Jsme připraveni pracovat pod vedením Trumpa v zájmu trvalého míru, uvedl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým jsou připraveni pracovat pod vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa v zájmu trvalého míru. Zelenskyj to uvedl poté, co Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené zemi. Ukrajinský prezident vyjádřil vděk za podporu ze strany USA a zopakoval, že nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Kyjev chce podle něj spolupracovat s USA na „silné konečné dohodě“.

„Chci ještě jednou zdůraznit, že Ukrajina usiluje o mír,“ napsal Zelenskyj na síti X. „Nikdo z nás nechce nekonečnou válku. Ukrajina je připravena přistoupit k jednacímu stolu co nejdříve, aby přiblížila trvalý mír. Nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli trvalého míru.“

„Jsme připraveni pracovat rychle na ukončení války a prvními fázemi by mohlo být propuštění vězňů a příměří na nebi – zákaz raket, dronů s dlouhým doletem, bomb (dopadajících) na energetiku a další civilní infrastrukturu – a okamžité příměří na moři, pokud Rusko udělá totéž. Poté chceme velmi rychle postupovat všemi dalšími fázemi a spolupracovat s USA na dohodě o silné konečné dohodě,“ píše Zelenskyj.

„Opravdu si vážíme toho, jak moc toho Amerika udělala, aby pomohla Ukrajině zachovat její suverenitu a nezávislost. A pamatujeme si okamžik, kdy se věci změnily, když prezident Trump poskytl Ukrajině (protitankové střely) Javelin. Jsme za to vděční,“ poděkoval ukrajinský prezident za americkou pomoc, jak to učinil už mnohokrát.

Zelenskyj se vrátil také k páteční hádce v Oválné pracovně. „Naše páteční setkání ve Washingtonu v Bílém domě neprobíhalo tak, jak mělo. Je politováníhodné, že se to stalo tímto způsobem. Je čas dát věci do pořádku. Rádi bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní.“

„Pokud jde o dohodu o nerostných surovinách a bezpečnosti, Ukrajina je připravena ji podepsat kdykoli a v jakémkoli vhodném formátu. Tuto dohodu vnímáme jako krok k větší bezpečnosti a spolehlivým bezpečnostním zárukám a opravdu doufám, že bude fungovat efektivně,“ uzavřel ukrajinský prezident.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj letěl v pátek do Washingtonu kvůli dohodě, kterou si chtěly USA zajistit podíl na ukrajinském nerostném bohatství a která měla podle Trumpa USA kompenzovat dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku. Ukrajinský prezident výměnou za to požadoval od USA bezpečnostní záruky s tím, že pak by byl ochoten jednat i s Ruskem o míru. Páteční schůzka v Bílém domě ale přerostla před kamerami v hádku a Zelenskyj odletěl bez podpisu smlouvy.

Trump usiluje o rychlé ukončení války, kterou před jedenácti lety rozpoutalo vůči Ukrajině Rusko. Je to přitom Moskva, která dává dlouhodobě najevo, že o žádný mír nestojí, pokud Kyjev nepřijme její podmínky, jež se však rovnají kapitulaci napadené země. Zelenskyj naopak zdůrazňuje, že mír chce, ale že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které by ji ochránily před další ruskou agresí v budoucnu. Trump nicméně Kyjevu dát garance odmítá, stejně tak odmítá označit Rusko za agresora.

Šmyhal: Jsme odhodláni spolupracovat s USA

O tom, že Kyjev je odhodlán pokračovat ve spolupráci s USA, mluvil už dříve během dne i premiér Denys Šmyhal. Země podle něj udělá vše, aby odolala ruské invazi navzdory rozhodnutí Trumpa pozastavit pomoc USA napadené zemi. Premiér upozornil, že pro Ukrajinu i Evropu jsou existenčně důležité bezpečnostní záruky, které by zabránily další ruské vojenské agresi v budoucnu.

Šmyhal se k nočním zprávám o pozastavení americké pomoci Kyjevu podle agentury Ukrinform vyjádřil tak, že ještě v pondělí večer její přísun pokračoval a v úterý ráno neměl od ukrajinského ministra obrany informaci o jejím zastavení. Také podle ruské služby stanice BBC hovořil premiér o pozastavení pomoci spíše jako o možnosti než jako o hotové věci. Polský premiér Donald Tusk ale na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil přerušení dodávek americké pomoci.

„Spojené státy jsou důležitým partnerem a to musíme zachovat,“ řekl Šmyhal. „Budeme pokračovat ve spolupráci s USA prostřednictvím všech dostupných kanálů klidným způsobem.“

„Ukrajina je dnes naprosto pevně odhodlána pokračovat ve spolupráci s USA a je přesvědčena, že podpora ze strany Spojených států jako světového lídra, jednoho z našich největších partnerů, který nás podporuje už tři roky, bude pokračovat,“ řekl dále ukrajinský premiér.

Ukrajina je podle svého premiéra také připravena kdykoliv podepsat s Washingtonem dohodu o přístupu Američanů k ukrajinskému nerostnému bohatství. Šmyhal zároveň upozornil na potřebu bezpečnostních záruk. „Potřebujeme a žádáme konkrétní bezpečnostní záruky od USA, Evropy a zemí (skupiny) G7. Je to existenčně důležité nejen pro Ukrajinu, ale také pro Evropskou unii, evropský kontinent.“

Šmyhal podotkl, že americké dodávky zbraní na Ukrajinu jsou kriticky důležité, zachraňují tisíce životů. Výslovně zmínil americký protivzdušný systém Patriot, který označil za jediný, který je schopen chránit zemi před útoky ruských balistických střel. Nyní podle Šmyhala hrozí, že Ukrajina nebude mít pro své komplety Patriot munici a nebude schopná zajistit údržbu a opravy systémů.

Pokud jde o stávající situaci na frontě, má podle Šmyhala Ukrajina možnosti pozice udržet. Řekl, že jeho země od počátku plnohodnotné ruské invaze výrazně navýšila domácí produkci zbraní a munice a nyní si dokáže sama zajistit asi třetinu zbrojních potřeb. „Cílem je ale nejméně padesát procent,“ dodal.

Kyjev má zbraně na půl roku

Ukrajinský poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj uvedl, že Ukrajina má bez americké zbrojní pomoci dostatečné zásoby zbraní a munice na zhruba půl roku. „Ale bude to samozřejmě mnohem složitější,“ poznamenal.

Podobný odhad před týdnem v rozhovoru se serverem Politico učinil někdejší ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, když řekl, že Trumpovou největší pákou proti Ukrajině je pohrozit zastavením dodávek zbraní. „Máme je, podle mého názoru, na šest měsíců, pak začneme na frontě skutečně pociťovat nedostatek zbraní.“

Venislavskyj rovněž sdělil, že země dokáže část zbrojních dodávek nahradit, problémem jsou ale speciální zbraně, jako jsou protivzdušné systémy či přesná munice do salvových raketometů MLRS.

Uvedl, že Ukrajina od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 výrazně posílila svůj vojensko-průmyslový komplex, což jí umožňuje reagovat na hrozby a výpadky části dodávek nahrazovat.

Poslanec: Je to horší než Mnichov 1938

Ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko v reakci na pozastavení americké podpory Kyjevu uvedl, že zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Rozhodnutí přirovnal k mnichovské dohodě z roku 1938, kdy se nacistické Německo, Francie, Velká Británie a Itálie bez účasti Prahy dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí.

„Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese – je to extrémně nebezpečné,“ varoval Merežko. „Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená (akceptování) požadavků Ruska.“

„Je to psychologická rána, politický úder Ukrajině, nepomáhá to našemu rozpoložení,“ řekl Merežko. Zákonodárce stanici BBC řekl, že Trump by se měl vážně zamyslet nad tím, jak se zapíše do historie. „Je to neuvěřitelné, co se děje... Ani v nejhorším snu jsem si nedokázal představit, že by Trump přerušil vojenskou pomoc Ukrajině, když ji tolik potřebujeme,“ řekl Merežko, který je členem strany prezidenta Volodymyra Zelenského Služebník lidu.

Vyjádřil také názor, že se Trump snaží postavit Ukrajinu a Evropu stranou a uzavřít dohodu s Ruskem. „Pro mě je to datum, které se zapíše do historie neblaze.“

Americký prezident Donald Trump ve středu ve tři hodiny ráno našeho času přednese projev před oběma komorami Kongresu poprvé od opětovného uvedení do úřadu. Vysílání ČT24 ho nabídne živě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Supertajfun míří na Filipíny, může ohrozit třicet milionů lidí

Supertajfun Fung-wong si vyžádal na Filipínách první oběť. Souostroví, které se potýká s ničivými následky tajfunu Kalmaegi, může zasáhnout vítr o nárazech rychlosti až 230 kilometrů za hodinu. Tamní úřady už v rizikových oblastech evakuovaly téměř 1,2 milionu lidí.
04:16Aktualizovánopřed 27 mminutami

Útok radikálních židovských osadníků zranil novinářku Reuters

Radikální izraelští osadníci napadli podle agentury Reuters na okupovaném Západním břehu skupinu Palestinců. Jedenáct z nich zranili, mezi nimi i novinářku a fotografa Reuters. V ulicích židovského státu mezitím pokračují protesty proti vládě Benjamina Netanjahua.
09:47Aktualizovánopřed 52 mminutami

Jaderná elektrárna v Záporoží má po půl roce přístup k síti

Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině získala po dokončení oprav druhého přenosového vedení poprvé po šesti měsících přístup k záložnímu napájení ze sítě. Píše to server Ukrajinska pravda s odkazem na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
před 3 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
před 5 hhodinami

Čína zrušila omezení vývozu některých vzácných kovů do USA

Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.
před 6 hhodinami

Valuty a více půjček. Válka mění přístup Ukrajinců k penězům

Válka značně zhoršuje finanční situaci Ukrajinců. Inflace zvedá ceny a obyvatelé napadené země chudnou. Často si proto berou půjčky a upřednostňují valuty. Rozšířilo se i využívání internetového bankovnictví, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.
před 7 hhodinami

Kvůli shutdownu bylo v USA zrušeno přes tisíc dalších letů

Ve Spojených státech bylo v sobotu zrušeno více než 1400 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píší média. Federální úřad pro letectví (FAA) začal omezovat provoz na 40 hlavních amerických letištích v pátek, kdy bylo zrušeno 1024 letů. Cestující se podle stanice ABC News přesto kvůli nedostatku personálu v řadách letových dispečerů potýkají s velkými zpožděními.
před 8 hhodinami

Tornádo zdevastovalo město v jižní Brazílii

Nejméně šest lidí zahynulo a přes sedm set bylo zraněno při tornádu, které v pátek zpustošilo část města na jihu Brazílie. S odvoláním na místní úřady o tom v sobotu informovaly agentury AFP a AP. Živel podle portugalského webu G1 zničil devadesát procent města a o domov připravil přes tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...