Nebeský štít by Ukrajině mohly dát evropské stíhačky, navrhují vojenští experti

Západní ukrajinský vzdušný prostor a Kyjev by před ruskými řízenými střelami mohlo chránit na 120 evropských stíhaček, zní návrh vojenských expertů s názvem SkyShield. Upozornil na něj list The Guardian, podle kterého by tento postup nutně nevyvolal širší konflikt s Moskvou. Realizován by byl navíc odděleně od NATO.

SkyShield by podle Guardianu v praxi znamenal vytvoření zóny vzdušné ochrany, která by měla za cíl zastavit ruské raketové a dronové útoky na ukrajinská města a infrastrukturu. Fungoval by jako součást příměří ve vzduchu, jež tento týden navrhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl list.

Dokument pracuje s takzvanou Evropskou integrovanou zónou vzdušné ochrany (IAPZ). Právě nad ní, nad „nespornými“ částmi napadené země, by držely dohled bojové letecké hlídky. Pokryty by tak byly tři fungující ukrajinské jaderné elektrárny a například Kyjev, Lvov a Oděsa. Naopak nezaopatřeny by zůstaly fronta a východ země, na něž by se však plně mohly soustředit ukrajinské síly (UAF).

Návrh Evropské integrované zóny vzdušné ochrany (IAPZ), kterou by podle plánu SkyShield chránily evropské stíhačky
Zdroj: Plán SkyShield

Opatření by údajně přineslo větší účinek než nasazení deseti tisíc evropských pozemních vojáků. Vyslání mírových sil podle serveru Newsweek navrhly Velká Británie a Francie.

Výdaje by hradil ruský zmrazený majetek

Pro realizaci IAPZ plán počítá s asi 120 stíhačkami F-16 či jejich ekvivalenty. Doufá v zapojení co nejvíce evropských zemí, aby se efektivita operací maximalizovala. Polsko, Rumunsko a Česko by údajně měly „hrát klíčovou roli při poskytování přístupu k letištím a infrastruktuře“, pobaltské státy pak prý přinesou organizační zkušenosti, které nabyly v rámci hlídek Baltic Air. Další země mají plnit podpůrné role.

„Úkol koalice SkyShield bude splněn, až ukrajinští letci získají dostatečnou kapacitu, aby mohli spolehlivě chránit celý vzdušný prostor Ukrajiny před ruskými útoky,“ píše se v dokumentu. Dobu trvání projektu experti odhadují na tři až pět let. Jako možnost financování pak jmenují zabavený zmrazený ruský majetek v Evropě.

Dokument zdůrazňuje, že „formální záštita Severoatlantickou aliancí není nutná, ačkoli využití velení a řízení, zpravodajských kapacit a infrastruktury Aliance je nevyhnutelné“.

Mezi politiky podle Newsweeku panují obavy, že by ke střetu evropských stíhaček s Ruskem dojít mohlo. Zastánci ale argumentují, že toto riziko je nízké. Moskva se totiž od začátku roku 2022 neodvážila se svými bojovými letouny mimo stávající frontové linie. Teoretická vzdálenost ruských a evropských letounů by tak činila bezmála dvě stě kilometrů.

Kompenzace americké otočky

Návrh strategie přichází v době vyjednávání evropských spojenců o tom, jak zesílit podporu Ukrajině, které tento týden administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila dodávky vojenské pomoci a zpravodajských informací.

Na vypracování postupu se podíleli bývalí plánovači britského letectva ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami a obdržela ho ministerstva obrany evropských států, která však podle médií dosud neprojevila zájem se na obraně ukrajinského nebe touto formou podílet.

Na seznamu signatářů plánu figurují mimo jiné jména bývalého generála amerického letectva a vrchního velitele NATO v Evropě Philipa Breedlova, bývalého polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského nebo řady evropských exministrů obrany či zahraničí. Podporovatelem je podle dokumentu i český senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Srbští studenti chtějí volby, Vučić je má za ubohé lháře

Studenti v Srbsku hledají kandidáty do voleb, kteří by dokázali porazit vládnoucí stranu prezidenta Aleksandara Vučiče. Současné vedení země obviňují z korupce a z neprůhledných státních zakázek. Jedna taková podle nich způsobila tragický pád střechy na nádraží v Novém Sadu, který vloni způsobil smrt šestnácti lidí. Prezident Vučić ale předčasné volby odmítá.
před 51 mminutami

Britská policie obvinila muže ze založení požárů spojených se Starmerem

Britská policie obvinila ze žhářství muže, který podle policistů v minulých dnech založil požár v domě premiéra Keira Starmera, v další budově a zapálil auto spjaté s předsedou vlády, informovaly ve čtvrtek tiskové agentury. Podle nich je obviněným jednadvacetiletý Ukrajinec Roman Lavrynovyč.
před 1 hhodinou

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
před 8 hhodinami

Mexickou influencerku zastřelili během vysílání

Mexickou influencerku Valerii Márquezovou, která propagovala krásu a nákladný životní styl, zastřelil neznámý muž během jejího živého vysílání na TikToku. Případ vyšetřuje policie jako „femicidu“, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví. Influencerka, která mohla podle spekulací mít milostný vztah s vysoce postaveným členem drogového kartelu Jalisco New Generation, při příchodu útočníka nejprve ztlumila zvuk svého přenosu, pak se chytila za břicho a sesunula na stůl. Přivolaná policie následně zjistila, že má několik střelných ran.
před 8 hhodinami

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 10 hhodinami
Načítání...