Ředitel Hlasu Ameriky dostal výpověď

Ředitel americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (VOA) Michael Abramowitz dostal výpověď poté, co odmítl přijmout přeřazení na nižší pracovní pozici šéfa vysílací stanice v Severní Karolíně. Abramowitz pokus o své přeřazení ze strany Agentury Spojených států pro globální média (USAGM) označil za nelegální, jelikož jmenovat a odvolávat ředitele VOA může pouze poradní orgán potvrzený Senátem, který však prezident Donald Trump zrušil, píše deník The Washington Post (WP).

Poradce USAGM John Zadrozny podle WP v dopise zaslaném v pátek uvedl, že Abramowitz ve funkci šéfa VOA skončí po uplynutí třicetidenní výpovědní lhůty 31. srpna.

Krok Trumpovy administrativy proti Abramowitzovi, kritikovi jejího úsilí o zrušení USAGM, je nejnovější snahou o upevnění moci v instituci, která dlouhodobě řídí vysílání do zahraničí řízené americkou vládou, píše WP. Kari Lakeová, kterou Trump už dříve vybral na pozici šéfky Hlasu Ameriky, se nemohla postu dosud ujmout. Zčásti proto, že Trump rozpustil Mezinárodní poradní radu pro rozhlasové vysílání (IBAB) potvrzenou Senátem a odpovědnou za jmenování a odvolávání ředitelů.

V červenci Lakeová, která působí jako poradkyně USAGM, dala Abramowitzovi pokyn, aby přijal pozici výkonného ředitele Vysílací stanice Edwarda R. Murrowa v Greenville v Severní Karolíně, jinak bude propuštěn. Abramowitz to odmítl s odkazem na federální zákon, který vyžaduje souhlas nyní zrušené rady IBAB s jakýmkoli odvoláním ředitele VOA.

Žaloba na vládu

Abramowitz vládu v březnu zažaloval poté, co Trump podepsal výnos o zredukování na zákonné minimum USAGM, která financuje VOA i další stanice včetně rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Případ stále projednává federální soud.

Od března přišlo o práci v Hlasu Ameriky více než 85 procent pracovníků stanice, tedy asi 1400 lidí. Stanice je od té doby z velké části mimo provoz.

Hlas Ameriky je veřejnoprávní organizace, která vznikla s cílem bojovat proti nacistickým dezinformacím za druhé světové války, jejím posláním je šířit informace do zemí s omezenou svobodou tisku. Týdně oslovovala přibližně 360 milionů lidí v téměř padesáti jazycích. V průběhu let vysílala v Číně, Severní Koreji, bývalém SSSR i na Kubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 4 mminutami

V Libyi po dronovém útoku explodovala ruská válečná loď

Na ruské lodi kotvící na námoří základně v libyjském Benghází nastala exploze, uvedla vláda působící ve východní části země. Šlo zřejmě o dronový útok. Ruské úřady se k incidentu nevyjádřily a k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Podle nezávislého mediálního projektu WarTranslated by poškozenou lodí mohla být ruská korveta Merkurij, která údajně doprovázela nákladní lodě a na palubě měla munici, jež při zásahu vybuchla. Na sociálních sítích kolují nepotvrzené spekulace ohledně možného zapojení ukrajinských tajných služeb.
před 1 hhodinou

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 4 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 4 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 6 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.