Pavel Fischer strana 5 z 5

Česko si připomnělo 104. výročí vzniku samostatné republiky. V Praze i v jiných městech se uskutečnily tradiční pietní akce. Prezident Miloš Zeman jmenoval nové generály a na večer pozval vybrané hosty na ceremoniál udělení státních vyznamenání. Některé památky a státní instituce také pořádaly dny otevřených dveří. Svátek oslavili také na Slovensku.

Opoziční hnutí ANO oznámí kandidáta na prezidenta až v pondělí 31. října. Původně tak mělo učinit příští týden ve středu 26. října. Důvodem odkladu tiskové konference je izolace předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše kvůli koronaviru. Sdělil to Babišův mluvčí Vladimír Vořechovský.

Necelé tři měsíce před volbou prezidenta nemá mezi už ohlášenými nebo zatím jen zvažovanými kandidáty 44 procent voličů svého favorita. Z průzkumu agentury STEM/MARK z přelomu září a října vyplývá, že tento podíl se průběžně snižuje. Na otázku, koho by volili, lidé nejčastěji zmiňují Petra Pavla, za ním následují Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula. Aktuálně nejlepší pozici v hypotetických duelech ve druhém kole má podle průzkumu Pavel následovaný Nerudovou.

Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského a kulturního výboru Jiří Drahoš (za STAN). Vymění si podle dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání horní komory místo s Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Informoval o tom předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra, který vede nejpočetnější senátní frakci.

V prvním kole prezidentských voleb by v září vyhrál generál Petr Pavel. Je to poprvé od loňského září, kdy předstihl ve volebním modelu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Rozdíl je sice v rámci statistické chyby, potvrzuje ale dlouhodobě rostoucí preference Pavla, a naopak stagnující u Babiše. Na třetím místě by skončila ekonomka Danuše Nerudová. Pavel by uspěl i v druhém kole volby. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median.

Ústavní vymezení práce prezidenta jsou podle právníka Marka Antoše v parlamentním systému podobná těm, jaké má britský panovník. Ve skutečnosti to tak ale vůbec není. Nahrává tomu i přímá volba hlavy státu, která kandidáty tlačí k jasným politickým prohlášením a slibům, které se po zvolení také snaží splnit. Na Hradě nicméně jen sotva plní vůli velkých politických stran. Jejich kandidátům se totiž u českých voličů příliš nedaří. Podle politologa Jakuba Lyska je česká společnost „antistranická“ a u kandidátů se silným stranickým zázemím může jít spíše o to ukázat se veřejnosti než vyhrát. O volbě prezidenta hovořili experti na politiku, společnost i ústavu v 90' ČT24.

Vládní koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nenominuje do lednové volby hlavy státu vlastního kandidáta, aby nerozmělňovala hlasy. V prvním kole ani nedá konkrétní doporučení pro jednoho kandidáta. Uvedl to premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala. Koalice nicméně plánuje spustit informační kampaň. Nechce, aby se na Hrad dostal extremista či populista.

Senátor Pavel Fischer (nestr.) se rozhodl, že se bude ucházet o účast v prezidentských volbách. Na jeho rozhodnutí upozornil server iDNES.cz. Pro svou kandidaturu shání podpisy senátorů a podle informací serveru Aktuálně.cz má v tuto chvíli Fischer nejméně osmnáct podpisů členů horní komory. Ke kandidatuře jich stačí deset. Oficiálně svou kandidaturu oznámí v nejbližších týdnech. Jako o možném favoritovi pro KDU-ČSL o něm hovořil předseda lidovců a vicepremiér Marian Jurečka, téma prezidentské volby bude náplní pondělního jednání celostátního výboru strany.

Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce České republiky a Číny. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že návštěva znamená „zjevnou podporu separatistických sil a aktivit spojených s nezávislostí Tchaj-wanu“. Mise vedená předsedou senátního školského výboru Jiřím Drahošem (za STAN) je v plánu od soboty do 24. září. Čínský režim ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a neuznává jeho nezávislost.

V prvním kole prezidentských voleb by nyní vyhrál bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), ale jeho podpora od minulého průzkumu mírně klesla. Druhý by skončil generál Petr Pavel a třetí ekonomka Danuše Nerudová, jejíž podpora meziměsíčně výrazně vzrostla. V druhém kole by nyní zvítězil Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median.

Senátoři v usnesení podpořili zastropování cen energií. Vyzvali také vládu, aby srozumitelně vysvětlovala přijímaná opatření. Usnesení přijala horní parlamentní komora na závěr mimořádné schůze, na níž diskutovali senátoři i někteří členové vlády o růstu cen energií a pomoci obyvatelům a firmám. Na úvod jednání vystoupil premiér Petr Fiala (ODS), jenž uvedl, že současná vláda udělala pro zajištění energetické bezpečnosti za tři měsíce víc než předchozí vlády s účastí ANO za osm let, po něm promluvili i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po poledni pokračuje debata již bez členů vlády.

Pro první kolo prezidentské volby má stále největší podíl hlasů šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ale v druhém kole by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. V prvním kole se na společné třetí místo za Babišem a Pavlem posunuli senátor Marek Hilšer a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Francouzský Soud pro vyšetřování závažné trestné činnosti (PNF) zahájil předběžné vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků v souvislosti s nákupem nemovitostí českým expremiérem Andrejem Babišem (ANO) ve Francii. Píše o tom deník Le Monde. Jde o případ odhalený v rámci Pandora Papers. Babiš zopakoval, že veškeré nákupy uskutečnil v souladu se zákony. Nákupem se zabývala i česká policie, věc ale odložila.

Senátor za Severočechy a dříve za komunisty Jaroslav Doubrava jednal na Krymu se šéfem tamější ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Ten o tom informoval na svém telegramovém kanálu, ze setkání zveřejnil fotografie, upozornil v pátek server Deníku N.

Bývalý japonský premiér Šinzó Abe zemřel poté, co jej během politické kampaně v prefektuře Nara postřelil atentátník. Potvrdila to nemocnice v prefektuře Nara, kam byl politik po dopoledním útoku převezen. Abe utrpěl hluboká zranění na pravé straně krku a také ránu, která zasáhla srdce. Příčinou smrti bylo vykrvácení, uvedl na tiskové konferenci jeden z lékařů. Útok odsoudil japonský premiér Fumio Kišida a mnoho světových politiků. Policie zadržela podezřelého a následně oznámila, že dotyčný se ke střelbě přiznal.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) převzal od prezidenta Miloše Zemana podnět k prověření toho, že se mohl v souvislosti s jeho onemocněním stát trestný čin sabotáže. Zeman v podnětu upozornil podle mluvčího Jiřího Ovčáčka na to, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení svých pravomocí. Blažek uvedl, že k prověření podnětu nemá pravomoc, takže ho předá nejvyššímu státnímu zastupci. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil podnět „skoro za hloupost“, neboť směřuje k něčemu, co se nestalo.

Pravidla u příspěvku na bydlení se zjednoduší a v případě čerpání rodičovské dojde k úpravám limitů. Změny přinese od července vládní novela, kterou ve středu nejprve schválil Senát a poté ji podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů. Horní komora přijala také novelu k nižším odvodům zaměstnavatelů na sociální zabezpečení u kratších pracovních úvazků nebo novelu o ochraně označení původu a zeměpisných označení.

Vystudovaný teolog, novinář nebo také v minulosti ředitel britské komunikační společnosti Ivo Mareš se bude ucházet o post prezidenta. V současnosti působí jako mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Za své priority označil zastavení propadu České republiky do chudoby a léčbu „impotentního státu“, který není schopen pružně reagovat na vzniklé situace. Kandidovat chce jako občanský kandidát bez podpory politické strany, do volby se chce přihlásit za pomoci petičních podpisů.

Ve Washingtonské národní katedrále se konal pohřeb Madeleine Albrightové, první ženy v čele americké diplomacie a pražské rodačky. Smuteční řeč přednesl mimo jiné prezident Joe Biden či bývalý šéf Bílého domu Bill Clinton, v jehož kabinetu Albrightová mezi lety 1997 až 2001 sloužila. Obřadu se zúčastnila i česká delegace v čele s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Kreml ohlásil novou fázi války, která se zaměří na východní Ukrajinu. „Budeme teď asi svědky těch největších válečných zločinů na civilistech,“ uvedla Dita Charanzová (za ANO), místopředsedkyně evropského parlamentu v pořadu Události, komentáře. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Rusové na Ukrajině nemají žádné zábrany. Podle vojenského experta Lukáše Dyčky by ztráta Donbasu pro Ukrajinu znamenala ztrátu nejbojeschopnější části armády.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po návratu z Ukrajiny řekl, že je nutné do země i nadále posílat vojenskou i humanitární pomoc. Čeští senátoři vyrazili na Ukrajinu spolu s jejich polskými kolegy už ve středu, a to na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka. Cílem jejich cesty bylo podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že Česká republika bere Ukrajinu za suverénní a fungující zemi. Delegace senátorů kromě Kyjeva navštívila také města v okolí, kde ruští okupanti pravděpodobně zabili stovky civilistů a zničili velké množství budov.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

Úderem osmé večerní se volební místnosti ve Francii uzavřely a začalo sčítání hlasů. Podle průběžně aktualizované projekce francouzských agentur pro průzkum veřejného mínění zvítězil v prvním kole současný prezident Emmanuel Macron s 28,5 procenta hlasů a na druhém místě skončila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová s 23,4 procenta. Oba by tak postoupili do druhého kola, které se koná za čtrnáct dní. Lídr levice Jean-Luc Mélenchon by podle projekce skočil třetí se ziskem zhruba dvaceti procent. Vyrovnanější výsledky ale naznačil exit poll belgické zpravodajské společnosti RTBF zveřejněný o dvě hodiny dříve. Dle oficiálních průběžných výsledků vedl před půlnocí po sečtení osmatřiceti milionu volebních lístků Macron s 27,4 procenta hlasů, druhá Le Penová má 25,54 procenta.