Návrat 80 procent Syřanů do vlasti můj cíl není, couvá po kritice Merz

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šará, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, z těch v produktivním věku má zaměstnání zhruba polovina.

Merz po pondělním jednání s prozatímním syrským prezidentem Šaráem uvedl, že „v delší perspektivě příštích tří let“ by se 80 procent Syřanek a Syřanů, kteří se nyní zdržují v Německu, mělo vrátit do vlasti. Z projevu na tiskové konferenci se zdálo, že se jedná o společné přání Merze a Šary. V protokolu z tiskové konference ale kancléřův tiskový odbor citát upravil. Přání návratu 80 procent Syřanů je nyní jednoznačně připisováno pouze Šarovi.

Kancléř v úterý podle agentury DPA znovu zdůraznil, že o návratu 80 procent Syřanů do vlasti na společném jednání mluvil Šará. „Počet 80 procent navrátilců v průběhu tří let uvedl syrský prezident. Toto číslo jsme vzali na vědomí, jsme si ale vědomi dimenze takového úkolu,“ dodal.

Kritika ze všech stran

Merz si za výrok z tiskové konference, který později jeho úřad vyjasnil, vysloužil ostrou kritiku. Zazněla nejen z opozičních stran, ale i od koaličního partnera sociální demokracie (SPD), a dokonce i od poslanců jeho vlastní Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Hospodářský institut DIW v úterý uvedl, že by pro německý pracovní trh znamenal odchod 80 procent Syřanů citelnou ránu. Podle předsedkyně představenstva Spolkové agentury práce Andreji Nahlesové se Syřané na tamním pracovním trhu dobře integrovali. Ozvala se například i asociace nemocnic, podle níž jsou Syřané jako lékaři i pečovatelé nepostradatelní.

V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, většina do země přišla v uprchlické vlně v letech 2015 a 2016. Míra zaměstnanosti u Syřanů v produktivním věku činí 47 procent, u těch, kteří do SRN přišli v letech 2015 a 2016, dosahuje 60 procent. Pro srovnání – u německých občanů činí míra zaměstnanosti 71 procent.

Merz v projevu po jednání se Šaráem opakovaně zdůraznil, že válka v Sýrii skončila a že by se syrští uprchlíci měli podílet na obnově své země. Merz a Šará se v pondělí rovněž dohodli, že Německo a Sýrie vytvoří společnou operační skupinu, která bude pomáhat Syřanům při návratu z Německa do vlasti.

V prosinci 2024 padl v Sýrii autoritářský režim prezidenta Bašára Asada, a to pod tlakem ofenzivy povstalců z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Novým prezidentem se stal právě vůdce povstalců Šará. Skončila tím oficiálně i syrská válka, která začala už v roce 2011 a z domovů vyhnala miliony Syřanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 47 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...