Rusko ukončí vysílání Deutsche Welle na svém území. Reaguje na zákaz RT v Německu

Rusko nařídilo uzavření zpravodajské kanceláře německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle v zemi, zruší akreditaci jejím zaměstnancům a zakáže její vysílání na území federace. Ve čtvrtek o tom informovaly tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Moskva podle nich tento krok činí v reakci na nedávný zákaz vysílání ruské státní televize RT (dříve Russia Toda) v Německu. Ředitel Deutsche Welle označil ruské kroky za přehnané a absurdní, společnost se hodlá právně bránit.

Německé úřady na začátku února požádaly, aby RT zastavila své německojazyčné vysílání na území spolkové republiky, protože podle nich nemá potřebné povolení. RT, která podle kritiků šíří ruskou vládní propagandu, to odmítá. Moskva vzápětí slíbila odvetná opatření.

„V reakci na (…) kroky Německa, které zakázalo satelitní a jiné vysílání německojazyčného televizního kanálu RT DE, ruská strana hodlá realizovat první etapu odvetných opatření: uzavření zpravodajské kanceláře německé televizní a rozhlasové společnosti Deutsche Welle v Ruské federaci,“ uvedla ruská diplomacie v prohlášení.

Moskva zruší akreditaci všem zaměstnancům

Moskva kromě toho zakáže vysílání německé stanice na ruském území a zruší akreditaci všem zaměstnancům ruské redakce Deutche Welle, uvedla agentura TASS a poznamenala, že mezi další plánované kroky patří mimo jiné zahájení řízení o označení Deutche Welle za takzvaného „zahraničního agenta“. Označení, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a komplikace.

Rusko dále hodlá sestavit seznam lidí, kteří se podíleli na omezení vysílání RT v Německu, kteří budou mít zakázaný vstup do Ruska, napsala ve čtvrtek stanice Deutsche Welle.

Deutsche Welle se chce právně bránit

Šéf Deutsche Welle v reakci na ruské kroky prohlásil, že něco podobného musejí média „zažívat pouze v autokraciích.“ „Podnikneme právní kroky,“ uvedl ředitel společnosti Peter Limbourg podle agentury Reuters. Podle agentury TASS řekl, že moskevská kancelář DW hodlá pokračovat v práci, dokud ji nebude zákaz formálně oznámen. Německá mediální společnost zatím od ruských úřadů oficiální oznámení o konci vysílání v Rusku neobdržela, dozvěděla se o něm z médií, řekl dříve mluvčí DW Christoph Jumpelt listu Spiegel.

Deutsche Welle (DW) je německá veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice, která podle svého webu přináší zprávy ve 32 jazycích, včetně ruštiny.

RT spustila svůj kanál v němčině v prosinci. Vysílá ho ze Srbska, kde má povolení tamních úřadů, a tvrdí, že jí to díky evropským pravidlům stačí i k vysílání v Německu. Německý televizní regulátor ZAK to ale vidí jinak. RT podle něj musí mít německé povolení, o které si zatím televize nepožádala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled