Podle senátora Pavla Fischera (nestr.) je třeba občanům sdělit, že zima možná přinese další vlnu uprchlíků z Ukrajiny, kteří utíkají ze země kvůli Ruskem zničené infrastruktuře. Historik a publicista Alexej Kelin si myslí, že ruský prezident Vladimir Putin ani po ústupu z Chersonu nemůže odstoupit z funkce, protože by skončil před tribunálem. Fischer a Kelin byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce.
Podle výzkumu společnosti Kantar CZ pro ČT v souvislosti s konfliktem na Ukrajině vzrostla v říjnu oproti květnu ochota Čechů přijmout uprchlíky. Větší množství lidí se také v souvislosti s vlnou příchozích nebojí o práci. Ve stejném časovém horizontu naopak mírně klesla vůle posílat na Ukrajinu vojenskou pomoc.
Podle Fischera se musíme připravit na možnou další migrační vlnu s nástupem zimy, protože plán ruského prezidenta Putina je ničit ukrajinskou infrastrukturu, která dodává vodu, teplo a energie. „Je poctivé občanům říct: ano, my nevíme, co ještě Putin způsobí, může to vyvolat další vlnu uprchlíků, na kterou se připravujeme a kterou zvládneme,“ myslí si.
Podobně velké skupiny Čechů si podle dat Kantar CZ myslí, že bychom měli s Ruskem vyjednávat o dodávkách energií anebo se od nich zcela odstřihnout. Podle Kelina začíná být vidět „systém evropských hodnot“. Říká, že v Kremlu je „už 105 let koncentrované zlo“, kterého je třeba Rusko zbavit. „Když teď ustoupíme, aby nám nebyla v zimě příliš velká zima a abychom měli levnější potraviny, je to jen odložení problému,“ míní.
Ruská prohra v Americe?
Neklid v okolí Putina po ústupu z Chersonu, který je opět pod kontrolou Ukrajinců, může podle Kelina znamenat i eskalaci konfliktu. „Putin nemůže odstoupit, protože už je jednoznačně válečným zločincem. Jakýkoliv dobrovolný ústup by znamenal, že skončí před tribunálem,“ myslí si.
Podle Fischera by Rusko po skončení války mělo být postaveno před mezinárodní tribunál, tedy spravedlivý soudní proces, který otevře cestu k demokratickému a svobodnému směřování země. „Rusko samo pro sebe spravedlnost nevytvoří, Putin totiž zničil demokratické instituce právního státu,“ sděluje Fischer.
Rusko podle řečníků také bedlivě sledovalo americké kongresové volby, v nichž podle posledních zpráv Demokratická strana uhájila dosavadní většinu v Senátu. Podle některých analytiků přitom Rusové spoléhali na vítězství republikánů a změnu obratu v americké politice ve vztahu k Ukrajině. Kelin tak tvrdí, že jde z pohledu Rusů o prohru.
