Novým generálním ředitelem České televize byl zvolen ředitel brněnského studia Jan Souček

Nahrávám video

Novým generálním ředitelem České televize byl ve třetím kole zvolen ředitel brněnského studia ČT Jan Souček. S jedenácti získanými hlasy porazil dosavadního šéfa ČT Petra Dvořáka. Výsledky vyhlásil předseda volební komise Ladislav Mrklas. Souček se funkce ujme 1. října, kdy Dvořákovi vyprší druhé funkční období. Mandát je šestiletý. Veřejnoprávní televize hospodaří zhruba se sedmimiliardovým rozpočtem.

Už v prvním kole volby vypadli krizový manažer Pavel Hřídel, kreativní producent ČT Jan Štern a bývalý šéf Primy Martin Konrád. 

Souček by chtěl po nástupu do funkce začít pracovat na vytvoření veřejnoprávní digitální zpravodajské platformy, na které by se podílela ČT, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Mohla by vzniknout v roce 2025. Platforma podle něj vznikne i bez účasti dalších veřejnoprávních firem.

„Je celá řada úkolů, které nevznikly tím, že je televize doteď dělala špatně, ale technologický vývoj i události, které jdou kolem nás, mění požadavky toho, co společnost dneska od médií veřejné služby čeká. A to je mimo jiné ta digitální agenda,“ řekl novinářům po svém zvolení.

Nahrávám video

Mezi Součkovy první kroky bude podle jeho slov patřit i diskuze o rozpočtu České televize na příští rok. „A ještě před 1. říjnem bych velmi rád vstoupil do diskuze s týmem, který na ministerstvu kultury připravuje velkou novelu zákona o České televizi, protože bez ohledu na to, že mandát začíná až v říjnu, obsah té novely bude ovlivňovat činnost ČT na dlouhá léta dopředu. Takže do toho se vrhnu už letos o prázdninách, pokud zástupci ministerstva kultury budou souhlasit,“ uvedl.  

ČT podle něj stojí před potřebou vyřešení financování, ale není přesvědčený o tom, že potřebuje jen více peněz na výrobu obsahu, ale měla by vyřešit efektivitu činností a zvážit jejich případný outsourcing.

Zmínil i přerozdělení agendy v regionálním zpravodajství. „Rád bych rychle dosáhl přerozdělení agendy mezi jednotlivými mutacemi regionálního zpravodajství České televize – týká se to především Svitavska, Žďárska, Třebíčska, protože to jsou oblasti, které i historicky mají mnohem blíž k moravským krajům a dnešní zařazení do regionálních mutací odbavovaných z Hradce, z Ústí nebo Plzně mi přijdou nelogické,“ uvedl krátce po zvolení Souček.

V rámci organizační struktury Souček také počítá s redukcí první úrovně managementu o dvacet procent. Personální otázky chce řešit ještě před nástupem do funkce. Chce také nastartovat novou úroveň komunikace nejen uvnitř televize, ale i s radou a s politickou reprezentací.

Jedním z prvních kroků má podle něj být zjištění detailů o chystané smlouvě ČT s on-line platformou Voyo o prodeji jejího chystaného obsahu. Podle Součka informace o chystané smlouvě nezazněla na žádné z porad programové rady.

Vystudoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity (1997), poté dva roky působil i jako advokátní koncipient, většinu kariéry ale spojil s médii.

V roce 1994 začínal v TV Nova, poté mezi roky 1994 a 1997 pracoval jako redaktor a moderátor brněnského Rádia Krokodýl. Má zkušenosti i z Českého rozhlasu, a to jako vedoucí brněnské redakce zpravodajství a publicistiky (1999 až 2002) a editor zpravodajství (2012 až 2014).

V letech 2002 až 2007 pracoval v PR agenturách New Deal Communications (patřila později odsouzenému Marku Dalíkovi) a Transparent Communications.

V České televizi začínal jako moderátor Dobrého rána v Brna (2005 až 2014), mezi roky 2007 a 2012 byl také šéfdramaturgem brněnského Centra zábavné tvorby. Od roku 2014 působí jako ředitel brněnského studia ČT.

Jan Souček
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Petr Dvořák serveru Marketing & Media po pro něho neúspěšné volbě řekl, že radní ovlivnil „manipulativní článek“ o vznikající dohodě ČT a platformy Voyo, který vyšel dva dny před zasedáním Rady ČT na webu Info.cz.

„Jsem přesvědčený o tom, že to byla cílená manipulace. Nevím, kdo si ho objednal, ale to, jak byl formulovaný, jakým způsobem tam byla prezentovaná fakta a jak tam některá fakta nezazněla, mě utvrzuje v tom, že ten článek nevznikl jen tak. Dnes se tu tak řešila spolupráce, která ještě není realizovaná. Bavili jsme se o nějakém obchodním záměru, který se naše právní oddělení snažilo prozkoumat, jestli k němu vůbec přistoupíme. Za mě to celé mělo sloužit k tomu, aby došlo k diskreditaci,“ řekl serveru.

Info.cz v pondělí napsalo, že podle návrhu smlouvy, kterou má k dispozici, by Česká televize měla Nově kompletně otevřít dveře do své výrobní kuchyně a na oplátku inkasovat stovky milionů korun ročně.

Souček má rovněž v plánu odstranit některé duplicitně vytvářené pořady nebo prosadit větší zastoupení zahraniční tvorby v hlavním vysílacím čase. Celkový podíl české a zahraniční tvorby měnit nehodlá. Rád by zahájil debatu o tom, zda ČT v době úspor musí nakupovat drahá sportovní práva na úkor vlastní tvorby. V regionech chce změnit kompetence jednotlivých studií.

Podle mediálního odborníka Jana Potůčka je výsledek volby velkým překvapením. „Finálová dvojice se dala předpokládat, Petr Dvořák i Jan Souček měli o poznání kvalitnější projekty i projev před Radou ČT než zbytek finalistů. Myslím si, že nakonec u radních převládl názor, že po dvanácti letech by byla vhodná změna. Očekával jsem spíše pat a opakování volby letos na podzim,“ řekl Potůček.

Do výběrového řízení přišlo původně třináct přihlášek, ale pět z nich nesplnilo náležitosti a rada je hned vyřadila, další tři neprošly prvním kolem výběru minulý měsíc.

Rozpočet České televize se v posledních letech pohyboval těsně pod sedmi miliardami korun ročně, loni to bylo 7,17 miliardy a pro letošní rok byl schválen vyrovnaný rozpočet 7,386 miliardy korun. Základem hospodaření ČT jsou koncesionářské poplatky ve výši 135 korun měsíčně. V roce 2021 zaměstnávala Česká televize téměř tři tisíce lidí, na podobné úrovni se počet zaměstnanců pohybuje posledních deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 10 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Reakce Dvořáka zatím není známa.
18:50Aktualizovánopřed 13 mminutami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 54 mminutami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 9 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.