Jsme připraveni pracovat pod vedením Trumpa v zájmu trvalého míru, uvedl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým jsou připraveni pracovat pod vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa v zájmu trvalého míru. Zelenskyj to uvedl poté, co Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené zemi. Ukrajinský prezident vyjádřil vděk za podporu ze strany USA a zopakoval, že nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Kyjev chce podle něj spolupracovat s USA na „silné konečné dohodě“.

„Chci ještě jednou zdůraznit, že Ukrajina usiluje o mír,“ napsal Zelenskyj na síti X. „Nikdo z nás nechce nekonečnou válku. Ukrajina je připravena přistoupit k jednacímu stolu co nejdříve, aby přiblížila trvalý mír. Nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli trvalého míru.“

„Jsme připraveni pracovat rychle na ukončení války a prvními fázemi by mohlo být propuštění vězňů a příměří na nebi – zákaz raket, dronů s dlouhým doletem, bomb (dopadajících) na energetiku a další civilní infrastrukturu – a okamžité příměří na moři, pokud Rusko udělá totéž. Poté chceme velmi rychle postupovat všemi dalšími fázemi a spolupracovat s USA na dohodě o silné konečné dohodě,“ píše Zelenskyj.

„Opravdu si vážíme toho, jak moc toho Amerika udělala, aby pomohla Ukrajině zachovat její suverenitu a nezávislost. A pamatujeme si okamžik, kdy se věci změnily, když prezident Trump poskytl Ukrajině (protitankové střely) Javelin. Jsme za to vděční,“ poděkoval ukrajinský prezident za americkou pomoc, jak to učinil už mnohokrát.

Zelenskyj se vrátil také k páteční hádce v Oválné pracovně. „Naše páteční setkání ve Washingtonu v Bílém domě neprobíhalo tak, jak mělo. Je politováníhodné, že se to stalo tímto způsobem. Je čas dát věci do pořádku. Rádi bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní.“

„Pokud jde o dohodu o nerostných surovinách a bezpečnosti, Ukrajina je připravena ji podepsat kdykoli a v jakémkoli vhodném formátu. Tuto dohodu vnímáme jako krok k větší bezpečnosti a spolehlivým bezpečnostním zárukám a opravdu doufám, že bude fungovat efektivně,“ uzavřel ukrajinský prezident.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj letěl v pátek do Washingtonu kvůli dohodě, kterou si chtěly USA zajistit podíl na ukrajinském nerostném bohatství a která měla podle Trumpa USA kompenzovat dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku. Ukrajinský prezident výměnou za to požadoval od USA bezpečnostní záruky s tím, že pak by byl ochoten jednat i s Ruskem o míru. Páteční schůzka v Bílém domě ale přerostla před kamerami v hádku a Zelenskyj odletěl bez podpisu smlouvy.

Trump usiluje o rychlé ukončení války, kterou před jedenácti lety rozpoutalo vůči Ukrajině Rusko. Je to přitom Moskva, která dává dlouhodobě najevo, že o žádný mír nestojí, pokud Kyjev nepřijme její podmínky, jež se však rovnají kapitulaci napadené země. Zelenskyj naopak zdůrazňuje, že mír chce, ale že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které by ji ochránily před další ruskou agresí v budoucnu. Trump nicméně Kyjevu dát garance odmítá, stejně tak odmítá označit Rusko za agresora.

Šmyhal: Jsme odhodláni spolupracovat s USA

O tom, že Kyjev je odhodlán pokračovat ve spolupráci s USA, mluvil už dříve během dne i premiér Denys Šmyhal. Země podle něj udělá vše, aby odolala ruské invazi navzdory rozhodnutí Trumpa pozastavit pomoc USA napadené zemi. Premiér upozornil, že pro Ukrajinu i Evropu jsou existenčně důležité bezpečnostní záruky, které by zabránily další ruské vojenské agresi v budoucnu.

Šmyhal se k nočním zprávám o pozastavení americké pomoci Kyjevu podle agentury Ukrinform vyjádřil tak, že ještě v pondělí večer její přísun pokračoval a v úterý ráno neměl od ukrajinského ministra obrany informaci o jejím zastavení. Také podle ruské služby stanice BBC hovořil premiér o pozastavení pomoci spíše jako o možnosti než jako o hotové věci. Polský premiér Donald Tusk ale na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil přerušení dodávek americké pomoci.

„Spojené státy jsou důležitým partnerem a to musíme zachovat,“ řekl Šmyhal. „Budeme pokračovat ve spolupráci s USA prostřednictvím všech dostupných kanálů klidným způsobem.“

„Ukrajina je dnes naprosto pevně odhodlána pokračovat ve spolupráci s USA a je přesvědčena, že podpora ze strany Spojených států jako světového lídra, jednoho z našich největších partnerů, který nás podporuje už tři roky, bude pokračovat,“ řekl dále ukrajinský premiér.

Ukrajina je podle svého premiéra také připravena kdykoliv podepsat s Washingtonem dohodu o přístupu Američanů k ukrajinskému nerostnému bohatství. Šmyhal zároveň upozornil na potřebu bezpečnostních záruk. „Potřebujeme a žádáme konkrétní bezpečnostní záruky od USA, Evropy a zemí (skupiny) G7. Je to existenčně důležité nejen pro Ukrajinu, ale také pro Evropskou unii, evropský kontinent.“

Šmyhal podotkl, že americké dodávky zbraní na Ukrajinu jsou kriticky důležité, zachraňují tisíce životů. Výslovně zmínil americký protivzdušný systém Patriot, který označil za jediný, který je schopen chránit zemi před útoky ruských balistických střel. Nyní podle Šmyhala hrozí, že Ukrajina nebude mít pro své komplety Patriot munici a nebude schopná zajistit údržbu a opravy systémů.

Pokud jde o stávající situaci na frontě, má podle Šmyhala Ukrajina možnosti pozice udržet. Řekl, že jeho země od počátku plnohodnotné ruské invaze výrazně navýšila domácí produkci zbraní a munice a nyní si dokáže sama zajistit asi třetinu zbrojních potřeb. „Cílem je ale nejméně padesát procent,“ dodal.

Kyjev má zbraně na půl roku

Ukrajinský poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj uvedl, že Ukrajina má bez americké zbrojní pomoci dostatečné zásoby zbraní a munice na zhruba půl roku. „Ale bude to samozřejmě mnohem složitější,“ poznamenal.

Podobný odhad před týdnem v rozhovoru se serverem Politico učinil někdejší ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, když řekl, že Trumpovou největší pákou proti Ukrajině je pohrozit zastavením dodávek zbraní. „Máme je, podle mého názoru, na šest měsíců, pak začneme na frontě skutečně pociťovat nedostatek zbraní.“

Venislavskyj rovněž sdělil, že země dokáže část zbrojních dodávek nahradit, problémem jsou ale speciální zbraně, jako jsou protivzdušné systémy či přesná munice do salvových raketometů MLRS.

Uvedl, že Ukrajina od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 výrazně posílila svůj vojensko-průmyslový komplex, což jí umožňuje reagovat na hrozby a výpadky části dodávek nahrazovat.

Poslanec: Je to horší než Mnichov 1938

Ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko v reakci na pozastavení americké podpory Kyjevu uvedl, že zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Rozhodnutí přirovnal k mnichovské dohodě z roku 1938, kdy se nacistické Německo, Francie, Velká Británie a Itálie bez účasti Prahy dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí.

„Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese – je to extrémně nebezpečné,“ varoval Merežko. „Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená (akceptování) požadavků Ruska.“

„Je to psychologická rána, politický úder Ukrajině, nepomáhá to našemu rozpoložení,“ řekl Merežko. Zákonodárce stanici BBC řekl, že Trump by se měl vážně zamyslet nad tím, jak se zapíše do historie. „Je to neuvěřitelné, co se děje... Ani v nejhorším snu jsem si nedokázal představit, že by Trump přerušil vojenskou pomoc Ukrajině, když ji tolik potřebujeme,“ řekl Merežko, který je členem strany prezidenta Volodymyra Zelenského Služebník lidu.

Vyjádřil také názor, že se Trump snaží postavit Ukrajinu a Evropu stranou a uzavřít dohodu s Ruskem. „Pro mě je to datum, které se zapíše do historie neblaze.“

Americký prezident Donald Trump ve středu ve tři hodiny ráno našeho času přednese projev před oběma komorami Kongresu poprvé od opětovného uvedení do úřadu. Vysílání ČT24 ho nabídne živě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 36 mminutami

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 47 mminutami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 57 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...