Ředitel americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (VOA) Michael Abramowitz dostal výpověď poté, co odmítl přijmout přeřazení na nižší pracovní pozici šéfa vysílací stanice v Severní Karolíně. Abramowitz pokus o své přeřazení ze strany Agentury Spojených států pro globální média (USAGM) označil za nelegální, jelikož jmenovat a odvolávat ředitele VOA může pouze poradní orgán potvrzený Senátem, který však prezident Donald Trump zrušil, píše deník The Washington Post (WP).
Poradce USAGM John Zadrozny podle WP v dopise zaslaném v pátek uvedl, že Abramowitz ve funkci šéfa VOA skončí po uplynutí třicetidenní výpovědní lhůty 31. srpna.
Krok Trumpovy administrativy proti Abramowitzovi, kritikovi jejího úsilí o zrušení USAGM, je nejnovější snahou o upevnění moci v instituci, která dlouhodobě řídí vysílání do zahraničí řízené americkou vládou, píše WP. Kari Lakeová, kterou Trump už dříve vybral na pozici šéfky Hlasu Ameriky, se nemohla postu dosud ujmout. Zčásti proto, že Trump rozpustil Mezinárodní poradní radu pro rozhlasové vysílání (IBAB) potvrzenou Senátem a odpovědnou za jmenování a odvolávání ředitelů.
V červenci Lakeová, která působí jako poradkyně USAGM, dala Abramowitzovi pokyn, aby přijal pozici výkonného ředitele Vysílací stanice Edwarda R. Murrowa v Greenville v Severní Karolíně, jinak bude propuštěn. Abramowitz to odmítl s odkazem na federální zákon, který vyžaduje souhlas nyní zrušené rady IBAB s jakýmkoli odvoláním ředitele VOA.
Žaloba na vládu
Abramowitz vládu v březnu zažaloval poté, co Trump podepsal výnos o zredukování na zákonné minimum USAGM, která financuje VOA i další stanice včetně rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Případ stále projednává federální soud.
Od března přišlo o práci v Hlasu Ameriky více než 85 procent pracovníků stanice, tedy asi 1400 lidí. Stanice je od té doby z velké části mimo provoz.
Hlas Ameriky je veřejnoprávní organizace, která vznikla s cílem bojovat proti nacistickým dezinformacím za druhé světové války, jejím posláním je šířit informace do zemí s omezenou svobodou tisku. Týdně oslovovala přibližně 360 milionů lidí v téměř padesáti jazycích. V průběhu let vysílala v Číně, Severní Koreji, bývalém SSSR i na Kubě.
