Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu, žhavé dvojče Země

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Objevená exoplaneta, oficiálně označená jako LHS 475 b, je z hlediska rozměrů prakticky dvojčetem naší planety – dosahuje 99 procent průměru Země. Je ale o několik set stupňů teplejší, protože je ke své hvězdě mnohem blíž než kterákoliv planeta Sluneční soustavy ke Slunci. Svou hvězdu oběhne za dva dny. Červený trpaslík, kolem kterého rotuje, má na druhou stranu oproti naší hvězdě poloviční teplotu.

Planeta se nachází v souhvězdí Oktant, zhruba 41 světelných let od naší planety. I přes tuto vzdálenost se vědci pomocí teleskopu pokusili zjistit složení atmosféry, zatím však nevědí, jestli vůbec nějaká planetu obklopuje. Některé typy atmosfér ale mohou vyloučit, například hustou atmosféru s převahou metanu, podobnou, jako má Saturnův měsíc Titan. Doufají, že jim odpovědi přinesou nová měření, která plánují provést při dalších pozorováních letos v létě.

„Webb nás stále víc přibližuje k novému poznání světů podobných Zemi mimo Sluneční soustavu, a to je jeho mise teprve na začátku,“ uvedl Mark Clampin, šéf astrofyzikálního oddělení v ústředí Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu.

Nový snímek

Hvězdokupa, která se na snímku Webbova teleskopu jeví jako růžovo-červený mrak na třpytící se černi vesmíru, se nachází v Malém Magellanově oblaku, trpasličí galaxii v blízkosti naší Mléčné dráhy. Astronomové tuto oblast zkoumali, protože podmínky v NGC 346 se podobají těm, které ve vesmíru vládly před více než deseti miliardami let.

NGC 346
Zdroj: ESA

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od loňského ledna. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (223 miliard korun) je projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...