Když Izrael zaútočí na Gazu, Hizballáh udeří ze severu. Prodloužená ruka Íránu touží po pádu židovského státu

Nahrávám video

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

Libanonský Hizballáh zaútočil na Izrael už 25 hodin od začátku masivního útoku z Gazy. Vyjádřil tak podporu palestinským spojencům. Rakety a granáty opakovaně cílí na severní Izrael. Ve čtvrtek zemřel izraelský voják, kterého ve středu zasáhla protitanková raketa Hizballáhu. Židovský stát při odvetné palbě zabil čtyři libanonské ozbrojence.

V noci na čtvrtek vyděsil celou izraelskou oblast mohutný poplach a zprávy o dronech a útočnících. Alarm se ale po devadesáti minutách ukázal jako planý.

„Už jsme tu zažili rakety, prožili jsme si toho hodně, ale tentokrát máme pocit, že tu je chaos. Doufáme, že se tu nestane ta tragédie jako u Gazy. Nechceme, aby se opakovala. Věřím, že naše armáda je silná a že zvítězíme,“ prohlásil Chaim, obyvatel izraelské severní hranice.

Hizballáh založili uprostřed občanské války v Libanonu důstojníci vyslaní Íránem. Organizace od roku 1982 chránila šíitské muslimy a bojovala proti izraelské okupaci země. S bojem ale neskončila ani v roce 2000, kdy poslední izraelští vojáci Libanon opustili. O šest let později Hizballáh zaútočil na Izrael a rozpoutal válku, která stála život 1200 Libanonců a 158 Izraelců.

Prodloužená ruka Teheránu

Dnes je stotisícový Hizballáh s letitými válečnými zkušenostmi ze Sýrie hlavním zahraničním pilířem rozpínavé politiky Íránu. S každoročním financováním v řádu stovek milionů dolarů je součástí teroristické internacionály, kterou Teherán v posledních pár letech vytvořil kolem Izraele a s jejíž pomocí se snaží vynutit si nová pravidla konfliktu.

„Kdykoliv dojde k útoku ve východním Jeruzalémě, přijde odpověď z jižních hranic Libanonu. Později to rozšířili i na automatickou odpověď, pokud dojde k útoku na Gazu,“ podotkl Mohanad Hage Ali z Carnegieho střediska pro Blízký východ.

Oficiálně je v centru pozornosti svatý okrsek na jeruzalémské Chrámové hoře neboli Haram al-Šaríf a osvobození mešity al-Aksá z rukou nevěřících. Její správa je přitom v rukou náboženské nadace jordánského krále.

Skutečný cíl je totiž mnohem ambicióznější: vyhlazení židovského státu, jehož sama existence je pro islámský imperialismus hlubokou urážkou. „Národ je s vámi, palestinští bratři. Naše srdce, mysl, duše, naše historie a zbraně a rakety a vše, co máme, je s vámi. Jsme odboj, který byl založen pro vás a pro osvobození Palestiny a Jeruzaléma,“ konstatoval mluvčí Hizballáhu Hášim Safieddín.

Stejně jako pro kmotry v Teheránu je i pro lídry Hizballáhu Izrael malým satanem. Ten velký jsou pro ně Spojené státy. Až do 11. září to bylo právě libanonské hnutí, kdo v roce 1983 zavraždil při teroristickém útoku nejvíc Američanů – 241 obětí na základně námořní pěchoty USA v Bejrútu.

USA chtějí zabránit otevření dalších front

Nejspíš i proto nyní zní z Washingtonu hlasité varování, aby se Hizballáh držel zpátky. Varování přišlo nejen slovní, ale také hmotné v podobě prozatím jedné letadlové lodě s doprovodným svazem, která zamířila do východního Středomoří. Do oblasti plánuje vyslat dvě lodě námořnictva také Velká Británie, která zároveň zahájí pozorovací lety nad Izraelem, napsaly The Times.

Spojené státy usilují o to, aby v Izraeli nevznikla druhá nebo třetí fronta, prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken po čtvrtečním jednání s izraelskými lídry. Spolu s americkým prezidentem Joem Bidenem nyní varují další potenciální nepřátele Izraele, aby se nesnažili vzniklé situace využít.

„Přesunuli jsme flotilu kolem americké letadlové lodě do východního Středomoří a posíláme do tohoto regionu více stíhaček, čímž jsme Íráncům dali jasně najevo: 'Buďte opatrní',“ zdůraznil Biden.

Írán útok na Izrael ocenil, odmítl ale vlastní spoluúčast. „Pokud je postoj Íránu, Hizballáhu a dalších členů jeho osy taktický, tedy dívají se na to dění, co se teď děje, možná tleskají, ale zároveň to berou jen jako jednu z mnoha průběžných krizí v regionu, tak je tu možnost, že násilí na severní frontě nebude eskalovat a třeba po varování amerického ministra zahraničí, a hlavně po varování amerického námořnictva dojde k zastavení té míry konfrontací na nějaké latentní úrovni,“ říká blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Pokud jde ale (Teheránu) o strategický význam, tedy měření mezi námi a Západem, tak v takovém případě načasování operace proběhlo se souhlasem Íránu a zapadá do nějaké strategické hry a fakticky to znamená, že Írán chce eskalaci a chce válku. Ale tohle teprve uvidíme,“ dodal Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 51 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled