Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu, žhavé dvojče Země

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Objevená exoplaneta, oficiálně označená jako LHS 475 b, je z hlediska rozměrů prakticky dvojčetem naší planety – dosahuje 99 procent průměru Země. Je ale o několik set stupňů teplejší, protože je ke své hvězdě mnohem blíž než kterákoliv planeta Sluneční soustavy ke Slunci. Svou hvězdu oběhne za dva dny. Červený trpaslík, kolem kterého rotuje, má na druhou stranu oproti naší hvězdě poloviční teplotu.

Planeta se nachází v souhvězdí Oktant, zhruba 41 světelných let od naší planety. I přes tuto vzdálenost se vědci pomocí teleskopu pokusili zjistit složení atmosféry, zatím však nevědí, jestli vůbec nějaká planetu obklopuje. Některé typy atmosfér ale mohou vyloučit, například hustou atmosféru s převahou metanu, podobnou, jako má Saturnův měsíc Titan. Doufají, že jim odpovědi přinesou nová měření, která plánují provést při dalších pozorováních letos v létě.

„Webb nás stále víc přibližuje k novému poznání světů podobných Zemi mimo Sluneční soustavu, a to je jeho mise teprve na začátku,“ uvedl Mark Clampin, šéf astrofyzikálního oddělení v ústředí Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu.

Nový snímek

Hvězdokupa, která se na snímku Webbova teleskopu jeví jako růžovo-červený mrak na třpytící se černi vesmíru, se nachází v Malém Magellanově oblaku, trpasličí galaxii v blízkosti naší Mléčné dráhy. Astronomové tuto oblast zkoumali, protože podmínky v NGC 346 se podobají těm, které ve vesmíru vládly před více než deseti miliardami let.

NGC 346
Zdroj: ESA

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od loňského ledna. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (223 miliard korun) je projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 8 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 10 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 12 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 13 hhodinami
Načítání...