutu pro světové hospodářství se sídlem v německém Kielu klesla vojenská pomoc Kyjevu v červenci a srpnu o 43 procent ve srovnání s první polovinou roku. Většina vojenské podpory přitom nyní podle institutu proudí na Ukrajinu právě prostřednictvím iniciativy PURL.
K Hegsethově výzvě ohledně zapojení do iniciativy PURL se vyjádřila i tuzemská ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česko podle ní postupuje v souladu s přáním ministra obrany USA, uvedla na dotaz, zda by zapojení do nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu nebylo cestou, jak zvýšit pomoc Ruskem napadené zemi. „Naše muniční iniciativa je zcela komplementární s tím jeho přáním, s tou jeho výzvou, protože je součástí toho, co po nás Spojené státy chtějí,“ je přesvědčená.
Debata o ruských provokacích
Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu debatovali nejen o další podpoře Ukrajiny, ale i o navýšení výdajů na obranu či o nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.
„NATO má před sebou jeden velký úkol. Velitel spojeneckých sil v Evropě požaduje sjednocení pravidel, podle kterých budou členské státy na ruské provokace reagovat,“ řekl ke schůzce zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „V současnosti se ta pravidla napříč členskými zeměmi liší, což reakci komplikuje a zpomaluje,“ nastínil.
„Evropská unie a NATO spolupracují, nijak se nedublujeme,“ řekl Rutte v reakci na nedávno zveřejněné plány EU na vybudování takzvané protidronové zdi. EU a Aliance mají podle něj odlišné role, přičemž NATO poskytuje vojenské kapacity a Unie má zase k dispozici vnitřní trh a zajišťuje, aby byly k dispozici peníze.
Britské stíhačky budou hlídat Polsko do konce roku
Jedním z témat jednání je mise Eastern Sentry (Východní stráž), jejíž zahájení oznámil Rutte již v září a jejímž cílem je posílit protivzdušnou obranu a schopnosti průzkumu na východním křídle Aliance.
Britský ministr obrany John Healey oznámil, že Londýn prodloužil závazek k misi a že britské stíhačky budou nad Polskem létat až do konce letošního roku. Ruská narušení evropského vzdušného prostoru označil za bezohledná, nebezpečná a naprosto nezodpovědná. Ruský vůdce Vladimir Putin podle něj bedlivě sleduje, jak bude Evropa reagovat. Healey dodal, že jeho země zvyšuje také výrobu dronů pro Ukrajinu.
Německý ministr obrany Pistorius později doplnil, že Berlín vyšle na polskou leteckou základnu Malbork dvě stíhačky Eurofighter. Podle mluvčího německého ministerstva obrany budou nasazeny od prosince do března.
Pistorius rovněž oznámil, že jeho země v příštích letech investuje deset miliard eur (asi 240 miliard korun) do výroby dronů. Berlín podle něj také nabídne, že se ujme vedení v oblasti protivzdušné obrany Evropské unie a že Německo zvýší svůj příspěvek k dohledu nad evropským vzdušným prostorem.
Podle finského ministra obrany Anttiho Hakkanena bude Rusko i po skončení jeho plnohodnotné invaze na Ukrajině nadále představovat velkou hrozbu pro NATO. Dodal, že Finsko zaznamenalo nové navyšování ruských sil. „Rusko rychlým tempem spotřebovává vojenské zdroje a stále více se propojuje s Čínou,“ řekl ministr.
Jde o první oficiální setkání ministrů obrany Aliance od červnového summitu v Haagu. Členské státy NATO tehdy podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice.
Sikorski: Evropa se musí připravit na „hluboký ruský útok“
V návaznosti na debaty o posílení výdajů na obranu v Evropě varoval polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, že se Evropa musí připravit na to, že Rusko zasáhne hluboko do regionu. Dle něj je prý „nezodpovědné“ nebudovat obranu, jako je „zeď dronů“ na jejím východním křídle.
Evropské státy vyzval k tomu, aby „setrvaly“ ve své podpoře Ukrajiny, a vyjádřil naději, že americký prezident Donald Trump dá zemi k dispozici rakety Tomahawk dlouhého doletu, které by posílily útoky proti ruské infrastruktuře.
