Ukrajinská metropole Kyjev čelila od brzkého sobotního rána ruskému útoku bezpilotními letouny. Nálety si podle úřadů vyžádaly dva zraněné. Několik trosek sestřelených dronů v Kyjevě dopadlo na domy, píše agentura Reuters. Pět raněných hlásí po úderech Dněpropetrovská oblast. Dronové útoky hlásí také Rusko. Tvrdí, že ukrajinské síly zaútočily na několik ruských oblastí a nelegálně okupovaný ukrajinský Krym. Kyjev se k tomu nevyjádřil.
Nálety dronů na Kyjevskou oblast trvaly více než osm hodin, napsal šéf oblastní správy Ruslan Kravčenko na Facebooku. Útoky poškodily osm soukromých domů, byt v paneláku a také dvě linie elektrického vedení. Zranění utrpěla dvaaosmdesátiletá žena. Na hlavní město drony útočily jednotlivě a v extrémně nízké výšce, aby ztížily práci protivzdušné obraně. Podle šéfa kyjevské vojenské správy Serhije Popka trvaly nálety pět hodin a jeden policista se přiotrávil kouřem.
Trosky sestřelených dronů dopadly v šesti částech města, poškodily obytné budovy a auta a způsobily požáry. Hasiči už oheň uhasili. Ve městě byly slyšet i výbuchy a střelba, obyvatelé Kyjeva se měli schovat do krytů, napsal server Ukrajinska pravda.
Ranní nálety poškodily elektrické vedení v Kyjevské oblasti a způsobily výpadek elektřiny v části hlavního města, ale dodávky se již podařilo obnovit, uvedla společnost DTEK.
Pět raněných, včetně dvou dětí, si vyžádal ruský útok na okolí města Dnipro, uvedl na sociální síti šéf správy v Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Později napsal, že ostřelování Nikopolu a nálety ruských dronů poškodily průmyslový podnik, jedenáct soukromých domů a tři hospodářské budovy, nákladní automobil, rozvod plynu a elektrické vedení. Obešly se však bez mrtvých a raněných.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ráno informoval na sociální síti Telegram o útocích nejen v Kyjevě, ale také v Poltavské, Sumské a Charkovské oblasti. Vyzval ke zničení výroben a skladů bojových dronů Šáhed a kritizoval „nerozhodnost svobodného světa“ zakročit proti ruským útokům na Ukrajinu.
Rusko tvrdí, že dobylo další dvě obce
K sobotní jedenácté hodině sestřelila ukrajinská obrana 39 ze 71 útočících ruských dronů, dalších 21 se zřítilo, zřejmě pod vlivem prostředků radioelektronického boje, a pět odletělo zpět do Ruska, uvedlo ukrajinské letectvo.
O dronových útocích na vlastní území v sobotu na Telegramu psalo i ruské ministerstvo obrany. Tvrdí, že osm ukrajinských bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad územím Kurské oblasti, osm nad Brjanskou oblastí, dva nad Bělgorodskou a další tři nad Orelskou oblastí. Jeden dron pak prý Rusko zlikvidovalo také nad okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.
Ministerstvo obrany dále tvrdí, že ruská vojska dobyla další dvě obce – Kurachivku v Doněcké oblasti a Peršotravneve v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Kyjev se k tvrzením Moskvy nevyjádřil, informace nelze nezávisle ověřit.
Řehka se setkal s vedením ukrajinské armády
Ukrajina v sobotu informovala na sociálních sítích také o tom, že se vedení ozbrojených sil setkalo s českou armádní delegací vedenou náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Datum ani místo setkání Kyjev neupřesnil. Česká armáda na síti X uvedla, že Řehka s velitelem ukrajinské armády Oleksandrem Syrským řešil bezpečnostní situaci a možnosti další spolupráce obou armád. Navštívil také výcvikové středisko operátorů dronů a vzdal památku padlým vojákům v Charkově.
„Informovali jsme české kolegy o situaci na frontě, která je nadále složitá,“ napsal na Facebooku ukrajinský generální štáb a připojil fotografii Syrského s Řehkou. „Česká republika je věrným spojencem Ukrajiny a dala podnět k řadě zásadních iniciativ,“ dodala ukrajinská armáda s poděkováním Praze za podporu.
Česká muniční iniciativa získává pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Tuzemsko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) naplní Česká republika do konce roku cíl dodat v rámci iniciativy Kyjevu půl milionu kusů velkorážové munice.
Konec října přinesl těžké situace
Podle Syrského ukrajinská armáda nyní čelí jednomu z největších útoků od ruského rozpoutání plnohodnotné války v únoru 2022. Boje podle něj vyžadují ustavičné obnovování zdrojů ukrajinských jednotek. Na konci letošního října ukrajinské síly zažily jeden z nejhorších týdnů, když invazní armáda postoupila k okraji měst Toreck a Časiv Jar a také dobyla město Selydove, napsal v souvislosti se Syrského výroky server Meduza.
Ruská armáda výrazně zrychlila tempo své ofenzivy v Doněcké oblasti a za první dva podzimní měsíce dokázala ovládnout území o rekordní rozloze od začátku války, napsal server BBC News. Připomněl, že například generál Dmytro Marčenko, který na počátku ruské invaze velel obraně Mykolajiva, hovoří dokonce o zhroucení fronty kvůli chybějící munici i živé síle. Tezi o hroucení fronty v Donbasu okamžitě převzala ruská propaganda a i někteří ukrajinští politici.
Selydove se ukrajinským silám dlouho dařilo bránit, ale ve druhé polovině října se ruským vojákům podařilo obranu obejít po křídlech, odříznout ji od zásobování a pak následoval útok přímo na město. Ukrajinci raději ustoupili, aby neupadli do obklíčení. Pád Selydove otevřel ruským silám cestu k útoku na jižní křídlo obrany Pokrovska a k postupu k severnímu okraji Kurachove, připomněla BBC.
Pokrovsk je zatím od fronty vzdálen šest kilometrů. Podle ruských blogerů se ruské síly nyní snaží uchytit na jižním okraji Kurachove, zatímco ukrajinské velení posílá k oběma městům posily. Je možné, že invazní armáda opět nezaútočí přímo, ale pokusí se města nejprve obejít po křídlech.
Podle experta je ke zhroucení fronty daleko
„Ve výrocích o hroucení fronty hovoří hlavně emoce, ale k reálnému zhroucení je daleko,“ řekl BBC izraelský vojenský expert David Gendelman. Jde podle něj spíše o organizovaný ukrajinský ústup za situace, kdy má nepřítel výraznou převahu, ale ruský postup zůstává relativně pomalý. Během války se fronta zatím zhroutila jen jednou – a to na ruské straně na podzim 2022, kdy se ukrajinským silám podařil průlom v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Nyní ukrajinské armádě podle Gendelmana chybějí především vojáci, a to Rusům umožňuje pronikat mezerami v obraně či prorazit skrz vyčerpané jednotky.
Pokrovsk a Kurachove by bylo možné krátkodobě udržet, ale na úkor předčasného nasazení záloh, které si ukrajinské velení šetří na protiofenzivu, míní ukrajinský analytik Mykola Sunhurovskyj. Zdroj BBC z ukrajinského politického vedení připustil, že situace na frontě je „velmi špatná, ale není to katastrofa“. Pokrovsk a Kurachove by mohly padnout v příštích měsících, ale hlavním cílem je zachovat ukrajinskou státnost a nepřipustit ztrátu žádného oblastního centra, zdůraznil. Podle BBC jde o Cherson a Záporoží, které ruský vládce Vladimir Putin označuje za „ruské území“.
Situace není fatální, říká odborník
Podle Tomáše Řepy z katedry teorie vojenství Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany je útok na Kyjev dalším znakem teroru vůči civilistům, protože řada cílů nemá žádný vojenský charakter. „Bohužel Ukrajinci stále ještě nemají tak kvalitní protivzdušnou obranu, aby tyto údery byli schopni zachytit. Vidíme, že i Kyjev, který je z hlediska protivzdušné obrany připraven nejlépe, těmito údery trpí,“ uvedl.
Situace na frontě je podle něj asi nejvážnější od doby, co se Ukrajincům podařilo ubránit Kyjev a postup Rusů je o něco rychlejší než dříve. Otázkou podle Řepy je, zda se Ukrajincům vyplatila kurská operace. „Je to rozhodnutí, kdy dáváte prioritu útočené operaci a pro obranu vám logicky nezbývá tolik sil. Na to pořád doplácí i Donbas,“ vysvětlil. Postup ruských sil se ale podle něj dal očekávat.
„Mám za to, že Rusové chtějí obsadit zbytek Donbasu. To jsou zejména ještě dvě důležitá města – Slovjansk a Kramatorsk,“ domnívá se Řepa. I stávajícím tempem by ale podle něho splnění těchto cílů trvalo invazním silám ještě mnoho měsíců a situaci nepovažuje za fatální. „Teď jde o to, aby nedošlo k úplnému kolapsu. To si myslím, že si Ukrajinci uvědomují, a kdyby byli pod velkým tlakem nebo by hrozilo nějaké obklíčení, tak včas ustoupí,“ zdůraznil.
