Na obloze se setkají Venuše s Jupiterem. Společně budou zářit jasně jako Měsíc

Začátek března nabízí na večerní obloze konjunkci planet. Protože by mělo přát i počasí, bude nebe zářit spojeným svitem Venuše a Jupiteru.

Ve středu a ve čtvrtek mohou lidé na večerní obloze pozorovat blízké setkání Venuše a Jupitera. Dvě nejjasnější planety bude na pohled dělit vzdálenost půl úhlového stupně, což přibližně odpovídá velikosti Měsíce v úplňku, uvedl v tiskové zprávě Fyzikální ústav v Opavě.

Svou otevírací dobu kvůli tomu mimořádně prodlouží Štefánikova hvězdárna v Praze a Hvězdárna Ďáblice v Praze, a to v čase mezi 18:00 a 19:00.

Právě za soumraku bude takzvaná konjunkce planet viditelná nad západním obzorem, zájemci by tento jev měli sledovat ideálně z vyvýšeného místa. Konjunkce, tedy blízké setkání objektů na obloze, v tomto případě planet, nastává v momentě, kdy se k sobě objekty přiblíží z pozice pozorovatele. Podle Planetária Praha mohou lidé spatřit konjunkci Venuše a Jupitera zhruba jednou či dvakrát ročně.

Konjunkce Venuše a Jupiteru
Zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno

Fyzikální ústav objasnil, že zájemci, kteří navštíví pražské hvězdárny, v dalekohledu rozpoznají Venuši jako jasný oválek. Naopak Jupiter a jeho měsíce uvidí podle ústavu v podobě slabšího disku obklopeného šňůrou tří až čtyř „hvězdiček“.

Už ve středu 22. února mohli lidé pozorovat trojitou konjunkci těchto planet s Měsícem. V minulosti přikládali lidé blízkému setkání planet velký význam. Nejznámějším příkladem je vzácná trojnásobná konjunkce planet Jupitera a Saturnu z roku sedm před naším letopočtem, která někdy bývá spojována s betlémskou hvězdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 57 mminutami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 1 hhodinou

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 14 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 16 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 19 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 22 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.