Regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat i v květnu, informovala ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (ANO). Vláda zvýší od května maximální marži distributorů paliv o padesát haléřů na tři koruny za litr a upraví se také systém výpočtu cenového stropu. Kabinet rovněž rozhodl o vytvoření pracovní skupiny o psychotropních látkách a zavedl povinnost hlásit množství dovezeného a vyvezeného amalgámu státu. Jednání se kvůli cestě do Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu neúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), zasedání vedla Schillerová.
„Společně s monitoringem marží jde o osvědčený balíček, díky kterému ušetřili řidiči až 400 korun na plné nádrži a budou šetřit dál,“ uvedla Schillerová. Opatření chtěla vláda od začátku května nahradit zákonem o regulaci cen pohonných hmot, není ale jasné, zda normu do čtvrtka podepíše prezident Petr Pavel.
Vláda mírně upravila část regulací s účinností od začátku května. Nejvyšší povolená marže obchodníků vzroste o padesát haléřů na tři koruny za litr. Změní se také vzorec pro výpočet maximálních cen benzinu a nafty, který denně stanovuje ministerstvo financí. Nově bude cenový strop počítat z třídenního průměru velkoobchodních cen. Dosud úřad používal cenový průměr za jeden den.
„Důvodem pro změnu je přechod našeho opatření z krátkodobé povahy na střednědobou,“ řekla Schillerová. Změny by podle ní měly lépe odpovídat velkým denním výkyvům na trhu a zároveň umožnit fungování v běžných tržních podmínkách při delším trvání opatření. „Nepředpokládáme, že by zvýšení maximální přípustné marže mělo vést k plošnému navýšení marží nebo cen. V dubnu se drtivá většina subjektů držela pod regulační hranicí,“ dodala ministryně.
Nejvyšší přípustné ceny paliv v úterý opět o desítky haléřů vzrostou. Maximální povolená cena nafty se oproti pondělí zvýší o 77 haléřů na 43,63 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,55 koruny za litr, tedy o 36 haléřů dráž než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.
Zdroj: ČTK
Maximální ceny pro každý den zatím bude dál vydávat svým výměrem ministerstvo financí, po začátku účinnosti nového zákona o regulaci pohonných hmot v tom bude už vlastním nařízením pokračovat vláda. V obou případech ovšem bude vzorec pro výpočet cen stejný.
Snížení spotřební daně naopak zůstane podle Schillerové beze změny po celý květen. Ministryně také uvedla, že náklady pro státní rozpočet způsobené snížením spotřební daně jsou miliarda korun měsíčně. Zároveň má ale podle ní opatření pozitivní dopad na ceny dopravy a v důsledku toho i na celkovou inflaci.
Prodloužení cenových stropů a regulace marží obchodníků kritizoval bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „Je pro nás nepřijatelné, že vláda novou legislativou ubírá podnikatelům právo bránit se proti jejím špatným rozhodnutím soudní cestou, přestože hned první den zavedení těchto opatření ve výpočtu maximální ceny paliv chybovala,“ řekl Vlček. Cenový strop podle něj vedl k tomu, že pumpaři na řadě míst zdražovali na jeho úroveň. Aktuální zvýšení marží tak nyní podle Vlčka dovolí obchodníkům ceny ještě zvýšit. Místo toho Starostové navrhují cílenou pomoc například pro nízkopříjmové osoby.
Občanští demokraté volají po snížení spotřební daně také na benzin, což by podle předsedy ODS Martina Kupky reálně pomohlo mnoha domácnostem. Kupka se na pondělní tiskové konferenci pozastavil také nad tím, že se vláda nevěnovala pomoci tuzemské ekonomice před dopady krize na Blízkém východě.
Vláda stanovila marži obchodníků s palivy na maximálně 2,50 koruny za litr nafty i benzinu. Spotřební daň u nafty dočasně klesla z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny za litr. Podle unijních pravidel spotřební daň u benzinu nemůže být nižší než 0,359 eura za litr (8,80 koruny za litr) a u nafty než 0,33 eura za litr (8,08 koruny za litr). U benzinu zůstala na 12,84 koruny za litr. Ministerstvo financí denně určuje maximální prodejní ceny paliv.
Ceny pohonných hmot začaly růst po útoku Spojených států a Izraele na Írán na přelomu února a března. Česká vláda na začátku dubna rozhodla o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu. Původně schválené opatření platilo do konce dubna. Vláda chtěla od května upravovat ceny na základě nového zákona, který ale zatím čeká na podpis prezidenta.
Vláda vytvořila pracovní skupinu o psychotropních látkách
Vláda také na pondělním zasedání rozhodla o vzniku pracovní skupiny k problematice psychotropních látek. Skupinu povede ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
Plán vytvořit pracovní skupinu vznikl podle Metnara na nedávném zasedání rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Kromě ministerstva vnitra se do ní zapojí zástupci ministerstev financí, průmyslu, zdravotnictví a zemědělství, ale také představitelé České obchodní inspekce, Státního zdravotního ústavu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, policie a celníků.
Skupina má do konce června navrhnout opatření, jak zlepšit efektivitu správních kontrol a nakládání s psychotropními látkami, dodal Metnar. „Má dojít k zefektivnění a propojení různých kontrolních pravomocí dotčených státních orgánů,“ uvedl.
Policii loni v Česku lidé přivolali k 257 případům předávkování nelegálními návykovými látkami, psychomodulační látkou nebo psychoaktivními léky. Proti předchozímu roku bylo případů o zhruba devadesát víc. Smrtí jich loni skončilo 111, o rok dřív bylo 77 smrtelných případů. Data z loňska ale mohou být přesnější než dřív, sdělila mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová. Jde jen o případy, u kterých byla policie, otrav podle ní zřejmě bylo výrazně víc.
„V sedmnácti případech úmrtí byl zjištěn kratom – čtyřikrát byl identifikován jako jediná látka, jedenáctkrát šlo o kombinaci převážně s léky a jinými návykovými látkami,“ doplnila mluvčí. Metnar označil statistiku sedmnáct úmrtí spojených s kratomem za tristní, hlavně u kombinací látek jsou podle něj výsledkem velké zdravotní problémy.
Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém po nedávném zasedání vládní rady řekl, že licencované obchody a e-shopy, které mohou regulovaně prodávat kratom, fungují v Česku dobře. Považuje to za argument proti případnému zákazu této psychomodulační látky. Podle Béma se vede diskuse také o návrhu, že by se prodejné látky s nízkým rizikem daly koupit ve specializovaných prodejnách až od 21 let. Debatuje se i o nastavení spotřební daně.
Kratom a jeho extrakt patří zatím mezi jediné psychomodulační látky s nižšími riziky, které je možné v Česku za přísných podmínek prodávat dospělým. Do specializovaných licencovaných prodejen nesmějí děti. Jen kamenné obchody mohou mít e-shop, prodej v automatech je zakázaný a zboží se kontroluje. Zákazníci by měli od prodejců dostat informace o složení a doporučených dávkách. Licenci má asi 170 obchodů, upřesnil Bém.
Vláda měla v polovině března jednat o návrhu zákazu prodeje většiny kratomových rostlin a produktů z nich. V praxi by to znamenalo téměř zrušení regulovaného prodeje. Obchodníci a distributoři se bránili. Poukazovali na své investice i pořízené licence, které zaplatili státu. Babiš pak návrh stáhl a novinářům řekl, že se nejprve vyhodnotí výsledky licencovaného prodeje. Podle Béma problém představuje spíš černý trh a obcházení pravidel.
Vláda schválila novelu chemického zákona
Výrobci a dovozci zubního amalgámu budou mít povinnost hlásit jeho množství státu, plyne z novely chemického zákona, kterou také schválila vláda. Návrh reaguje na unijní předpisy a předložilo ho ministerstvo životního prostředí (MŽP), nyní ho dostane k posouzení parlament.
Regulaci výrobků s přidanou rtutí včetně zubního amalgámu zpřísňuje evropské nařízení z roku 2024. Díky oznamovací povinnosti, kterou novela zavádí, bude mít stát lepší přehled o jeho množství na trhu.
MŽP uvedlo v předkládacích dokumentech, že cílem úpravy je zlepšit kontrolu nad používáním rtuti, která představuje riziko pro životní prostředí i lidské zdraví. Data o množství amalgámu mají úřadům pomoci při naplňování evropských závazků a postupném omezování jeho využívání.
Součástí novely je také zavedení sankčního mechanismu. Oznamovací povinnost tedy nebude jen formální, ale i vymahatelná. Sankce mají dopadat jak na subjekty, které množství amalgámu neoznámí, tak i na ty, které nedoloží, že ho používají výhradně pro specifické zdravotní účely stanovené chemickým zákonem. MŽP uvedlo, že by bez sankcí bylo náročné kontrolovat dodržování povinností.
EU se dlouhodobě věnuje postupnému snižování využití rtuti a regulace zubního amalgámu je jedním z kroků v tomto procesu. Zubní amalgám se používá jako materiál pro zubní výplně, v posledních letech se ale jeho využívání postupně omezuje a nahrazuje jinými materiály. Nová pravidla na úrovni EU tento trend dále posilují.
Plošný zákaz používání amalgámových plomb začne v České republice platit 1. července. Podle ministerstva zdravotnictví již od července 2018 platí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU zákaz používat zubní amalgám při stomatologickém ošetření mléčných zubů, u dětí mladších patnácti let a u těhotných či kojících žen.
