Olga Richterová strana 2 z 5

Stát od ledna znovu zvýší důchody – tentokrát všem stejně. Penzisté budou dostávat 360 korun měsíčně navíc, průměrný důchod tak přesáhne 20 600 korun. Obě opoziční hnutí ve sněmovně předložila návrhy na další růst, protože valorizaci považují za nedostatečnou. Vláda argumentuje tím, že víc si zadlužená země nemůže dovolit.

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Poslanecká sněmovna v pátek schválila zvýšení rodičovského příspěvku, který tak zřejmě od ledna vzroste o padesát tisíc korun na 350 tisíc. Má se to týkat jen dětí, které se narodí od začátku příštího roku. Zákonodárci na pátečním jednání schválili také novelu ústavního zákona, která stanoví pevný termín pro komunální, krajské a senátní volby.

Státní zástupce poslal k soudu případ aktivistky Nely Liskové, která na sociální síti X vyzvala k deukrajinizaci a denacifikaci České republiky. ČT to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk. Žena je podezřelá z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Lisková výzvu připojila k fotce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle svých slov jen vyjádřila svůj názor.

Zatím pět krajů schválilo zákonodárnou iniciativu, která jim má přinést víc peněz do rozpočtů. Změnit by se podle nich měl systém rozdělování daňových výnosů. Ty se dělí mezi stát a samosprávy podle zástupců krajů diskriminačně. Hejtmani proto připravují vlastní návrhy úprav, které chtějí poslat do sněmovny. Proti je ministerstvo financí, stát by mohl podle propočtů přijít zhruba o dvanáct miliard korun.

Pětihodinovým jednáním o programu začala 76. schůze Poslanecké sněmovny. Na úvod hovořil dvě hodiny předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který ve své řeči vinil ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z údajného napojení na skupinu stíhanou v kauze Dozimetr. ANO dalo najevo, že pokud Rakušan neskončí ve vládě, pokusí se kabinetu vyslovit nedůvěru. I přes opoziční snahu zařadit debatu o Rakušanovi byl program docela jiný, elektronické vedení zdravotní dokumentace nebo návrh regulace prodeje kratomu a obdobných látek.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Sněmovní jednání u některých bodů začínají v tomto volebním období dlouhými projevy opozičních politiků s přednostním právem, což v jiných demokraciích možné není, říká k obstrukcím místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti). O situaci ve sněmovně či stavu vládní koalice hovořila v pořadu Interview ČT24.

Po více než měsíci se v úterý znovu sejdou poslanci. Na programu mimořádné schůze svolané z podnětu zástupců koalice je dvanáct bodů. Dolní komora bude řešit například zdanění zisků velkých nadnárodních firem, navyšování rodičovského příspěvku nebo novelu o léčivech. Podle opozice by se ale měly návrhy řešit na běžných, nikoliv na mimořádných schůzích.

Vládní koalice bude v příštích měsících znovu jednat o zdanění tichého vína, sdělila České televizi šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je neudržitelné, aby v době škrtů a zvyšování daní zůstávalo tiché víno jako jediný druh alkoholu bez spotřební daně. Vedle TOP 09 zavedení odvodu podporuje hnutí STAN, Piráti a část ODS. Zásadně proti jsou naopak lidovci a sněmovní opozice. Argumentují hlavně podporou českých vinařů.

Stát od ledna čekají další zvýšené výdaje. Růst rodičovského příspěvku vyjde přibližně na čtyři sta milionů korun. Vláda ho plánuje zvednout o padesát tisíc u dětí, které se narodí po novém roce. Opozice tuto časovou hranici i výši dávky kritizuje. Část koalice mluví o kompromisu.

Od 1. ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se ze čtyř na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. O výsledku středečního jednání koaličního kabinetu informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V plánu je navýšení příspěvku o padesát tisíc na 350 tisíc korun. Novelu nyní posoudí sněmovna. Současně kabinet schválil návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky.

Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku a návrh by měli projednat během příštích dvou týdnů. Přidat by se mělo 50 tisíc korun k nynějším 300 tisícům, a to od ledna.

Zavedení spotřební daně z tichých vín je znovu ve hře. K debatě o tomto návrhu se chce vrátit většina koaličních stran. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je nepřijatelné, aby vláda prosazovala nepopulární škrty a zároveň ponechala u alkoholického nápoje nulový odvod.

Památku československých parašutistů, kteří za druhé světové války provedli úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, si v neděli v Praze připomněly stovky lidí. U pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se pietního aktu zúčastnili příslušníci armády, vojenští veteráni, příbuzní zemřelých parašutistů, politici i veřejnost. V chrámu se uskutečnila pravoslavná bohoslužba (panychida) za parašutisty zemřelé v kryptě kostela a všechny oběti následných represí.

Nový metodický pokyn ministerstva zdravotnictví zaručuje rodičům a dalším zákonným zástupcům být s dítětem nepřetržitě v nemocnici. Reaguje tak na případy, kdy některá zdravotnická zařízení přítomnost u nemocných dětí rodičům odpírala. Nařízení se stává součástí již platného zákona a platí i pro jednotky intenzivní péče (JIP).

Prezident Petr Pavel poprvé přišel do Poslanecké sněmovny. Promluvil před poslanci, kteří se sešli na pokračování řádné schůze dolní komory. Poslanci v úvodním kole podpořili změnu ústavy, která stanovuje, že krajské, senátní i obecní volby se budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Rovněž schválili novelu o sociálním zabezpečení.

Jednou z vládních úspor v rámci konsolidačního balíčku bude i podstatné zpomalení růstu platů ústavních činitelů. Mezi ně kromě poslanců, senátorů a ministrů patří i soudci a státní zástupci. Lídři vládních stran se dohodli, že sníží platovou základnu o šest procentních bodů. Opozice prosazuje přímo zmrazení výdělků politiků.

Rodičovský příspěvek se zvýší na 350 tisíc korun, a to nejpozději od 1. ledna, možná i dříve. Detaily ale koalice ještě nemá dohodnuté, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD) se pozastavila nad tím, že Jurečka zatím není schopen zaručit, že dodatečné peníze dostanou všechny rodiny s malými dětmi. Připomněla, že při minulém zvýšení, jež se týkalo jen těch, kteří rodičovskou ještě nevyčerpali, se tehdy opoziční lidovci dokonce obrátili na Ústavní soud. Koaliční dohodu na zvýšení rodičovského příspěvku oznámil i premiér Petr Fiala (ODS).

Stát chystá úlevy od byrokratické zátěže pro menší živnostníky. Balíček obsahuje přes dvacet návrhů z oblasti zdravotnictví, justice nebo zemědělství. Zmírnit chce třeba i podmínky pro vaření marmelád nebo sirupů v domácím prostředí. Normy u nás patří k nejpřísnějším v Evropské unii.

Většina stran vládní koalice podporuje plán ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zvýšení rodičovského příspěvku z 300 na 350 tisíc korun. V podvečer o tom jednala koaliční rada. Výhrady kvůli dopadům na rozpočet má ODS. Ostatní návrh podporují. Argumentují i tím, že stát navzdory vysoké inflaci dávku více než tři roky nezvyšoval. Úterní jednání nakonec shodu nepřineslo, rokování nicméně budou pokračovat.

Návrh změn u daně z přidané hodnoty i definitivní podobu všech úspor, které mají snížit schodek rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard, chce premiér Petr Fiala (ODS) představit zhruba za měsíc. Právě budoucí podoba DPH vyvolává zatím největší diskuse nejen uvnitř vládnoucí pětikoalice, ale i u opozice či odborné a laické veřejnosti.

Čeští politici z konzervativní i liberální části spektra nepovažují za zásadní problém, když se francouzská kolegyně nechá vyfotit pro pánský časopis. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) ovšem musí politik, který zvolí takový způsob svého zviditelnění, počítat s tím, že na to nějak zareagují voliči. Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek míní, že se společnost vyvíjí a dříve nepředstavitelné věci jsou dnes přijatelné. Richterová a Bělobrádek diskutovali o hranicích politického vkusu a kultury v Událostech, komentářích.