Nové snímky takzvané Přízračné galaxie M74 ukazují sílu spolupráce vesmírných observatoří na různých vlnových délkách. Vědci totiž využili data jak ze staršího Hubbleova dalekohledu tak i z nového Webbova teleskopu.
Jako chapadla kosmické chobotnice. Webbův teleskop ukázal Přízračnou galaxii v detailu
Přízračná galaxie se nachází ve vzdálenosti asi 32 milionů světelných let od Země v souhvězdí Ryb a svým diskem je otočená směrem k Zemi. To z ní dělá oblíbený cíl astronomů studujících původ a strukturu spirálních galaxií.
Galaxie má velice výrazná a navíc dobře ohraničená spirální ramena a právě na nich nyní Webbův teleskop odhalil řadu zajímavých a důležitých detailů – zejména jemná vlákna plynu a prachu. Nedostatek plynu v srdci galaxie naopak umožňil čistý pohled na hvězdokupu, která tam leží.
- Messier 74 je spirální galaxie v souhvězdí Ryb – má dvě výrazná spirální ramena.
- Astronomové ji označují za přízračnou proto, že má malou plošnou jasnost. Je proto složitější ji pozorovat, vynahrazuje si to ale tím, jak výhodně je otočená svým „čelem“ k Zemi.
Porovnání snímků M74 z různých pozorování
Webb dokázal proniknout do těchto detailů díky přístroji MIRI (Mid-InfraRed Instrument); ten mu pomáhá dozvědět se víc o nejranějších fázích vzniku hvězd v této části kosmu.
Galaxie, které tímto přístrojem sleduje, už byly v minulosti pozorovány pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a řady pozemních observatoří. To astronomům umožňuje kombinovat údaje z různých pozorování, a skládat tak obrázek vzdálených míst ve vesmíru.
Hubbleův dalekohled skvěle „vidí“ v ultrafialovém a viditelném pásmu vlnových délek, zatímco Webbův dalekohled je nepřekonatelný pro pozorování v infračerveném pásmu. Kombinací dat z teleskopů pracujících v celém elektromagnetickém spektru mohou vědci získat větší přehled o astronomických objektech než pomocí jediné observatoře – dokonce i tak výkonné, jako je Webb.
Díky tomu jsou schopní přesněji určit, kde v galaxiích vznikají hvězdy, jak staré a hmotné jsou tamní hvězdokupy a pochopit různé vlastnosti kosmického prachu a plynu kolem nich.
Webbův technologický zázrak
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je jednou z nejdůležitějších observatoří na světě. Jeho cílem je řešit záhady Sluneční soustavy, ale podívá se i na vzdálené planety kolem jiných hvězd a prozkoumá zatím stále neznámé struktury vesmíru.
Tento teleskop je výsledkem mezinárodního programu, který vede NASA se svými partnery, Evropskou a Kanadskou kosmickou agenturou. Právě Evropská vesmírná agentura ESA dodala klíčové součástky pro přístroj MIRI.
