Vědci objevili černou díru z počátku vesmíru. Je to kosmický Otesánek

Na samém počátku času, v době, kdy byl vesmír ještě mladý, vznikla masivní černá díra. Vědci ji teď pozorovali a zjistili o ní spoustu důležitých detailů. Například to, že už v dobách svého vzniku byla extrémně hmotná a současně hladová.

Astronomové objevili pomocí teleskopů NASA zatím nejvzdálenější, a tedy i nejstarší černou díru. Zajímavé také je, že se tento superhmotný kosmický objekt nachází teprve v raném stádiu růstu – v době, kdy byl pozorován, byl ještě mladý, laicky řečeno kosmické batole. Zatímco normálně mají černé díry větší hmotnost než jejich galaxie, tato je podobně hmotná jako její hostitelka.

Vědci jsou z výsledků tohoto pozorování nadšení, tak nedospělou singularitu zatím nikdy neměli šanci pozorovat. Věří, že jim to pomůže vysvětlit, jak vznikly některé z prvních supermasivních černých děr ve vesmíru. 

Astronomové při odhalení tohoto objektu využili kombinaci údajů ze dvou výkonných pozorovacích zařízení: rentgenové observatoře Chandra a vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Díky nim se týmu vědců podařilo nalézt stopy rostoucí černé díry z doby pouhých 470 milionů let po velkém třesku.

Pohled do minulosti přes gravitační čočku

„Potřebovali jsme Webba, abychom objevili tuto pozoruhodně vzdálenou galaxii, a potom Chandru, abychom našli její supermasivní černou díru,“ komentoval studii Akos Bogdan z Centra pro astrofyziku na Harvardu, který výzkum vedl. Popsal to v odborném časopise Nature Astronomy. Využili také efektu takzvaného gravitačního čočkování, kdy se světlo kolem superhmotných kosmických objektů ohýbá tak, že funguje jako lupa vesmírných rozměrů.

Černá díra v galaxii s názvem UHZ1 leží 13,2 miliard světelných let od Země. Protože světelný rok je vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden rok, znamená to, že se vědci dívali do třináct miliard let vzdálené minulosti a viděli singularitu v její tehdejší podobě – tedy v době, kdy byl náš vesmír ještě v plenkách a měl pouhá tři procenta svého dnešního stáří. 

Sonda Chandra, která vidí okem neviditelné rentgenové záření, tam odhalila přítomnost přehřátého plynu, který právě toto záření silně uvolňuje. To je typický znak pro rostoucí supermasivní černou díru. Astronomové mohli sledovat vše velmi detailně, protože světlo z této galaxie i rentgenové záření z plynu v okolí její supermasivní černé díry viděly přibližně čtyřikrát větší, právě díky výše popsanému efektu gravitační čočky.

Tento objev je podle NASA důležitý pro pochopení toho, jak některé supermasivní černé díry mohly tak brzo po velkém třesku dosáhnout svých kolosálních hmotností. Zatím totiž není úplně jasné, jak vlastně v tehdejších podmínkách vznikaly – zda kolapsem obřích a hustých oblaků plynu, nebo z explozí prvních hvězd našeho vesmíru.

„Existují fyzikální limity, jak rychle mohou černé díry po svém vzniku růst, ale ty, které se rodí hmotnější, mají náskok. Je to, jako když zasadíte stromek, kterému trvá kratší dobu, než vyroste ve strom plné velikosti, než kdybyste začali pouze se sazeničkou,“ popsal Andy Goulding z Princetonské univerzity. 

A nová studie popsala, že nově objevená černá díra už se jako kosmický Otesánek narodila. Vypadá to, že její hmotnost odpovídá asi sto milionům Sluncí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 16 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 19 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 21 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.