Jsme připraveni pracovat pod vedením Trumpa v zájmu trvalého míru, uvedl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým jsou připraveni pracovat pod vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa v zájmu trvalého míru. Zelenskyj to uvedl poté, co Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené zemi. Ukrajinský prezident vyjádřil vděk za podporu ze strany USA a zopakoval, že nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Kyjev chce podle něj spolupracovat s USA na „silné konečné dohodě“.

„Chci ještě jednou zdůraznit, že Ukrajina usiluje o mír,“ napsal Zelenskyj na síti X. „Nikdo z nás nechce nekonečnou válku. Ukrajina je připravena přistoupit k jednacímu stolu co nejdříve, aby přiblížila trvalý mír. Nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli trvalého míru.“

„Jsme připraveni pracovat rychle na ukončení války a prvními fázemi by mohlo být propuštění vězňů a příměří na nebi – zákaz raket, dronů s dlouhým doletem, bomb (dopadajících) na energetiku a další civilní infrastrukturu – a okamžité příměří na moři, pokud Rusko udělá totéž. Poté chceme velmi rychle postupovat všemi dalšími fázemi a spolupracovat s USA na dohodě o silné konečné dohodě,“ píše Zelenskyj.

„Opravdu si vážíme toho, jak moc toho Amerika udělala, aby pomohla Ukrajině zachovat její suverenitu a nezávislost. A pamatujeme si okamžik, kdy se věci změnily, když prezident Trump poskytl Ukrajině (protitankové střely) Javelin. Jsme za to vděční,“ poděkoval ukrajinský prezident za americkou pomoc, jak to učinil už mnohokrát.

Zelenskyj se vrátil také k páteční hádce v Oválné pracovně. „Naše páteční setkání ve Washingtonu v Bílém domě neprobíhalo tak, jak mělo. Je politováníhodné, že se to stalo tímto způsobem. Je čas dát věci do pořádku. Rádi bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní.“

„Pokud jde o dohodu o nerostných surovinách a bezpečnosti, Ukrajina je připravena ji podepsat kdykoli a v jakémkoli vhodném formátu. Tuto dohodu vnímáme jako krok k větší bezpečnosti a spolehlivým bezpečnostním zárukám a opravdu doufám, že bude fungovat efektivně,“ uzavřel ukrajinský prezident.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj letěl v pátek do Washingtonu kvůli dohodě, kterou si chtěly USA zajistit podíl na ukrajinském nerostném bohatství a která měla podle Trumpa USA kompenzovat dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku. Ukrajinský prezident výměnou za to požadoval od USA bezpečnostní záruky s tím, že pak by byl ochoten jednat i s Ruskem o míru. Páteční schůzka v Bílém domě ale přerostla před kamerami v hádku a Zelenskyj odletěl bez podpisu smlouvy.

Trump usiluje o rychlé ukončení války, kterou před jedenácti lety rozpoutalo vůči Ukrajině Rusko. Je to přitom Moskva, která dává dlouhodobě najevo, že o žádný mír nestojí, pokud Kyjev nepřijme její podmínky, jež se však rovnají kapitulaci napadené země. Zelenskyj naopak zdůrazňuje, že mír chce, ale že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které by ji ochránily před další ruskou agresí v budoucnu. Trump nicméně Kyjevu dát garance odmítá, stejně tak odmítá označit Rusko za agresora.

Šmyhal: Jsme odhodláni spolupracovat s USA

O tom, že Kyjev je odhodlán pokračovat ve spolupráci s USA, mluvil už dříve během dne i premiér Denys Šmyhal. Země podle něj udělá vše, aby odolala ruské invazi navzdory rozhodnutí Trumpa pozastavit pomoc USA napadené zemi. Premiér upozornil, že pro Ukrajinu i Evropu jsou existenčně důležité bezpečnostní záruky, které by zabránily další ruské vojenské agresi v budoucnu.

Šmyhal se k nočním zprávám o pozastavení americké pomoci Kyjevu podle agentury Ukrinform vyjádřil tak, že ještě v pondělí večer její přísun pokračoval a v úterý ráno neměl od ukrajinského ministra obrany informaci o jejím zastavení. Také podle ruské služby stanice BBC hovořil premiér o pozastavení pomoci spíše jako o možnosti než jako o hotové věci. Polský premiér Donald Tusk ale na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil přerušení dodávek americké pomoci.

„Spojené státy jsou důležitým partnerem a to musíme zachovat,“ řekl Šmyhal. „Budeme pokračovat ve spolupráci s USA prostřednictvím všech dostupných kanálů klidným způsobem.“

„Ukrajina je dnes naprosto pevně odhodlána pokračovat ve spolupráci s USA a je přesvědčena, že podpora ze strany Spojených států jako světového lídra, jednoho z našich největších partnerů, který nás podporuje už tři roky, bude pokračovat,“ řekl dále ukrajinský premiér.

Ukrajina je podle svého premiéra také připravena kdykoliv podepsat s Washingtonem dohodu o přístupu Američanů k ukrajinskému nerostnému bohatství. Šmyhal zároveň upozornil na potřebu bezpečnostních záruk. „Potřebujeme a žádáme konkrétní bezpečnostní záruky od USA, Evropy a zemí (skupiny) G7. Je to existenčně důležité nejen pro Ukrajinu, ale také pro Evropskou unii, evropský kontinent.“

Šmyhal podotkl, že americké dodávky zbraní na Ukrajinu jsou kriticky důležité, zachraňují tisíce životů. Výslovně zmínil americký protivzdušný systém Patriot, který označil za jediný, který je schopen chránit zemi před útoky ruských balistických střel. Nyní podle Šmyhala hrozí, že Ukrajina nebude mít pro své komplety Patriot munici a nebude schopná zajistit údržbu a opravy systémů.

Pokud jde o stávající situaci na frontě, má podle Šmyhala Ukrajina možnosti pozice udržet. Řekl, že jeho země od počátku plnohodnotné ruské invaze výrazně navýšila domácí produkci zbraní a munice a nyní si dokáže sama zajistit asi třetinu zbrojních potřeb. „Cílem je ale nejméně padesát procent,“ dodal.

Kyjev má zbraně na půl roku

Ukrajinský poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj uvedl, že Ukrajina má bez americké zbrojní pomoci dostatečné zásoby zbraní a munice na zhruba půl roku. „Ale bude to samozřejmě mnohem složitější,“ poznamenal.

Podobný odhad před týdnem v rozhovoru se serverem Politico učinil někdejší ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, když řekl, že Trumpovou největší pákou proti Ukrajině je pohrozit zastavením dodávek zbraní. „Máme je, podle mého názoru, na šest měsíců, pak začneme na frontě skutečně pociťovat nedostatek zbraní.“

Venislavskyj rovněž sdělil, že země dokáže část zbrojních dodávek nahradit, problémem jsou ale speciální zbraně, jako jsou protivzdušné systémy či přesná munice do salvových raketometů MLRS.

Uvedl, že Ukrajina od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 výrazně posílila svůj vojensko-průmyslový komplex, což jí umožňuje reagovat na hrozby a výpadky části dodávek nahrazovat.

Poslanec: Je to horší než Mnichov 1938

Ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko v reakci na pozastavení americké podpory Kyjevu uvedl, že zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Rozhodnutí přirovnal k mnichovské dohodě z roku 1938, kdy se nacistické Německo, Francie, Velká Británie a Itálie bez účasti Prahy dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí.

„Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese – je to extrémně nebezpečné,“ varoval Merežko. „Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená (akceptování) požadavků Ruska.“

„Je to psychologická rána, politický úder Ukrajině, nepomáhá to našemu rozpoložení,“ řekl Merežko. Zákonodárce stanici BBC řekl, že Trump by se měl vážně zamyslet nad tím, jak se zapíše do historie. „Je to neuvěřitelné, co se děje... Ani v nejhorším snu jsem si nedokázal představit, že by Trump přerušil vojenskou pomoc Ukrajině, když ji tolik potřebujeme,“ řekl Merežko, který je členem strany prezidenta Volodymyra Zelenského Služebník lidu.

Vyjádřil také názor, že se Trump snaží postavit Ukrajinu a Evropu stranou a uzavřít dohodu s Ruskem. „Pro mě je to datum, které se zapíše do historie neblaze.“

Americký prezident Donald Trump ve středu ve tři hodiny ráno našeho času přednese projev před oběma komorami Kongresu poprvé od opětovného uvedení do úřadu. Vysílání ČT24 ho nabídne živě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 8 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů.
13:34Aktualizovánopřed 52 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 1 hhodinou

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 3 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 4 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 6 hhodinami
Načítání...