Demokraté obhájí většinu v Senátu, jejich kandidátka zvítězila v Nevadě

Demokratická strana v kongresových volbách uhájila dosavadní většinu v Senátu a má dokonce šanci získat jedno křeslo navíc oproti předchozímu volebnímu období. Rozhodující mandát ve prospěch strany vládnoucího prezidenta Joea Bidena zajistila stávající demokratická senátorka Catherine Cortezová Mastová, která podle projekcí agentury AP v Nevadě zvítězila nad republikánským kandidátem Adamem Laxaltem. Biden v první reakci uvedl, že ho výsledek „neuvěřitelně potěšil“.

Cortezová Mastová v průběhu sčítání na svého republikánského rivala mírně ztrácela, ještě v sobotu vedl Laxalt asi o 860 hlasů, nyní má ale demokratka náskok přes šest a půl tisíce hlasů a při sečtení 98 procent lístků má podle projekcí amerických médií křeslo jisté. 

Vítězství Cortezové Mastové znamená, že demokraté mají už teď jistých 50 senátorských hlasů. Tolik jich měli i v posledních dvou letech a většinu jim zajišťovala viceprezidentka Kamala Harrisová, která z titulu své funkce může rozhodovat při rovnosti hlasů.

Demokraté nyní můžou slavit bez ohledu na to, jakým výsledkem skončí 6. prosince druhé kolo voleb do Senátu v Georgii. Pokud by tam byl znovuzvolen senátor Raphael Warnock, měli by demokraté v horní komoře Kongresu dokonce 51 zástupců.

Prezident Biden prohlásil, že je potěšený vývojem ve volbách a že se Republikánská strana musí rozhodnout, kým chce být. „Neuvěřitelně mě to potěšilo. Myslím, že to odráží kvalitu našich kandidátů,“ komentoval obrat v Nevadě prezident Biden, který se v Kambodži účastní summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). „Teď se soustředíme na Georgii. Tam vidíme svou pozici příznivě. A vím, že jsem bláhový optimista,“ dodal.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer uvedl, že voliči odmítli nedemokratický a autoritářský směr, který razí republikánští příznivci bývalého prezidenta Donalda Trumpa, již odmítají uznat porážku v prezidentských volbách z roku 2020. „Amerika ukázala, že věří v naši demokracii,“ uvedl.

Nejlepší výsledek vládnoucí strany za dvacet let

Republikáni mají ale šanci získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, kde mají podle amerických médií zatím jistých 211 křesel. Do většiny jim tak chybí sedm mandátů. Podle poslední projekce společnosti Edison Research demokraté obsadí v dolní komoře nejméně 205 křesel. Ve zbývajících obvodech zatím nelze říct, kdo vyhraje.

Bez ohledu na to, jaké složení nakonec bude mít Sněmovna reprezentantů, nakonec kongresové volby skončily pro stranu vládnoucího prezidenta nejlepším výsledkem za posledních dvacet let, uvedla stanice BBC.

Voliči totiž často zvolenému prezidentovi v půlce jeho mandátu zkomplikují vládnutí tím, že v průběžných volbách svěří jednu nebo obě komory Kongresu do rukou opozice. Stalo se to demokratickému prezidentovi Baracku Obamovi i jeho republikánskému nástupci Trumpovi.

Také před nynějšími volbami se očekávalo, že voliči vzhledem k vysoké inflaci a nízké popularitě prezidenta Bidena vládnoucí stranu citelně potrestají. Výsledky jsou zklamáním pro republikány a vrhají stín na plány exprezidenta Trumpa, který se nejspíš chystá oznámit svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách v roce 2024.

Expert: Demokratická většina v Senátu velkým překvapením není

Rovněž zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal uvedl, že vzhledem k nízkým preferencím Bidena před volbami a vysoké inflaci jde podle expertů o historické vítězství. „Tím, že demokraté udrželi většinu v Senátu, obrátili trend, který v Americe platil po dlouhé desítky let. Prezident a jeho vládní strana v takové situaci ve volbách do Kongresu vždy prohrávali.“

Odborník na USA Jiří Pondělíček ale upozornil, že udržení demokratické většiny v Senátu velkým překvapením není. „V Senátu byly šance spíš vyrovnané, velkou část léta to dokonce vypadalo, že demokraté jsou favorité a že si většinu v Senátu nejspíš udrží. Až v posledních týdnech se ten trend začal obracet,“ připomněl s tím, že poslední odhady před volbami favorizovaly republikány jen těsně.

Jinak je to podle něj v případě Sněmovny reprezentantů. „Ve Sněmovně se čekalo, že republikáni získají většinu alespoň patnácti, dvaceti křesel. Dosavadní demokratická většina tam byla velmi těsná, takže to, že se ještě teď o to bojuje, že pořád ještě nevíme, kdo ovládne Sněmovnu, musí být pro republikány velké zklamání,“ uzavřel expert z Fakulty sociálních věd UK. 

Demokraté získali v Nevadě i státního tajemníka

Demokraté budou mít v Nevadě i další důležitou funkci. Podle agentury AP tam zvítězil jejich kandidát na post státního tajemníka Cisco Aguilar. V hlasování porazil republikána Jima Marchanta, který odmítal potvrdit výhru Bidena v prezidentských volbách v roce 2020.

Marchant patří mezi zastánce nepodložené domněnky šířené bývalým prezidentem Trumpem, že poslední prezidentské volby doprovázely podvody a nesrovnalosti. Úřad státního tajemníka je třetím nejvyšším postem ve státě a mezi jeho úkoly patří také dohled nad konáním voleb. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 10 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...