Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.
Deník své tvrzení opírá o vyjádření amerických činitelů, kteří mají k dispozici zpravodajské informace o víkendové revoltě, při níž wagnerovci obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska a postupovali také na Moskvu. Pro Putina šlo zřejmě o největší hrozbu za jeho více než dvacetileté působení v čele státu.
Informace o tom, že Surovikin věděl, co se chystá, podle NYT vede k otázkám, jakou podporu wagnerovci a jejich šéf Jevgenij Prigožin uvnitř vedení ruské armády měli. Američtí činitelé tvrdí, že existují náznaky, že i další ruští generálové mohli podporovat snahu Prigožina vynutit si změnu v čele ministerstva obrany a generálního štábu.
Kupříkladu ruský generálporučík Vladimir Alexejev nejprve ve videu označil jakékoli akce proti ruskému státu za „bodnutí do zad zemi a prezidentovi“, ale o několik hodin později se objevil na jiném videu, kde si povídal s Prigožinem v Rostově na Donu, kde wagnerovci obsadili vojenské objekty.
Velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov o plánované akci věděl dopředu také. „Konkrétní informace o přípravách povstání, které mělo začít mezi 22. a 25. červnem, unikly z Prigožinova tábora,“ řekl v úterý Zolotov ruské státní televizi, píše americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Západní rozvědky se o plánech údajně dozvěděly z elektronické komunikace a skrze analýzu satelitních snímků. Západní zpravodajci se tehdy domnívali, že Prigožinův původní plán má solidní šanci na úspěch, ale selhal poté, co bylo jeho spiknutí prozrazeno a on byl nucen vymyslet alternativní postup.
Prigožin chtěl údajně zajmout Šojgua i Gerasimova
Podle WSJ, který cituje americké zpravodajce, chtěl Prigožin ještě před povstáním vzít do zajetí ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.
Šéf wagnerovců oba vedoucí představitele ruské armády zamýšlel zajmout už při jejich plánované návštěvě ruského regionu sousedícího s Ukrajinou. O jeho záměru se ale podle zdrojů WSJ dozvěděla ruská tajná služba FSB a Prigožin byl nucen plán pozměnit a uspíšit jej, což by mohlo být jednou z příčin, proč nakonec po 36 hodinách selhal.
Tajná dohoda
Vysocí američtí představitelé naznačují, že spojenectví mezi generálem Surovikinem a Prigožinem by mohlo vysvětlit, proč je šéf wagnerovců stále naživu, přestože se zmocnil hlavního ruského vojenského uzlu na jihu a nařídil ozbrojený pochod na Moskvu. „Stalo se příliš mnoho podivných věcí, které podle mého názoru naznačují, že došlo k tajné dohodě, kterou jsme ještě neodhalili,“ řekl NYT bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul.
Ruská ambasáda na žádost NYT o komentář nereagovala. Peskov informace deníku o Surovikinovi popřel. „Ohledně těchto událostí teď bude hodně spekulací a klepů. Tohle je případ jednoho z nich,“ prohlásil mluvčí Kremlu.
Pokud byl Surovikin skutečně zapleten do událostí minulého víkendu, šlo by o další známku vnitřních bojů, které charakterizují ruské vojenské vedení od začátku války na Ukrajině. Mohlo by to signalizovat také větší roztržku mezi příznivci Prigožina a Putinovými dvěma blízkými vojenskými činiteli: Šojguem a Gerasimovem. Právě tyto dva zmíněné generály Prigožin ostře kritizuje už měsíce za neschopnost a obírání wagnerovců o munici.
Zástupce náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil Surovikin byl dosud považován za Prigožinova spojence. Působil jako prostředník mezi ministerstvem obrany a wagnerovci. V sobotu během ozbrojeného povstání wagnerovců se generál veřejně postavil na stranu Putinova režimu a vyzval wagnerovce, aby se podřídili kremelskému příkazu. „Žádám vás, abyste přestali,“ uvedl Surovikin ve zprávě zveřejněné na Telegramu. „Nepřítel jen čeká, až se vnitropolitická situace v naší zemi zhorší,“ vzkázal wagnerovcům.
Ruský vládce Vladimir Putin se nyní musí rozhodnout, zda Surovikinovi nadále důvěřuje, píše NYT. „Putin se zdráhá měnit lidi,“ řekl NYT vedoucí pracovník Carnegie Russia Eurasia Center Alexander Baunov. „Ale pokud tajná služba položí Putinovi na stůl složky a některé z nich zmíní Surovikina, může se to změnit,“ míní analytik.
Později ve středu uvedl server The Moscow Times s odkazem na dva anonymní zdroje blízké ministerstvu obrany, že byl v souvislosti se vzpourou wagnerovců Surovikin zatčen. Jeden ze zdrojů The Moscow Times řekl, že pro ruské vedení se „věci kolem Surovikina nevyvíjely dobře“. Druhý uvedl, že během Prigožinovy vzpoury si Surovikin evidentně vybral špatnou stranu.
Oficiální místa však informace o údajném Surovikinově zatčení nepotvrdila. Zprávu o jeho zatčení podle The Moscow Times jako první zveřejnil ruský válečný bloger Vladimir Romanov. Generál údajně skončil v cele už 25. června a je v moskevské vazební věznici Lefortovo.
Brutální „Generál Armagedon“
Surovikin byl velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině od října 2022 do ledna 2023, než byl sesazen a vystřídal ho náčelník generálního štábu Gerasimov. Surovikin byl tehdy jmenován jeho zástupcem. Podle analytiků citovaných NYT si ale i poté udržel vliv na vojenské operace a také popularitu mezi samotnými vojáky.
Během svého krátkého vedení ozbrojených sil dohlížel na letecké bombardování kritické infrastruktury na Ukrajině a také na vynucený ústup Ruska z města Cherson, které okupační síly obsadily v prvních měsících války.
Surovikin se jako kapitán v srpnových dnech roku 1991 účastnil pokusu konzervativních sil o státní převrat v Sovětském svazu. Tehdy dostal rozkaz vyslat svůj prapor do tunelu na Zahradním okruhu, kde nařídil útok do řad demonstrantů. Tři lidé zemřeli. Po porážce převratu byl Surovikin zatčen a sedm měsíců držen ve vyšetřovací vazbě. Obvinění byla stažena 10. prosince, protože tehdejší ruský vládce Boris Jelcin dospěl k závěru, že Surovikin pouze plnil rozkazy. Poté byl povýšen do hodnosti majora.
Surovikin se poté účastnil druhé rusko-čečenské války, konfliktu v Tádžikistánu a také od roku 2017 velel ruským vojskům v Sýrii. V jeho režii obrana národních zájmů zahrnovala také brutální útoky na civilní infrastrukturu včetně obytných domů, škol, tržišť i nemocnic. Vysloužil si tak přezdívky jako Drsňák, Generál Armagedon či Velitel Surovyj (tedy přísný, tvrdý, brutální).
V březnu 2004 obvinil Surovikina jeden z jeho podřízených, že ho zbil. Následující měsíc se v Surovikinově přítomnosti zastřelil jeden z jeho zástupců, Viktor Čibizov. V obou případech generál opět unikl odsouzení a trestu.
Wagnerovci zůstávají v Luhanské oblasti, řekl Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu uvedl, že někteří bojovníci soukromé Wagnerovy skupiny jsou stále na Ukrajině. „Wagnerovci jsou na okupovaném území Ukrajiny – byli a jsou v Luhanské oblasti,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě po jednání se svým polským a litevským kolegou Andrzejem Dudou a Gitanasem Nausédou.
Na otázku ohledně přítomnosti wagnerovců v Bělorusku Zelenskyj odpověděl, že si nemyslí, že by byl tamní kontingent „příliš veliký“. „Naše armáda se domnívá, že situace na severu naší země se nezměnila,“ dodal prezident.
FT: Pokud by Prigožin nezůstal v Bělorusku, mohl by se přesunout do Afriky
V souvislosti se sobotní vzpourou proti vedení ruské armády je osud wagnerovců v Africe nyní nejistý, uvedl ve středu list Financial Times (FT). Wagnerovci prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky, kde si dokázali mnohdy najít vlastní zdroj financí, například kontrolou nad částí zlatých a diamantových dolů.
„(Prigožin) by se mohl ukázat v Súdánu nebo ve Středoafrické republice, které by mu mohly posloužit jako dočasné destinace,“ uvedl podle Financial Times Samuel Ramani z britského think tanku RUSI pro případ, že by šéf wagnerovců nemohl zůstat v Bělorusku.
Dlouhodobé fungování skupiny bez financování Moskvy by ale podle Charlese Bouessela z nevládní Mezinárodní krizové skupiny (ICG) nebylo možné. Africké operace skupiny zaměstnávají tisíce lidí, kteří jsou závislí na logistické podpoře ruského ministerstva obrany a využívají ruských vojenských základen a letectva k přepravě personálu a zbraní, citoval Bouessela list Financial Times.
„Pokud se Moskva (skupinu) rozhodne stáhnout a poslat nám beethovenovce nebo mozartovce místo wagnerovců, rádi je přijmeme,“ uvedl Fidèle Gouandjika, poradce prezidenta Středoafrické republiky Faustina-Archangeho Touadéry. Ten vděčí wagnerovcům, kteří v roce 2020 potlačili pokus o puč, za udržení se na prezidentském postu. Pokračující činnost wagnerovců v zemi rovněž v úterý potvrdil ruské státem kontrolované televizi RT také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„To monstrum se bude vyvíjet, ale nezemře,“ uvedla podle FT Nathalia Dukhanová, analytička americké protikorupční nevládní organizace The Sentry. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch je v zemi skupina podezřelá z mučení a zabíjení civilistů. „Svou činnost ve Středoafrické republice neomezují. Zvyšují ji a plánují další růst,“ dodala. To potvrdily Financial Times také dva nejmenované diplomatické zdroje, podle kterých v posledních týdnech narostl počet ruských letů patrně přepravujících zbraně.
Část z nich by mohla zamířit do Súdánu, který se zemí sousedí. Wagnerovci tam mají silné vazby na vůdce polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF). Stejně tak hraje skupina klíčovou roli v konfliktech, šíření dezinformací a politickém vývoji v Libyi, Mali nebo Burkina Fasu.
