Na obloze se setkají Venuše s Jupiterem. Společně budou zářit jasně jako Měsíc

Začátek března nabízí na večerní obloze konjunkci planet. Protože by mělo přát i počasí, bude nebe zářit spojeným svitem Venuše a Jupiteru.

Ve středu a ve čtvrtek mohou lidé na večerní obloze pozorovat blízké setkání Venuše a Jupitera. Dvě nejjasnější planety bude na pohled dělit vzdálenost půl úhlového stupně, což přibližně odpovídá velikosti Měsíce v úplňku, uvedl v tiskové zprávě Fyzikální ústav v Opavě.

Svou otevírací dobu kvůli tomu mimořádně prodlouží Štefánikova hvězdárna v Praze a Hvězdárna Ďáblice v Praze, a to v čase mezi 18:00 a 19:00.

Právě za soumraku bude takzvaná konjunkce planet viditelná nad západním obzorem, zájemci by tento jev měli sledovat ideálně z vyvýšeného místa. Konjunkce, tedy blízké setkání objektů na obloze, v tomto případě planet, nastává v momentě, kdy se k sobě objekty přiblíží z pozice pozorovatele. Podle Planetária Praha mohou lidé spatřit konjunkci Venuše a Jupitera zhruba jednou či dvakrát ročně.

Konjunkce Venuše a Jupiteru
Zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno

Fyzikální ústav objasnil, že zájemci, kteří navštíví pražské hvězdárny, v dalekohledu rozpoznají Venuši jako jasný oválek. Naopak Jupiter a jeho měsíce uvidí podle ústavu v podobě slabšího disku obklopeného šňůrou tří až čtyř „hvězdiček“.

Už ve středu 22. února mohli lidé pozorovat trojitou konjunkci těchto planet s Měsícem. V minulosti přikládali lidé blízkému setkání planet velký význam. Nejznámějším příkladem je vzácná trojnásobná konjunkce planet Jupitera a Saturnu z roku sedm před naším letopočtem, která někdy bývá spojována s betlémskou hvězdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.