Nejdřív nucené zastavení vysílání, teď likvidace. Liberální rádio Echo Moskvy končí

Představenstvo ruské liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy většinou hlasů rozhodlo o likvidaci stanice a jejího webu, uvedlo ve čtvrtek rádio na svém webu. O dva dny dříve úřady zastavily vysílání Echa – spolu s nezávislou internetovou televizí Dožď – kvůli tomu, jak tato média informovala o ruské invazi na Ukrajinu.

Ruská generální prokuratura uvedla, že Echo Moskvy a Dožď na svých internetových stránkách zveřejnily „materiály s výzvami k extremistickým aktivitám a lživé zprávy o postupu ruské armády“.

Vysílání stanice pokračovalo prostřednictvím internetových streamů, na některých platformách však bylo zablokováno na žádost ruského cenzurního orgánu Roskomnadzor a prokuratury. Videoserver YouTube zase blokoval vysílání rádia na území EU s odvoláním na „propojení s Gazpromem“, který stanici většinově financoval.

Stanice Echo Moskvy byla v Rusku i v zahraničí považována za jedno z hlavních a podle kritiků Kremlu i jedno z posledních nezávislých médií v zemi. Vysílala zejména zprávy a debaty zaměřené na politické a sociální otázky Ruska. Její často nekompromisní kritika ruských politických poměrů byla početnému táboru stoupenců prezidentského kurzu trnem v oku.

Miliony posluchačů, hlavně vzdělanějších

Stanice měla v Moskvě přibližně 900 tisíc a v dalších ruských regionech dalších 1,8 milionu každodenních posluchačů. Posluchačskou základnu tvořili Rusové nad 40 let s vyšším vzděláním, žijící převážně ve městech. Program stanice bylo možno sledovat a poslouchat i na jejích webových stránkách, které denně navštívilo asi 700 tisíc lidí.

Stanice začala vysílat v srpnu 1990 a o rok později jako jedna z mála vystoupila proti komunistickému pokusu o převrat v tehdejším Sovětském svazu. Ještě v éře perestrojky na konci komunismu se Echo Moskvy stalo symbolem nezávislosti ruských médií a význam stanice dodnes daleko převyšoval okruh posluchačů. Její umlčení bylo podle ruských opozičních novinářů pouze otázkou času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 58 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...