Izraelská armáda zahájila „nultou fázi“ invaze do Gazy. Likviduje teroristy a hledá rukojmí

Nahrávám video

Izraelská armáda oznámila, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí místní operace za hranicí Pásma Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od teroristů z palestinského hnutí Hamás, uvedla izraelská média. Podle deníku Ha’arec vojáci také hledají lidi, které Hamás o víkendu unesl.

  • 0:00

    On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.

  • 23:24

    Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých. 

  • 22:18

    Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari uvedl, že obrněná vozidla a pěchota čistí oblast v Pásmu Gazy blízko izraelské hranice od teroristů. Několik jich už zabili. Zneškodnili i buňku Hamásu, která pálila protitankové střely na izraelské území. „Jednotky také objevily důkazy, které jim mohou pomoci najít pohřešované osoby,“ řekl Hagari. 

Pozemní operace Izraele dle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka již v podstatě začala. „I když jen taková nultá fáze, protože izraelská armáda zhruba před hodinou oznámila, že provedla limitovaný vpád na Pásmo Gazy,“ poznamenal s tím, že cílem vpádu je lokalizovat a zachránit rukojmí. „O výsledku této operace nic nevíme, ale víme, že cosi jako nultá fáze vpádu na území Gazy již nastala, patrně se teď čeká na velkou pozemní operaci,“ doplnil.

Není jasné, kolik lidí v sobotu při rozsáhlém útoku na pohraniční izraelské regiony ozbrojenci Hamásu unesli. Odhaduje se, že 150 až 200. Mezi unesenými jsou zřejmě i cizinci. Izraelská armáda dosud informovala 120 rodin o tom, že jejich blízcí jsou rukojmími v Gaze.

Tři typy vojenských operací

Izraelci mají na odvetu jen omezený čas. „Očekávám, že v nejbližších hodinách se vydají pozemní síly i tanky a obrněná izraelská technika přes hranici a budou se snažit maximálně ochromit teroristické hnutí Hamás. Bude to klasická ukázka boje v husté městské zástavbě. Tam vám nestačí vojenská převaha, musíte mít týmy, které postupují tím prostorem, navzájem se kryjí. Ideálně musíte využít zpravodajských informací, vědět, kam míříte. Stejně vás u toho nejspíš ale něco překvapí. Krvavé to bude nepochybně,“ míní Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Univerzity obrany, který byl hostem pořadu Devadesátka ČT24.

Izraelská armáda je ale podle Řepy zkušená a umí cílit přesně. K boji v Gaze pravděpodobně využije elitní komanda. Otázkou ale podle experta zůstává, jak budou reagovat Palestinci, až Izraelci dorazí. „Hamás určitě využije civilisty jako lidské štíty,“ podotkl Řepa. Osvobodit rukojmí bude pro Izraelce obtížné, dodal s tím, že Izraelci nyní mají šanci napravit svou reputaci.

V urbanizovaném prostředí by měl být počet útočníků třikrát vyšší, takže sto tisíc záložníků u hranic je adekvátní číslo, míní ředitel Ústavu zpravodajských studií Libor Kutěj z Univerzity obrany. „Dokonce Američané mají zkušenost z Iráku, že ta převaha by měla být až šestinásobná. Takže ty počty nejsou nadnesené,“ uvedl v pořadu Události, komentáře

Speciální síly Izraele budou podle Kutěje nejprve provádět „přesný chirurgický řez“, v rámci něhož se budou snažit osvobozovat rukojmí. „Druhým typem operace bude hledání útočníků Hamásu, především velitelů, koordinátorů útoků. Třetím pak to, že budou čistit oblasti před nimi, což je velmi komplikované a může to znamenat i velké ztráty pro Izraelce,“ podotkl expert.

Obyvatelé Gazy míří na jih, tvrdí armáda

Spekulace o brzkém zahájení pozemní operace v Pásmu Gazy vyvolala časně ráno informace, že izraelská armáda vyzvala civilisty na severu Gazy, aby se během 24 hodin přesunuli do jižní části pásma, které je ale jako celek zablokované a nedá se z něj odejít.

To kritizovala řada humanitárních organizací, OSN i někteří zahraniční politici. Evakuace by se totiž měla týkat asi milionu lidí. Hamás požádal lidi, aby zůstali na místě – údajně nekteré dokonce vrací zpět.

Nahrávám video

Izrael svůj požadavek, aby se Palestinci obývající severní část Pásma Gazy během 24 hodin přesunuli na jih, myslel vážně ze dvou typů důvodů — taktických a strategických, poznamenal Borek. „Strategickým důvodem je, že Izrael čelí fanatickému nepříteli, který dokonce má kult mučednictví, tudíž je nutné, aby mu byl zasazen tvrdý úder,“ vysvětlil.

„Zároveň Izrael nemůže vykazovat stejný přístup vedení bojů, jako vykazují jeho protivníci z Hamásu či palestinského Islámského džihádu včetně pohrdání osudem civilistů,“ řekl také Borek. Proto podle něj Izrael vítá perspektivu, při které severní část Pásma Gazy bude zbavena co největšího počtu civilistů. „Tím se snaží z asymetrického konfliktu učinit víceméně konflikt symetrický,“ dodal.

Podle mluvčího izraelské armády Hagariho Palestinci dbají varování a přesouvají se na jih. „Populace města Gaza se začala výrazně přesouvat na jih, aby se mohla bránit,“ sdělil Hagari na tiskové konferenci. Izraelská armáda zasáhla od začátku bojů tisíce cílů v Pásmu Gazy, uvedl také mluvčí.

„Způsobí to humanitární katastrofu, ale pro samotnou tu vojenskou operaci, pokud ji provedou rychle, tak je to přiměřené. V tento okamžik si neumím představit, jak by to mohli udělat jinak. Pokud by to Izrael nechal bez povšimnutí, přišly by další útoky,“ hodnotí situaci bezpečnostní analytik Otakar Foltýn.

Ženy a děti mezi oběťmi v Gaze

Lékaři bez hranic mají nyní v Gaze něco přes tři sta lidí, uvedl vedoucí komunikace této organizace Tomáš Bendl. „Ten nápor pacientů je ohromný. Třeba ve středu v jedné z nemocnic, kterou podporujeme, sto procent příchozích tvořily ženy a děti. Právě ony zůstávají v domech a často se stávají terčem ze strany izraelské armády,“ popisuje situaci Bendl.

„Náš personál je přetížený, v podstatě tam chybí úplně všechno, včetně léků, zdravotnického materiálu, jídla, vody i elektřiny. Takže se tam snažíme dělat maximum, ale opravdu je to za stávající situace náročné. Snažíme se tam dostávat další zásoby a zároveň apelovat, aby tam mohly přijet další týmy, ale zatím je to s ohledem na tu blokádu víceméně nemožné,“ poznamenal dále Bendl.

Izrael slíbil tvrdou odvetu za překvapivý a krvavý útok Hamásu z minulého víkendu, který si vyžádal na izraelské straně přes tisíc životů. Odvetné údery si vyžádaly ke dvěma tisícům mrtvých na straně palestinské.

„Zničíme Hamás a vyhrajeme, ale nějakou dobu to potrvá,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátečním projevu k národu. „Nebudu podrobně popisovat, co bude dál. Ale říkám vám, že to je jenom začátek,“ dodal. Netanjahu pronesl projev neobvykle v předvečer svátku šabat.

Ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík si nemyslí, že by Izrael dokázal před veřejností obhájit, kdyby do pozemní ofenzivy v Gaze nakonec nešel.

Nedávno měl při návštěvě Izraele možnost hovořit s prezidentem Jicchakem Herzogem, jehož vždy považoval za zastánce mírového řešení. „I tento člověk, který byl vždy velmi moderátní, použil výraz ‚musíme jim zlámat kosti‘. S kýmkoliv jsme se v Izraeli bavili, tak zvěrstva, která Hamás provedl, je něco, co absolutně změnilo pravidla hry,“ konstatoval Hladík v pořadu Události, komentáře.

Nahrávám video

Raketa z Izraele zabila novináře Reuters

Napětí v mezičase roste také na severu Izraele u hranic s Libanonem. Izraelská armáda v pátek vydala varování pro obyvatele vesnice blízko libanonských hranic kvůli hrozbě, že do oblasti pronikli ozbrojenci z Libanonu.

Tamní terorististické hnutí Hizballáh, které ovládá Írán, už dříve přislíbilo svým „palestinským bratrům“ podporu. Podle zdrojů televize al-Džazíra libanonští radikálové odpálili hraniční zeď a v oblasti je slyšet střelba. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda vypálila na jih Libanonu několik raket.

Při ostřelování v jižním Libanonu poblíž hranic v pátek zemřel pracovník agentury Reuters. Ta úmrtí svého kameramana potvrdila, podle agentury tragický incident zachytila kamera, jejíž záběry se živě streamovaly. Záznam byl ale později z internetu odstraněn.

Podle agentury AP střela vypálená z Izraele zasáhla skupinu mezinárodních novinářů, kteří sledovali situaci z libanonské strany hranice. Mezi šesti zraněnými jsou i reportérka a kameraman stanice al-Džazíra a další dva pracovníci agentury Reuters.

Obavy z eskalace panují i na okupovaném Západním břehu, který sousedí s Jordánskem. Televize al-Džazíra informovala, že jordánská policie zasáhla proti stovkám demonstrantů, kteří se snažili dostat k hlavnímu přechodu do Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 1 mminutou

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 54 mminutami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 1 hhodinou

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 1 hhodinou

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 1 hhodinou

Poblíž Ománu hoří tanker, zřejmě po americkém úderu

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednoho zraněného a dvě pohřešované osoby. Příčinu požáru neuvedla, ale podle britské bezpečnostní společnosti Ambrey, na kterou se odvolává agentura Reuters, byl tanker zřejmě zasažen americkou raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 2 hhodinami

VideoŘíkat na Balkáně „bývalá Jugoslávie“ je urážka. Pro místní skončila v plamenech

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.
před 2 hhodinami
Načítání...