Rusko ukončí vysílání Deutsche Welle na svém území. Reaguje na zákaz RT v Německu

Rusko nařídilo uzavření zpravodajské kanceláře německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle v zemi, zruší akreditaci jejím zaměstnancům a zakáže její vysílání na území federace. Ve čtvrtek o tom informovaly tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Moskva podle nich tento krok činí v reakci na nedávný zákaz vysílání ruské státní televize RT (dříve Russia Toda) v Německu. Ředitel Deutsche Welle označil ruské kroky za přehnané a absurdní, společnost se hodlá právně bránit.

Německé úřady na začátku února požádaly, aby RT zastavila své německojazyčné vysílání na území spolkové republiky, protože podle nich nemá potřebné povolení. RT, která podle kritiků šíří ruskou vládní propagandu, to odmítá. Moskva vzápětí slíbila odvetná opatření.

„V reakci na (…) kroky Německa, které zakázalo satelitní a jiné vysílání německojazyčného televizního kanálu RT DE, ruská strana hodlá realizovat první etapu odvetných opatření: uzavření zpravodajské kanceláře německé televizní a rozhlasové společnosti Deutsche Welle v Ruské federaci,“ uvedla ruská diplomacie v prohlášení.

Moskva zruší akreditaci všem zaměstnancům

Moskva kromě toho zakáže vysílání německé stanice na ruském území a zruší akreditaci všem zaměstnancům ruské redakce Deutche Welle, uvedla agentura TASS a poznamenala, že mezi další plánované kroky patří mimo jiné zahájení řízení o označení Deutche Welle za takzvaného „zahraničního agenta“. Označení, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a komplikace.

Rusko dále hodlá sestavit seznam lidí, kteří se podíleli na omezení vysílání RT v Německu, kteří budou mít zakázaný vstup do Ruska, napsala ve čtvrtek stanice Deutsche Welle.

Deutsche Welle se chce právně bránit

Šéf Deutsche Welle v reakci na ruské kroky prohlásil, že něco podobného musejí média „zažívat pouze v autokraciích.“ „Podnikneme právní kroky,“ uvedl ředitel společnosti Peter Limbourg podle agentury Reuters. Podle agentury TASS řekl, že moskevská kancelář DW hodlá pokračovat v práci, dokud ji nebude zákaz formálně oznámen. Německá mediální společnost zatím od ruských úřadů oficiální oznámení o konci vysílání v Rusku neobdržela, dozvěděla se o něm z médií, řekl dříve mluvčí DW Christoph Jumpelt listu Spiegel.

Deutsche Welle (DW) je německá veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice, která podle svého webu přináší zprávy ve 32 jazycích, včetně ruštiny.

RT spustila svůj kanál v němčině v prosinci. Vysílá ho ze Srbska, kde má povolení tamních úřadů, a tvrdí, že jí to díky evropským pravidlům stačí i k vysílání v Německu. Německý televizní regulátor ZAK to ale vidí jinak. RT podle něj musí mít německé povolení, o které si zatím televize nepožádala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 59 mminutami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled