Rusku se nadále daří obcházet sankce na jeho ropu prostřednictvím takzvané stínové flotily. Mezi stovkami těchto lodí, které jsou zpravidla přes netransparentní vlastníky napojené na ruský stát, přitom zřejmě figurují i plavidla prodaná evropskými či americkými majiteli. Často zastaralé tankery představují i riziko pro životní prostředí. Země Evropské unie pracují na plánu, jak tyto stroje zabavovat.
Ruskou stínovou flotilu tvoří stárnoucí tankery, které už jako použité kupují často netransparentní subjekty se sídly v zemích, které neuvalily sankce na ruskou ropu, například ve Spojených arabských emirátech či na Marshallových ostrovech, přibližuje agentura AP s tím, že tyto stroje pak plují pod vlajkami zemí jako Gabon nebo Cookovy ostrovy.
Existují různé odhady ohledně počtu lodí spadajících pod stínovou flotilu. Například S&P Global a Kyiv School of Economics Institute odhadují, že stínová flotila má více než čtyři sta lodí, které mohou přepravovat ropu nebo produkty z ní vyrobené, jako je nafta či benzin, dodala AP.
Lodě Rusům prodávají i západní firmy
Jak navíc začátkem měsíce upozornily weby The Guardian či Euractiv, tým investigativců z redakcí z devíti zemí odhalil, že nejméně 230 lodí ruské stínové flotily pochází od původně evropských či amerických majitelů.
Tito původní majitelé vydělali od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 více než šest miliard dolarů prodejem plavidel kupujícím v zemích, jako je Indie, Hongkong, Vietnam nebo Seychely, které se nezapojily do ekonomických sankcí proti Moskvě.
Největší počet tankerů prodali řečtí vlastníci, a to 127 plavidel. Britské společnosti prodaly dvaadvacet, němečtí vlastníci jedenáct a norští osm. Většina těchto lodí by jinak skončila ve šrotu za zlomek ceny, konstatuje The Guardian. Do stínové flotily prodali tankery vlastníci z 21 z 35 zemí, které uvalily sankce na obchod s ruskou ropou.
Zatímco přímý prodej plavidel ruským kupujícím je podle sankcí EU zakázán, prodej do třetích zemí nikoli, i když musí být od roku 2023 registrován u unijních orgánů, dodává Euractiv.
Cenový strop
Některá plavidla stínové flotily vlastní ruská státní lodní společnost Sovcomflot, tyto stroje pak mají přímé spojení s Ruskem. V jiných případech je často nejasné, kdo přesně stojí za oficiálními vlastníky, jaké mají lodě pojištění a jaká bezpečnostní pravidla dodržují.
Úlohou stínové flotily je pomoci ruským vývozcům ropy vyhnout se cenovému stropu šedesát dolarů za barel, který v reakci na eskalaci ruské agrese proti Ukrajině zavedly v roce 2022 země G7, EU a Austrálie, aby ztížily Moskvě financování války. Opatření brání manažerům lodní dopravy či pojišťovnám v zemích, které sankce uvalily, podílet se na obchodech s ropou, jejíž cena strop překračuje.
Podle požadavků Mezinárodní námořní organizace OSN musejí mít totiž plavidla finančně robustní pojištění podložené renomovanými audity. Takové pojištění poskytuje síť pojistitelů se sídlem na Západě známých jako International Group (IG).
V době zavedení stropu bylo asi sedmdesát procent ruské ropy přepravováno na plavidlech s pojištěním od IG, tento podíl ale podle Kyiv School of Economics Institute klesl na deset procent, uvedla AP.
Obcházení sankcí
Lodě ruské stínové flotily jsou pořizovány a vlastněny netransparentními subjekty sídlícími v zemích, které se nezapojily do sankcí. Tito vlastníci využívají nové pojistitele v Rusku nebo jiných nezápadních lokalitách, a obcházejí tak cenový strop.
Z dat, která tento měsíc zveřejnila Mezinárodní advokátní komora (IBA) a která vycházejí z údajů několika oborových či výzkumných institucí, vyplývá, že množství surové ropy a ropných produktů, které ruská stínová flotila převáží, roste. Zatímco v dubnu 2022 šlo o 719 tisíc barelů surové ropy a 445 tisíc barelů ropných produktů denně, loni v červnu už to bylo téměř 3,3 milionu barelů surové ropy a 868 tisíc barelů ropných produktů za den.
IBA v této souvislosti píše, že podle odhadů Kyiv School of Economics Institute přepravuje stínová flotila sedmdesát procent ruského námořního exportu ropy a že prodej této ropy vydělal Rusku v prvních devíti měsících roku 2024 dalších osm miliard dolarů.
AP upozorňuje, že USA, Spojené království a EU v kombinaci nebo jednotlivě uvalily sankce na přibližně 270 plavidel, která podle nich obchodují s ruskou ropou v rozporu s cenovým stropem. Zhruba dvě třetiny takto postižených lodí jsou nečinné, což znamená, že peníze vynaložené na ně byly promarněny, připomíná AP také negativní dopady pro Moskvu.
Ekologická havárie v Černém moři
Obcházení sankcí není jediným rizikem, které ruská stínová flotila představuje. Ruské tankery jsou často ve špatném stavu, což může vést k haváriím. Platí to i pro případ dvou zchátralých plavidel Volgoněft 212 a Volgoněft 239, která loni v prosinci ztroskotala v Kerčském průlivu nedaleko okupovaného ukrajinského poloostrova Krym. Oba tankery podle úřadů přepravovaly asi devět tisíc tun mazutu.
Web The Kyiv Indepedent (KI) na začátku února napsal, že obě plavidla byla konstruována pro provoz na řekách, nikoli na otevřeném moři, a v době katastrofy neměla platné doklady. Tankery také porušily zákaz vjezdu do Kerčského průlivu s ohledem na počasí, dodal web s odkazem na skutečnost, že v době havárie zuřila v místě bouře.
Rusko koncem ledna sice oficiálně oznámilo, že ukončilo čerpání mazutu v místě nehody, podle KI se to ale týká jen části jednoho z tankerů, která doplula na břeh. Zbytek tankeru a celá druhá loď zůstávají nedotčené pod vodou, protože ruské úřady nemají vhodné vybavení na čerpání z podvodních nádrží, řekl KI Eugen Simonov z Ukrajinské pracovní skupiny pro environmentální důsledky války.
V důsledku toho by podle Viktora Danilova-Daniljana z Ruské akademie věd mohly trosky způsobit „nejhorší ekologickou katastrofu“, jakou Rusko v jednadvacátém století zažilo, dodal KI.
Další nehody
Nejde o jedinou nehodu ruských tankerů z poslední doby. Minulý týden ruské úřady uvedly, že na tankeru Koala, plujícím pod vlajkou karibského ostrovního státu Antigua a Barbuda a kotvícím v ruském baltském přístavu Usť-Luga, nastala exploze.
Ruské úřady tvrdí, že potopení lodi ani únik mazutu nehrozí, kolem lodi ale nechaly postavit bariéry a povolaly potápěče, aby trup prozkoumali. Podle webu The Kyiv Post loď s 130 tisíci tunami mazutu zřejmě také patří ke stínové flotile.
V lednu pak remorkéry odtáhly neovladatelný tanker Eventin s 99 tisíci tunami ropy k rujánskému přístavu Sassnitz na severovýchodě Německa. I toto plavidlo je zřejmě součástí stínové flotily Moskvy.
Podezření ze sabotáží
Právě lodě ruské stínové flotily nebo lodě plující pod vlajkami ruských spojenců jsou také podezřelé v několika incidentech, kdy došlo k poškození podmořských kabelů v Baltském moři.
Záměrným tažením kotvy po dně byly podle vyšetřovatelů loni v prosinci poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem. Finové z činu podezřívají posádku tankeru Eagle S, který zadrželi a který patří k ruské stínové flotile.
Už předtím, v listopadu 2024, byla přerušena také dvojice telekomunikačních kabelů spojujících Litvu se Švédskem, respektive Německo s Finskem. Rovněž v těchto případech mluví dotčené země o sabotáži. Podezření padlo na loď plující pod vlajkou Číny, která je spojencem Ruska.
Od roku 2023 byla poškozena desítka kabelů v oblasti, což se dotklo Estonska, Finska, Švédska, Německa a Litvy. Severoatlantická aliance posílila svou přítomnost v Baltském moři.
Politico: EU plánuje zabavování lodí ve velkém
Další kroky proti ruské stínové flotile chystá také Evropská unie. Web Politico s odvoláním na dva unijní diplomaty napsal, že země EU pracují na plánu, jak ve velkém zabavovat její lodě.
Návrhy, které vyjednavači zvažují, zahrnují využití mezinárodního práva k zadržení plavidel z důvodu ochrany životního prostředí nebo pirátství. Další možností je, že by některé členské země zavedly nové vnitrostátní zákony, na jejichž základě by pak mohly vůči stínové flotile postupovat samostatně.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna serveru řekl, že téměř padesát procent obchodu s ruskou ropou, který podléhá sankcím, se uskuteční přes Finský záliv. „Jsou tu hrozby pro životní prostředí, jsou tu útoky, které jsme zažili, proti naší podmořské infrastruktuře,“ poznamenal. Je podle něj řada možností, jak proti takovýmto plavidlům zakročit.
Jak poznamenal jeden z citovaných unijních činitelů, i když nebude možné zastavit všechny lodě ze stínové flotily, k oslabení Ruska pomůže i jejich zpomalení. „Každý den je drahý – když to dáte dohromady se stavem ruské ekonomiky... na všem záleží,“ podotkl.
Nové plány však nebude snadné převést do praxe, píše Politico. Experti na námořní právo a další odborníci vidí rizika v možné právní odvetě ze strany Ruska, finančních nákladech, které by opatření přineslo, i obtížné logistice. Autoři plánů budou podle nich také muset proplout „labyrintem globálních zákonů o přepravě“.
