Putin podepsal zákon, který v Rusku zpřísňuje tresty v době mobilizace

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom v sobotu ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu. V sobotu proti ní pokračovaly v Rusku protesty.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v úterý schválila zákon, podle nějž například za dezerci, poškození vojenského materiálu nebo neuposlechnutí rozkazu nově hrozí až deset let vězení.

Novela zavádí také až pětiletý trest za ničení zbraní během války a až patnáct let za rabování v době vyhlášeného válečného stavu. Podle agentury Reuters ruským vojákům rovněž hrozí až deset let za mřížemi za dobrovolnou kapitulaci.

Mezi přitěžující okolnosti nově patří spáchání trestného činu za mobilizace, válečného stavu a v době války. Ruský trestní řád dosud umožňoval udělit přísnější trest pouze v podmínkách ozbrojeného konfliktu nebo válečných operací.

Občanství za službu v armádě

Ruští poslanci krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která začala před sedmi měsíci, schválili zavedení trestní odpovědnosti s možností uložit až patnáct let vězení za dezinformace a za to, co ruské úřady vyhodnotí jako lživé zprávy o ruské armádě. Moskva svou agresi na Ukrajině označuje jako „zvláštní vojenskou operaci“, přičemž kritikům označujícím ji jako válku nebo invazi hrozí postihy.

Putin podepsal také zákon, který umožňuje cizincům požádat o ruské občanství bez toho, aniž by předtím disponovali povolením k pobytu či splňovali podmínku nepřetržitého pobytu v zemi po dobu nejméně pěti let. Předpokladem pro zrychlené udělení občanství cizincům je, že podepíšou s ruskou armádou smlouvu na nejméně jeden rok.

Vyhlášení mobilizace i zjednodušení procedury pro získání občanství výměnou za vstup do armády přichází v době, kdy ruské síly čelí ukrajinské protiofenzivě a podle analytiků naléhavě potřebují více vojáků.

Protesty proti mobilizaci

Ruská policie zatkla při sobotních místy brutálních zákrocích proti demonstrantům odmítajícím mobilizaci přes dalších 700 lidí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy. Protesty svolala stejně jako v předchozích dnech lidskoprávní organizace Vesna. Kritika mobilizace zaznívá ale také z oficiálních a prokremelských míst. 

Zhruba polovina zatčených se v deštivém počasí účastnila demonstrace v Moskvě. „Nejsme potrava pro děla!“, křičela podle AFP mladá demonstrantka v Moskvě, když ji policisté odváděli pryč. Z druhého největšího města Petrohradu se na sociálních sítích objevila videa, na nichž muži v uniformách a helmách bijí obuškem demonstranty.

K sobotnímu večeru bylo ve 32 městech po celém Rusku zatčeno celkem 710 osob. Web OVD-Info s odvoláním na očité svědky dále uvedl, že příslušníci bezpečnostních složek proti demonstrantům používali i elektrické paralyzéry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 26 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 43 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.