Demokraté obhájí většinu v Senátu, jejich kandidátka zvítězila v Nevadě

Demokratická strana v kongresových volbách uhájila dosavadní většinu v Senátu a má dokonce šanci získat jedno křeslo navíc oproti předchozímu volebnímu období. Rozhodující mandát ve prospěch strany vládnoucího prezidenta Joea Bidena zajistila stávající demokratická senátorka Catherine Cortezová Mastová, která podle projekcí agentury AP v Nevadě zvítězila nad republikánským kandidátem Adamem Laxaltem. Biden v první reakci uvedl, že ho výsledek „neuvěřitelně potěšil“.

Cortezová Mastová v průběhu sčítání na svého republikánského rivala mírně ztrácela, ještě v sobotu vedl Laxalt asi o 860 hlasů, nyní má ale demokratka náskok přes šest a půl tisíce hlasů a při sečtení 98 procent lístků má podle projekcí amerických médií křeslo jisté. 

Vítězství Cortezové Mastové znamená, že demokraté mají už teď jistých 50 senátorských hlasů. Tolik jich měli i v posledních dvou letech a většinu jim zajišťovala viceprezidentka Kamala Harrisová, která z titulu své funkce může rozhodovat při rovnosti hlasů.

Demokraté nyní můžou slavit bez ohledu na to, jakým výsledkem skončí 6. prosince druhé kolo voleb do Senátu v Georgii. Pokud by tam byl znovuzvolen senátor Raphael Warnock, měli by demokraté v horní komoře Kongresu dokonce 51 zástupců.

Prezident Biden prohlásil, že je potěšený vývojem ve volbách a že se Republikánská strana musí rozhodnout, kým chce být. „Neuvěřitelně mě to potěšilo. Myslím, že to odráží kvalitu našich kandidátů,“ komentoval obrat v Nevadě prezident Biden, který se v Kambodži účastní summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). „Teď se soustředíme na Georgii. Tam vidíme svou pozici příznivě. A vím, že jsem bláhový optimista,“ dodal.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer uvedl, že voliči odmítli nedemokratický a autoritářský směr, který razí republikánští příznivci bývalého prezidenta Donalda Trumpa, již odmítají uznat porážku v prezidentských volbách z roku 2020. „Amerika ukázala, že věří v naši demokracii,“ uvedl.

Nejlepší výsledek vládnoucí strany za dvacet let

Republikáni mají ale šanci získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, kde mají podle amerických médií zatím jistých 211 křesel. Do většiny jim tak chybí sedm mandátů. Podle poslední projekce společnosti Edison Research demokraté obsadí v dolní komoře nejméně 205 křesel. Ve zbývajících obvodech zatím nelze říct, kdo vyhraje.

Bez ohledu na to, jaké složení nakonec bude mít Sněmovna reprezentantů, nakonec kongresové volby skončily pro stranu vládnoucího prezidenta nejlepším výsledkem za posledních dvacet let, uvedla stanice BBC.

Voliči totiž často zvolenému prezidentovi v půlce jeho mandátu zkomplikují vládnutí tím, že v průběžných volbách svěří jednu nebo obě komory Kongresu do rukou opozice. Stalo se to demokratickému prezidentovi Baracku Obamovi i jeho republikánskému nástupci Trumpovi.

Také před nynějšími volbami se očekávalo, že voliči vzhledem k vysoké inflaci a nízké popularitě prezidenta Bidena vládnoucí stranu citelně potrestají. Výsledky jsou zklamáním pro republikány a vrhají stín na plány exprezidenta Trumpa, který se nejspíš chystá oznámit svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách v roce 2024.

Expert: Demokratická většina v Senátu velkým překvapením není

Rovněž zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal uvedl, že vzhledem k nízkým preferencím Bidena před volbami a vysoké inflaci jde podle expertů o historické vítězství. „Tím, že demokraté udrželi většinu v Senátu, obrátili trend, který v Americe platil po dlouhé desítky let. Prezident a jeho vládní strana v takové situaci ve volbách do Kongresu vždy prohrávali.“

Odborník na USA Jiří Pondělíček ale upozornil, že udržení demokratické většiny v Senátu velkým překvapením není. „V Senátu byly šance spíš vyrovnané, velkou část léta to dokonce vypadalo, že demokraté jsou favorité a že si většinu v Senátu nejspíš udrží. Až v posledních týdnech se ten trend začal obracet,“ připomněl s tím, že poslední odhady před volbami favorizovaly republikány jen těsně.

Jinak je to podle něj v případě Sněmovny reprezentantů. „Ve Sněmovně se čekalo, že republikáni získají většinu alespoň patnácti, dvaceti křesel. Dosavadní demokratická většina tam byla velmi těsná, takže to, že se ještě teď o to bojuje, že pořád ještě nevíme, kdo ovládne Sněmovnu, musí být pro republikány velké zklamání,“ uzavřel expert z Fakulty sociálních věd UK. 

Demokraté získali v Nevadě i státního tajemníka

Demokraté budou mít v Nevadě i další důležitou funkci. Podle agentury AP tam zvítězil jejich kandidát na post státního tajemníka Cisco Aguilar. V hlasování porazil republikána Jima Marchanta, který odmítal potvrdit výhru Bidena v prezidentských volbách v roce 2020.

Marchant patří mezi zastánce nepodložené domněnky šířené bývalým prezidentem Trumpem, že poslední prezidentské volby doprovázely podvody a nesrovnalosti. Úřad státního tajemníka je třetím nejvyšším postem ve státě a mezi jeho úkoly patří také dohled nad konáním voleb. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V japonské továrně zranil útočník nejméně patnáct lidí

Útočník pobodal osm lidí a dalších sedm osob potřísnil chemikálií v továrně v japonském městě Mišima. Policie v souvislosti s incidentem zatkla osmatřicetiletého muže.
před 22 mminutami

Ruské útoky na Oděsu podle Kyjeva zasáhly loď pod slovenskou vlajkou

Noční ruské dronové útoky na přístavy v Oděské a Mykolajivské oblasti poškodily lodě plující pod vlajkami Slovenska, Palau a Libérie. Na telegramu to uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba s tím, že údery nezpůsobily žádné oběti. Rusko útočilo znovu i na energetickou infrastrukturu, a to i v dalších regionech napříč napadenou zemí.
08:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela propustila šedesát lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi.
před 1 hhodinou

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
00:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Japonská vláda schválila návrh rekordního obranného rozpočtu

Japonská vláda schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu korun). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.
před 2 hhodinami

Mír prochází žaludkem, říkají provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně

Křehké příměří mezi Izraelci a Palestinci se nepromítá jen do života na Blízkém východě, ale ovlivňuje i soužití obou etnik na celém světě. Provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně tvrdí, že našli recept na trvalý mír. Prochází prý žaludkem. Bistro Kanaan se za deset let své existence proslavilo nejen díky domácímu hummusu, ale i kvůli propagaci solidarity mezi Židy a Araby. „Realita se pořád vlamuje do tohoto našeho mikrovesmíru,“ říká jeden z provozovatelů Oz Ben David. Letos v červenci vnitřek restaurace někdo zpustošil. Oproti loňsku ubylo hostů a tržeb asi o šedesát procent a restaurace musela bojovat o přežití. Důvody vidí majitelé i v politice. Kanaan se díky vlně solidarity hostů podařilo zachránit.
před 4 hhodinami

Somálsko zažilo první přímé volby po více než půl století

Statisíce Somálců absolvovaly ve čtvrtek první přímé volby po téměř šedesáti letech. V zemi zasažené nepokoji a útoky radikálních islamistů lidé vybírali místní zastupitele v metropoli Mogadišo. Volby, na které dohlíželo deset tisíc příslušníků bezpečnostních sil, se obešly bez větších problémů, píše agentura AFP.
před 5 hhodinami

Jihokorejská prokuratura žádá deset let vězení pro sesazeného Juna

Jihokorejská prokuratura požaduje desetiletý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro odvolanou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters.
před 6 hhodinami
Načítání...