Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných osmnácti procent na třicet procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.
Čisté zdroje mají v Česku do roku 2030 produkovat třetinu energie
Události: Vláda schválila klimaticko-energetický plán (zdroj: ČT24)
Dokument, který vláda schválila, vyžaduje EU. Česko mělo, stejně jako dalších dvanáct unijních zemí, se schvalováním plánu zpoždění. Evropská komise kvůli tomu s Českem v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement. Podle ministerstva průmyslu a obchodu po schválení plánu Praze nehrozí žádné sankce.
Vláda se ke kontroverznímu dokumentu vrátila téměř po půl roce. Kvůli nevyjasněným dopadům na ekonomiku ho v červenci společně s Politikou ochrany klimatu a s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí odložila. Někteří analytici tehdy varovali, že kvůli klimatickým dokumentům hrozí například zvyšování nákladů domácností na energie. Kabinet ale odmítl, že by materiály zaváděly nová opatření.
„Výroba elektřiny bude stát na obnovitelných zdrojích a jádru, dá se také očekávat posílení role plynových zdrojů,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Česko podle něj při vymezení cílů při snižování emisí nešlo nad rámec cílů EU. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zdůraznil důležitost plánu pro investory a podnikatele. Podle něj by jeho plnění mělo navýšit tuzemské HDP o dvě procenta.
Nyní schválený plán je oproti jeho letní verzi v řadě věcí obecnější a méně konkrétní. Vypadla například část o kontroverzním systému s emisními povolenkami ETS 2, který měl rozšiřovat povolenky i na paliva či vytápění budov, což by zdražilo například benzin nebo zvyšovalo výdaje domácností na topení. Vláda se bude snažit systém na evropské úrovni odložit a změnit.
Podle ekologů je málo ambiciózní
Další změnou je upravení cílů na pokles skleníkových plynů oproti roku 1990. Zatímco v letní verzi dokument počítal se snížením o 59 procent, nyní obsahuje pouze deklaraci o snižování emisí v souladu s unijním cílem Fit for 55. Podle odborníků tak vláda přešla k vágnější verzi tohoto cíle. „Potenciál je ještě vyšší, ale z hlediska dnešního stavu je to rozhodně výrazný pokrok dopředu,“ míní energetický expert hnutí Duha Jiří Koželouh.
Jedním ze základních bodů plánu je tak navyšování obnovitelných zdrojů energie. V současnosti je jejich podíl na konečné spotřebě kolem osmnácti procent, do roku 2030 by se podle vládních plánů měl zvýšit na více než třicet procent. Kabinet tak nevyslyšel návrhy některých oborových organizací či EU na ještě vyšší podíl.
Aktualizovaný plán dále počítá s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a s vytvořením plánu jeho náhrady. Energetické firmy ovšem avizovaly, že s uhlím skončí zřejmě už do roku 2030, protože se kvůli stoupajícím cenám emisních povolenek nevyplatí.
Plán také potvrdil, že jaderná energetika by v budoucnu měla mít společně s obnovitelnými zdroji hlavní roli v tuzemském energetickém mixu. Kromě fotovoltaiky musí stát masivně investovat třeba do větrných elektráren. Aby Česko splnilo cíle, které si stanovilo, do roku 2030 by se jejich celkový výkon musel zpětinásobit.
Hladík také upozornil na bezpečnostní aspekt materiálu, který počítá se snížením energetické závislosti Česka na zahraničních dovozech energie. Ta nyní činí kolem čtyřiceti procent, do roku 2050 by podle ministra měla klesnout zhruba na 26 procent.
Vláda současně v souvislosti s klimaticko-energetickým plánem schválila aktivační nařízení, které vymezuje plány pro provozní podporu obnovitelných zdrojů energie. Opatření má stabilizovat ceny tepla, podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů a posílit kapacitu pro výrobu energie v bezemisních nebo nízkoemisních zdrojích energie.
Nařízení zahrnuje aktivaci podpory pro větrné elektrárny, malé vodní elektrárny a výrobny biometanu v letech 2025, 2026 a 2027. Dále podporuje výrobny tepla z biomasy v roce 2025 a udržovací podporu tepla z biomasy v letech 2025 a 2026. Pro výrobny elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla je podpora aktivována na rok 2025.
Vedoucí Klimatýmu z AMO Tomáš Jungwirth Březovský k Národnímu klimaticko-energetickému plánu (zdroj: ČT24)
Kritika opozice i podnikatelů
Plán čelí kritice ze strany podnikatelských svazů. Podle nich ohrožuje konkurenceschopnost tuzemského průmyslu, protože mu chybí důkladnější analýza jeho dopadů na ekonomiku.
„Je nepřijatelné, že takto významná strategie, která se na evropském poli stává pro Česko závazkem, je předkládána vládě bez komplexní analýzy ekonomických dopadů i bez ověření dopadů na naši konkurenceschopnost, a to zejména z hlediska celkových nákladů na energie placené odběrateli, včetně průmyslových zákazníků,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Filip Dvořák.
Svaz průmyslu a obchodu označil cíle za nerealistické. Oběma organizacím dále vadí, že se vláda podle nich nevypořádala s jejich připomínkami k plánu.
Podle opozice je plán alibistický. Jejím zástupcům vadí to, že podle nich není dohodnutý s podnikateli a průmyslem. Navíc tvrdí, že kabinet ohrožuje rozvoj obnovitelných zdrojů.
„Jestli se někdo domnívá, že se sem teď pohrnou investoři a že tady někdo bude investovat do obnovitelných zdrojů, když vláda nesplní ani elementární slib a za pochodu jim retroaktivně změní parametry pro podnikání, tak na to zapomeňme,“ prohlásil místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Energetickou koncepci vláda odložila
Vláda zároveň odložila projednání energetické koncepce a zrušila termín pro její přijetí do konce letošního roku. Kabinet chce více času na zapracování změn kvůli očekávanému vývoji v energetice v následujících měsících, zdůvodnil rozhodnutí Vlček.
Strategický dokument stanovuje budoucí cíle a priority státu v energetice. Pro státní správu je závazný, trhu pak má ukazovat vizi státu v energetice a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor. Dosud platí energetická koncepce z roku 2015.
Podle Vlčka v současné době prochází tuzemská energetika dynamickým vývojem, který je nutné do aktualizované koncepce zahrnout. Mezi hlavní důvody zařadil dokončení tendru na stavbu nových jaderných bloků nebo práce na dalším rozvoji obnovitelných zdrojů.
Ministerstvo průmyslu původně předložilo návrh aktualizované koncepce už v únoru letošního roku, vláda pak měla materiál projednat v létě. Kvůli nevyjasněným dopadům na ekonomiku však dokument společně s dalšími klimatickými materiály odložila. Původní návrh ministerstva počítal s tím, že česká energetika bude do budoucna stát na jaderné energii a právě obnovitelných zdrojích energie, do vybudování nových zdrojů se přechodně mělo navýšit i využívání plynu.
Program obnovy po povodních
Vláda se ve středu zabývala i dalšími materiály. Například schválila komplexní program obnovy po povodních, ze kterého bude možné do roku 2029 čerpat šestnáct miliard korun. Program zastřešuje už dříve schválené podpůrné programy označované jako Živel, ale také další národní programy obnovy a rozvoje venkova nebo podpory obcí.
Hlavní část komplexního programu bude tvořit program Živel 1, který slouží k obnově majetku samospráv po povodních. Součástí bude i program Živel 2 zaměřený na obnovu poškozených komunikací, program Živel 3, který vláda schválila minulý týden a který by měl zajistit zvýhodněné financování obnovy obydlí, a program Živel 4, který v uplynulých měsících sloužil k zajištění nouzového ubytování.
Zářijové povodně zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vláda celkové škody vyčíslila na 70,6 miliardy korun. Z toho jsou zhruba 25 miliard korun škody na soukromém majetku občanů a firem a zhruba 45 miliard korun škody na majetku státu, krajů a obcí.
Kabinet přijal také strategii obnovy území, které povodně zasáhly. Vypracování strategie po živelní pohromě předpokládá zákon. „Strategie obsahuje vymezení poškozeného území, stanovení prioritních cílů, jaké jsou formy poskytování pomoci prostřednictvím programů, rozpočtové nároky, informace o možnostech zapojení krajů,“ řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
Připomněl, že vláda v letošním rozpočtu vyčlenila na řešení dopadu povodní ze státního rozpočtu třicet miliard korun, v příštím roce dalších deset miliard korun. V příštím roce podle něj vznikne materiál, který vyhodnotí, jak obnova postižených oblastí probíhá.