Západní ukrajinský vzdušný prostor a Kyjev by před ruskými řízenými střelami mohlo chránit na 120 evropských stíhaček, zní návrh vojenských expertů s názvem SkyShield. Upozornil na něj list The Guardian, podle kterého by tento postup nutně nevyvolal širší konflikt s Moskvou. Realizován by byl navíc odděleně od NATO.
Nebeský štít by Ukrajině mohly dát evropské stíhačky, navrhují vojenští experti
SkyShield by podle Guardianu v praxi znamenal vytvoření zóny vzdušné ochrany, která by měla za cíl zastavit ruské raketové a dronové útoky na ukrajinská města a infrastrukturu. Fungoval by jako součást příměří ve vzduchu, jež tento týden navrhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl list.
Dokument pracuje s takzvanou Evropskou integrovanou zónou vzdušné ochrany (IAPZ). Právě nad ní, nad „nespornými“ částmi napadené země, by držely dohled bojové letecké hlídky. Pokryty by tak byly tři fungující ukrajinské jaderné elektrárny a například Kyjev, Lvov a Oděsa. Naopak nezaopatřeny by zůstaly fronta a východ země, na něž by se však plně mohly soustředit ukrajinské síly (UAF).
Návrh Evropské integrované zóny vzdušné ochrany (IAPZ), kterou by podle plánu SkyShield chránily evropské stíhačky
Opatření by údajně přineslo větší účinek než nasazení deseti tisíc evropských pozemních vojáků. Vyslání mírových sil podle serveru Newsweek navrhly Velká Británie a Francie.
Výdaje by hradil ruský zmrazený majetek
Pro realizaci IAPZ plán počítá s asi 120 stíhačkami F-16 či jejich ekvivalenty. Doufá v zapojení co nejvíce evropských zemí, aby se efektivita operací maximalizovala. Polsko, Rumunsko a Česko by údajně měly „hrát klíčovou roli při poskytování přístupu k letištím a infrastruktuře“, pobaltské státy pak prý přinesou organizační zkušenosti, které nabyly v rámci hlídek Baltic Air. Další země mají plnit podpůrné role.
„Úkol koalice SkyShield bude splněn, až ukrajinští letci získají dostatečnou kapacitu, aby mohli spolehlivě chránit celý vzdušný prostor Ukrajiny před ruskými útoky,“ píše se v dokumentu. Dobu trvání projektu experti odhadují na tři až pět let. Jako možnost financování pak jmenují zabavený zmrazený ruský majetek v Evropě.
Dokument zdůrazňuje, že „formální záštita Severoatlantickou aliancí není nutná, ačkoli využití velení a řízení, zpravodajských kapacit a infrastruktury Aliance je nevyhnutelné“.
Mezi politiky podle Newsweeku panují obavy, že by ke střetu evropských stíhaček s Ruskem dojít mohlo. Zastánci ale argumentují, že toto riziko je nízké. Moskva se totiž od začátku roku 2022 neodvážila se svými bojovými letouny mimo stávající frontové linie. Teoretická vzdálenost ruských a evropských letounů by tak činila bezmála dvě stě kilometrů.
Kompenzace americké otočky
Návrh strategie přichází v době vyjednávání evropských spojenců o tom, jak zesílit podporu Ukrajině, které tento týden administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila dodávky vojenské pomoci a zpravodajských informací.
Na vypracování postupu se podíleli bývalí plánovači britského letectva ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami a obdržela ho ministerstva obrany evropských států, která však podle médií dosud neprojevila zájem se na obraně ukrajinského nebe touto formou podílet.
Na seznamu signatářů plánu figurují mimo jiné jména bývalého generála amerického letectva a vrchního velitele NATO v Evropě Philipa Breedlova, bývalého polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského nebo řady evropských exministrů obrany či zahraničí. Podporovatelem je podle dokumentu i český senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer.
