Vesmírná observatoř Gaia dosud zmapovala přes 1,6 miliard hvězd, přes jedenáct milionů galaxií a 158 tisíc asteroidů. Teleskop, který Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila v roce 2013, přinesl tolik nových a přesných údajů, že dokážou podle astronomů nahradit veškerá předchozí pozorování. Kromě jiného mohou pomoct s určením stáří hvězd, zkoumáním vlastností Mléčné dráhy nebo počátku Sluneční soustavy.
Hvězdotřesení, nebezpečné asteroidy i rodná čísla hvězd. Observatoř Gaia detailně popsala Mléčnou dráhu
Původním cílem vesmírné observatoře Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), bylo zmapovat miliardu hvězd – tento cíl ale už dávno překonala. Své mapování kosmu proto rozšířila do úplně nových rozměrů: zveřejnila podrobnější měření stovek milionů hvězd a poprvé také asteroidů, galaxií a dokonce i prostředí mezi hvězdami.
„Najednou máme záplavu dat,“ komentoval výsledky astrofyzik Laurent Eyer z Ženevské univerzity, který na projektu Gaia pracuje. U některých pozorování tyto nové výsledky podle Eyera v podstatě nahrazují všechna předchozí pozorování: „Ta data jsou prostě lepší. Je to úžasné.“
Nové výsledky, které ESA zveřejnila v pondělí, pocházejí z měření provedených v letech 2014 až 2017. Vědci z nich už zjistili překvapivé věci, například existenci nečekaně masivních „hvězdotřesení“ na povrchu tisíců hvězd.
Materiál je ale pro astronomy především novým nástrojem, který jim pomůže pochopit, jak se formují a vyvíjejí hvězdy, planety a celé galaxie. Záhad, které by tato data mohla vyřešit, je podle ESA celá řada.
Řídká asteroidová polévka
Pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem je jakousi „řídkou polévkou“, do které padaly přísady z nejrůznějších dob vývoje Sluneční soustavy. Poté, co se zformovala Země a další planety, se zbylý kamenný stavební materiál navzájem srážel a zanechával po sobě změť úlomků.
Když ale vědci o jednotlivých asteroidech zjistí dost informací, jsou schopni rekonstruovat, kde se tyto planetky vzaly a kdy vznikly. A to může umožnit nahlédnout do prvních okamžiků Sluneční soustavy a pochopit, jak vznikala.
Nový rozsáhlý soubor dat z mise Gaia může pomoci tuto hádanku vyřešit, věří astrofyzička Federica Spotová z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge. Obsahuje totiž údaje o chemickém složení více než šedesáti tisíc asteroidů – to je šestkrát víc, než kolik jich měli vědci k dispozici doposud.
„Můžete se teď prostě vrátit zpět v čase a pokusit se pochopit celý vznik a vývoj Sluneční soustavy,“ říká Spotová. „To je něco úžasného. Před projektem Gaia jsme na to nemohli ani pomyslet.“
Asteroidy ale nejsou jen pamětníky na staré časy Sluneční soustavy. Pro Zemi a její obyvatele mohou představovat hrozbu. Nová data z teleskopu Gaia by mohla odhalit i ty, které je ze Země téměř nemožné spatřit, protože obíhají příliš blízko Slunce, vysvětluje astronom Thomas Burbine z Mount Holyoke College v South Hadley.
Rodné číslo hvězdy
Nová data umožňují i mnohem hlubší pohled na stovky milionů hvězd prostřednictvím měření jejich teploty, gravitace a chemického složení. Vědci tak doufají, že z nich vyčtou „rodná čísla hvězd“ – tedy dobu jejich vzniku a mnoho dalších vlastností, jež při zrození měly.
Změřit stáří hvězd bylo dosud nesmírně obtížné. „Setkáváme se někdy s nejistotou přesahující miliardu let,“ zdůrazňuje astrofyzik Alessandro Savino z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Hladová Mléčná dráha
Mise Gaia by mohla dát odpovědi i na otázky ohledně chování Mléčné dráhy. Tato dynamická a proměnlivá galaxie totiž „požírá“ různé menší galaxie. Předpovědi, kdy a jak k těmto vesmírným splynutím dochází, ale dosud příliš nefunogvaly. Po desetiletí byly navíc v rozporu s reálními důkazy z naší galaxie, upozorňuje astrofyzik Bertrand Goldman z Mezinárodní vesmírné univerzity ve francouzském Štrasburku.
Gaia má potenciál to konečně zlomit. Díky jejím datům je totiž možné analyzovat věk nejrůznějších struktur v Mléčné dráze a určit tak části mimogalaktických objektů, které do ní proniknuly.