Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil velké vzdálené galaxie, které by podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Tehdy přitom panovaly podmínky, které by neměly umožňovat, aby něco takového vzniklo.
Astronomy zaskočilo, že obří a vyspělé galaxie zjevně existovaly už poměrně krátce po Velkém třesku, tedy po vzniku vesmíru. Podle webu Space.com to nikdo nečekal a nikdo ani zatím nedokáže logicky vysvětlit, jak se tyto galaxie vytvořily.
Snímky vzdálených zákoutí vesmíru vědci pořídili hned, když Webbův dalekohled začal fungovat. Mají rozměry přibližně jako naše domovská Mléčná dráha a jsou v nich plně dospělé červené hvězdy.
Galaxie popsané v nové studii jsou tak vzdálené, že se i výkonnému dalekohledu jeví jenom jako načervenalé tečky. Když astronomové analyzovali světlo vyzařované těmito zdroji, zjistili, že se dívají do „dětství“ vesmíru – do doby jen 500 až 700 milionů let po Velkém třesku.
Takto rané galaxie samy o sobě nejsou překvapující. Astronomové očekávali, že první hvězdokupy se vyskytly krátce poté, co vesmír překonal takzvanou „dobu temna“, tedy zhruba prvních 400 tisíc let své existence, kdy vesmír prostupovala jen mlha z atomů vodíku.
Galaxie ze snímků teleskopu jsou ale podle autorů studie v žurnálu Nature až šokujícím způsobem velké a hvězdy v nich příliš staré. Tato nová zjištění jsou v přímém rozporu s dosavadními představami o tom, jak vesmír vypadal a vyvíjel se v raném období. Nejenže neodpovídají výpočtům a predikcím, ale dokonce ani pozorováním předchůdce Webbova teleskopu, Hubbleova teleskopu.
„Měli jsme konkrétní vysvětlení pro typ galaxií existujících v raném vesmíru: Jsou mladé a malé,“ uvedl astronom Joel Leja z Pensylvánské státní univerzity a jeden ze spoluautorů této studie. Předchozí studie o raném vesmíru, založené na pozorováních Hubbleova teleskopu a dalších nástrojů, podle Lejy popisovaly spíše malé, modré, „dětské“ galaxie v raném období vesmíru. Šlo tedy o objekty, které vznikly teprve nedávno z původní „kosmické polévky“ a samy si utvořily své mladé hvězdy a struktury.
Hvězdy, které nedávají smysl
Mladé hvězdy obecně září modře. S postupem času červenají s tím, jak spalují své palivo. V dávných galaxiích, na něž se zaměřuje Webbův teleskop, astronomové staré červené hvězdy neočekávali. Neměly by zkrátka mít dostatek času na to, aby zrudly. Vědci nečekali ani to, že najdou galaxie masivnější než zhruba miliarda sluncí. Jenže načervenalé body nasvědčují tomu, že jsou až padesátkrát masivnější.
Autoři se pokusí najít alternativní vysvětlení, najít možné chyby – ale hlavně se musí vrátit k pozorování. Nové záběry těchto podezřelých míst by mohly přinést spoustu nových informací, které by pomohly záhadu lépe pochopit.
