Emisní povolenky strana 2 z 3

České předsednictví se ujímá debaty o klimatické politice Evropské unie. Už tento týden se v Praze potkají ministři životního prostředí z unijních zemí. V příštím půlroce se debaty zaměří i na auta se spalovacími motory nebo reformu systému emisních povolenek.

Nový Zéland zveřejnil návrh zákona, který zavádí placené emisní povolenky v zemědělství. Největším zdrojem skleníkových plynů jsou v této zemi ovce a skot. Pokud začne systém platit, bude Nový Zéland první zemí, kde budou farmáři platit za emisní povolenky pro dobytek, informovala agentura Reuters.

České domácnosti si letos kromě energií připlatí také za teplo. Teplárny, které vyrábějí z uhlí, hlásí zdražení v průměru o dvacet procent. Jenže některé menší teplárny navýšily své ceny ještě výrazněji, lidé tak na zálohách zaplatí o tisíce, někdy i o desítky tisíc víc. Navíc se očekává, že ceny tepla porostou i v příštím roce. Teplárny totiž komodity nakupují dopředu, do cen tepla se to tak promítá až se zpožděním.

Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že prezident Miloš Zeman ve svém nedělním vánočním poselství zdůraznil nutnost očkování proti covidu-19. Zeman se ve svém tradičním projevu vyslovil pro povinné očkování, nový Fialův kabinet o něm však plošně neuvažuje. S povinným očkováním nesouhlasí také předseda SPD Tomio Okamura, který ale kvitoval prezidentův apel na odstoupení od Green Dealu. Právě o Zelené dohodě ale Zeman šířil dezinformace, okomentoval projev šéf Pirátů Ivan Bartoš. Odstoupení od dohody by podle předsedy ANO Andreje Babiše připravilo Česko o zdroje EU.

Evropská komise (EK) chce od členských zemí Evropské unie získat část příjmů z nově zaváděných ekologických poplatků, aby splatila společnou půjčku financující mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik. Unijní exekutiva navrhla, aby do společného rozpočtu putovaly nové zdroje z chystaného prodeje emisních povolenek pro silniční dopravu a vytápění budov, stejně jako z takzvaného uhlíkového cla. Řada unijních států má ale například k rozšiřování emisního trhu zásadní výhrady a obává se zdražování energií.

Lídři členských zemí Evropské unie za vzestupu koronavirové varianty omikron znovu vyzdvihli význam očkování proti covidu-19 a slíbili silnější podporu vakcinace po celém světě. Uvádí to závěry přijaté na čtvrtečním zasedání Evropské rady. Po debatě o vývoji pandemie se lídři přesunuli k cenám energií, kde však shodu nenašli. Pak se věnovali zahraniční politice. Vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Pohrozili také Rusku vysokou cenou za případný vpád na Ukrajinu.

Cena emisních povolenek v Evropské unii poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 korun) za tunu, ukazují grafy. Systém obchodování s povolenkami byl v Evropské unii zaveden v roce 2005 a růst cen z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií. Podle analytiků cena emisních povolenek poroste a domácnostem se zdraží elektřina.

Výrazný růst cen emisních povolenek, který částečně přispívá ke zdražování energií, nezpůsobují záměrné manipulace na trhu. Dospěl k tomu Evropský úřad pro cenné papíry (ESMA) a trhy, který kontroloval trh z pověření Evropské komise. O možné manipulaci mluví část unijních politiků, včetně českého premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Ten kvůli požadavku na regulaci emisního trhu v říjnu blokoval přijetí závěrů summitu EU.

Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš (ANO), který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatického zdroje nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS. Summit také chce, aby Komise připravila dlouhodobější opatření k zajištění „dostupných cen“ energie a snížení závislosti na jejím dovozu. Lídři projednávali také otázku další vlny pandemie, problému Unie a Polska nebo migrace.

Ani po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie neshodli na společném postupu v otázce rostoucích cen energií. Závazné závěry summitu podle diplomatického zdroje zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požaduje regulaci trhu s emisními povolenkami. Řada lídrů je však podle zmíněného zdroje proti výrazným zásahům do systému a předsedající summitu Charles Michel se chce k tématu vrátit později. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.

Automobilový průmysl v Česku je v krizi. Kvůli nedostatku čipů čelí dalšímu možnému omezení výroby i na další měsíce a týdny. Zabývat se problémem bude v pondělí jednání tripartity. Na pomoc automobilkám by se měl podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly použít program Antivirus, který bude nejspíš prodloužen až do poloviny příštího roku. S tím nesouhlasí bývalý ministr financí Ivan Pilný ani místopředseda Starostů Věslav Michalik. V Otázkách Václava Moravce diskutovali mimo jiné i o návrhu na snížení DPH na ceny energií i o rostoucí inflaci.

Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře. Navrhla to Evropská komise (EK) v reakci na žádosti skupiny zemí včetně České republiky o společná opatření proti zdražování energií.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

V Evropě je takový nedostatek zemního plynu, že kontinent začal znovu spoléhat na uhlí, aby uspokojil poptávku po elektřině. Ta se nyní vrací na úroveň před pandemií nemoci covid-19, píše agentura Bloomberg. Evropa je přitom jinak považována za vzor globálního boje proti emisím oxidu uhličitého.

V následujících letech násobně přibude fotovoltaických elektráren. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na pondělní tiskové konferenci řekl, že Modernizační fond by mohl do roku 2030 zvýšit jejich instalovaný výkon v republice ze současných 2,2 gigawattu na sedm až 14 gigawattů (GW), záležet podle něj bude na ceně emisních povolenek. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

Vláda pravděpodobně pouze vezme na vědomí doporučení uhelné komise, aby se v Česku přestalo využívat uhlí v energetice a teplárenství v roce 2038. Návrh usnesení vlády nepředpokládá, že by ministři tento termín schválili. Kabinet naopak zřejmě bude od komise chtít, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí. Konečné rozhodnutí by potom mohlo zůstat až další vládě.

Cena emisní povolenky v Evropské unii poprvé vystoupila nad 55 eur za tunu oxidu uhličitého, v přepočtu přes 1400 korun. V Česku to znamená dodatečné náklady hlavně pro teplárny, které se snaží přejít od uhlí k jiným technologiím. Pomoci by mohla novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta se ale ve sněmovně zadrhla.

Na účtech hutní společnosti Liberty Ostrava (LO) už je 60 procent z miliardy korun za emisní povolenky, které firma prodala sesterskému podniku v Rumunsku. Zbývající část peněz má dorazit ve čtvrtek. Po jednání v Ostravě to ve středu řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Cena emisních povolenek v Evropské unii během úterka vystoupila na rekord a poprvé přesáhla hranici padesáti eur (v přepočtu 1292 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů. Cena se dopoledne zvýšila až o 1,3 procenta a dostala se na 50,05 eura za tunu. To je maximum od roku 2005, kdy EU systém obchodování s povolenkami zavedla.

Nejenom malé prodejny, ale i řada provozovatelů služeb otevře 10. května. Informoval o tom během jednání vlády na Twitteru vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Vláda se na pondělním zasedání věnovala i testování ve firmách, které bude trvat ještě nejméně celý červen. Od příštího pondělí se také otevřou další školy a školky. Kabinet se vyslovil i pro uvolnění podmínek pro nošení ochrany dýchacích cest, venku bude nejspíš povinná jen v přítomnosti dalších lidí.

Hutní společnost Liberty Ostrava (LO) tvrdí, že prodala sesterské rumunské společnosti Liberty Galati milion emisních povolenek za tržní cenu za hotové peníze. Okamžitý zisk pro Liberty Ostrava, který činí 260 milionů korun (10,05 milionu dolarů), bude podle vedení firmy použit zčásti na vyplacení mimořádného bonusu zaměstnancům a zčásti na budoucí investiční projekty. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) však firma pokračuje ve vyvádění peněz do zahraničí. Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že stát dá podnět k zahájení finanční kontroly.

Odboráři hutního podniku Liberty Ostrava (LO) budou pokračovat ve stávkové pohotovosti, protože stále nemají jistotu, že majitel firmy nevyvede z Ostravy emisní povolenky v hodnotě téměř šesti miliard korun. V případě, že by se tato transakce měla uskutečnit, jsou připraveni továrnu ochromit, aby ji ochránili.

Vedení hutního podniku Liberty Ostrava (LO) slíbilo, že nezapůjčí emisní povolenky rumunské sesterské firmě, uvedl v pátek po jednání s vedením společnosti premiér Andrej Babiš (ANO). Vlastník, skupina GFG Alliance o vyvedení povolenek před časem požádala. Povolenkami chce hutní společnost financovat svou modernizaci. Odbory LO pak i v té souvislosti vyhlásily stávkovou pohotovost související i s hospodářskou situací mateřské firmy. Stávková pohotovost potrvá podle odborů nejméně do konce dubna.

Všechny odborové organizace působící v hutním podniku Liberty Ostrava vyhlásily stávkovou pohotovost. Současná celkově složitá situace podle nich ohrožuje chod firmy. Britský vlastník Liberty Steel Group vyhlásil na začátku minulého měsíce insolvenci. Odboráři se také obávají, že ostravská společnost přijde o emisní povolenky, které si několik let šetřila.