Nejkrásnější pavouk v kosmu. Webbův teleskop ukázal mlhovinu Tarantule

V mlhovině 30 Doradus našel Webbův kosmický dalekohled tisíce dosud neviděných mladých hvězd. Protože je zde tolik novorozených objektů, někdy se této oblasti proto přezdívá i „vesmírná školka“.

Mlhovina, které se říká Tarantule kvůli vzhledu jejích prachových vláken, je už dlouho oblíbenou oblastí astronomů studujících vznik hvězd. Snímek v plném rozlišení nabízí na svém webu Evropská kosmická agentura (ESA).

Tarantule se nachází ve vzdálenosti pouhých 161 tisíc světelných let v galaxii Velké Magellanovo mračno. Je největší a současně i nejjasnější oblastí, kde se v nejbližších galaxiích rodí hvězdy. Astronomové proto zaměřili na mlhovinu rovnou tři z Webbových infračervených přístrojů s vysokým rozlišením.

Při pohledu přístrojem NIRCam připomíná oblast opravdu hnízdo tarantule, které je pokryté jejími pavučinami, popsala agentura ESA. Prázdná oblast, která je uprostřed snímku, vznikla intenzivním zářením z kupy masivních mladých hvězd, jež na snímku září bleděmodrým světlem.

Jenom ty nejhustší oblasti okrajů mlhoviny odolávají této erozi způsobené silným hvězdným větrem. Vytvářejí jakési sloupy, které jako by směřovaly zpět ke hvězdokupě. A právě tyto pilíře obsahují formující se protohvězdy, které se nakonec vynoří ze svých prachových zámotků a začnou utvářet mlhovinu.

Druhý pohled

Další přístroj – NIRSpec – zachytil jednu velmi mladou hvězdu, která právě tohle dělá. Astronomové si dřív mysleli, že tato hvězda by mohla být o něco starší a že už začíná kolem sebe vytvářet výše popsanou prázdnotu. Webb ale ukázal, že teprve začíná vystupovat ze svého pilíře a stále si kolem sebe udržuje izolační oblak prachu. 

Oblast získává jiný vzhled při pohledu v delších infračervených vlnových délkách detekovaných Webbovým přístrojem pro střední infračervenou oblast (MIRI). Horké hvězdy blednou a chladnější plyn a prach září. Uvnitř hvězdných mateřských mračen se objevují světelné body, které naznačují existenci protohvězd, jež stále nabírají na hmotnosti.

Zatímco kratší vlnové délky světla jsou pohlceny nebo rozptýleny prachovými zrnky v mlhovině, a proto se nikdy nedostanou k Webbovi, aby je mohl detekovat, delší vlnové délky ve střední infračervené oblasti tímto prachem pronikají a nakonec odhalují dosud neviděné kosmické prostředí.

Cesta k počátkům vesmíru

Výsledkem tohoto pozorování nejsou jen působivé snímky, ale především důležité informace. Jedním z důvodů, proč je mlhovina Tarantule pro astronomy zajímavá, je fakt, že má podobný typ chemického složení jako gigantické oblasti, kde vznikaly hvězdy v době, kdy byl vesmír starý jen několik miliard let.

Tomuto období se říká někdy „poledne kosmu“, protože právě v té době vznikalo nejvíc hvězd. A Tarantule je nejbližším a nejsnáze pozorovatelným příkladem toho, co se ve vesmíru dělo v této době. 

Přestože astronomové pozorují hvězdy už dlouho, proces jejich vzniku je stále ještě dost nepoznaný, zejména proto, že se rodí skryté za hustými mračny doposud neproniknutelnými lidskou technologií. Webbův teleskop to ale díky svým špičkovým přístrojům zkoumajícím vesmír v infračerveném spektru změnil a už začal odhalovat dosud neviděný vesmír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 1 hhodinou

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 4 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 6 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 22 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 22 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
včera v 09:06‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.