Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu, žhavé dvojče Země

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Objevená exoplaneta, oficiálně označená jako LHS 475 b, je z hlediska rozměrů prakticky dvojčetem naší planety – dosahuje 99 procent průměru Země. Je ale o několik set stupňů teplejší, protože je ke své hvězdě mnohem blíž než kterákoliv planeta Sluneční soustavy ke Slunci. Svou hvězdu oběhne za dva dny. Červený trpaslík, kolem kterého rotuje, má na druhou stranu oproti naší hvězdě poloviční teplotu.

Planeta se nachází v souhvězdí Oktant, zhruba 41 světelných let od naší planety. I přes tuto vzdálenost se vědci pomocí teleskopu pokusili zjistit složení atmosféry, zatím však nevědí, jestli vůbec nějaká planetu obklopuje. Některé typy atmosfér ale mohou vyloučit, například hustou atmosféru s převahou metanu, podobnou, jako má Saturnův měsíc Titan. Doufají, že jim odpovědi přinesou nová měření, která plánují provést při dalších pozorováních letos v létě.

„Webb nás stále víc přibližuje k novému poznání světů podobných Zemi mimo Sluneční soustavu, a to je jeho mise teprve na začátku,“ uvedl Mark Clampin, šéf astrofyzikálního oddělení v ústředí Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu.

Nový snímek

Hvězdokupa, která se na snímku Webbova teleskopu jeví jako růžovo-červený mrak na třpytící se černi vesmíru, se nachází v Malém Magellanově oblaku, trpasličí galaxii v blízkosti naší Mléčné dráhy. Astronomové tuto oblast zkoumali, protože podmínky v NGC 346 se podobají těm, které ve vesmíru vládly před více než deseti miliardami let.

NGC 346
Zdroj: ESA

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od loňského ledna. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (223 miliard korun) je projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled