Měsíc Saturnu chrlil vodu do výšky deseti tisíc kilometrů. Pozoroval to Webbův teleskop

Téměř deset tisíc kilometrů vysoký sloupec vodní páry vypustil do volného kosmu Enceladus, jeden z měsíců Saturnu. Rekordní jev, při kterém ledová přirozená družice chrlila vodu rychlostí 300 litrů za sekundu, pozorovali vědci pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba.

Enceladus pod svou ledovou krustou ukrývá hluboký oceán. Tento drobný měsíček má průměr pouhých 505 kilometrů, tedy asi čtyři procenta Země. Přesto vodní páru dokázaly tamní sopky vychrlit do vzdálenosti přes 9600 kilometrů, tedy zhruba vzdušnou čarou z Prahy do Los Angeles.

Tento výtrysk byl pro astronomy překvapením, protože pozemské observatoře zatím zaznamenaly gejzíry o výšce maximálně stovek kilometrů od povrchu Saturnova měsíce.

„Opravdu nás ohromilo, jak velký a rozsáhlý (výtrysk) byl,“ řekl listu The Guardian Geronimo Villanueva, vědec pracující pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a jeden ze spoluautorů studie o zaznamenaném jevu.

Výška nebyla jedinou vlastností, která vědce zaujala. Obzvláště působivá je podle ESA také rychlost, s jakou vodní pára tryskala: přibližně 300 litrů za sekundu.

Měsíc Enceladus
Zdroj: NASA

Touto rychlostí by bylo možné naplnit plavecký bazén olympijských rozměrů za pouhých několik hodin: Pro srovnání – na Zemi by to zahradní hadicí trvalo více než dva týdny.

Vědci pozorovali Enceladus pomocí Webbova teleskopu loni v listopadu. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Nature Astronomy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...