Havajští astronomové našli tři obří planety, které brzy pohltí jejich vlastní hvězdy

Astronomové objevili tři planety obíhající nebezpečně blízko hvězd, jež se blíží ke konci svého života. To znamená, že už brzy budou tato tělesa svými hvězdami pohlcena. Autoři o objevu informovali na konferenci Americké astronomické společnosti, práci vydají v odborném časopise Astronomical Journal.

Vědci už objevili tisíce planet kolem cizích hvězd, neboli exoplanet. Tři nově nalezené jsou ale výjimečné. Všechny jsou plynní obři, jsou tedy podobné Jupiteru a mají jedny z nejkratších oběžných dob kolem subobřích nebo obřích hvězd. Jedna z planet, TOI-2337b, bude pohlcena svou hostitelskou hvězdou za méně než jeden milion let, což je výrazně kratší doba, než u jakékoliv jiné v současnosti známé planety.

„Tyto objevy jsou klíčové k pochopení vývoje planetárních systémů v čase,“ vysvětlil astronom Samuel Grunblatt. Podle něj tato pozorování nabízejí úplně nové pohledy na planety, které se blíží ke konci svého života, než je jejich hostitelské hvězdy pohltí.

Nově odhalené planety mají hmotnost v rozmezí 0,5 až 1,7 hmotnosti Jupiteru a velikost v rozmezí od nepatrně menší až po více než 1,6násobek velikosti Jupiteru.

Předpokládá se, že tyto tři planety jsou jen špičkou ledovce. „Očekáváme, že pomocí teleskopu TESS najdeme desítky až stovky podobných planetárních systémů, které nám poskytnou podrobnosti o tom, jak spolu planety interagují, jak se nafukují a migrují kolem hvězd, včetně těch podobných našemu Slunci,“ doplnil další z autorů objevů Nick Saunders.

Astronomové doufají, že tato „planetární archeologie“ jim pomůže pochopit minulost, současnost a budoucnost planetárních systémů a posune lidstvo o krok blíže k odpovědi na klíčovou otázku: „Jsme ve vesmíru sami?“

Klíčové otázky

Planety byly poprvé objeveny na celoplošných snímcích mise NASA TESS pořízených v letech 2018 a 2019. Grunblatt a jeho spolupracovníci identifikovali kandidáty na planety v datech TESS a poté využili observatoř W. M. Kecka na ostrově Mauna Kea k potvrzení existence tří planet.

„Pozorování těchto planetárních systémů na Keckově observatoři jsou klíčová pro pochopení jejich původu a pomáhají odhalit osud slunečních soustav, jako je ta naše,“ řekl astronom Daniel Huber, který je spoluautorem studie.

Současné modely dynamiky planet naznačují, že planety by se měly v průběhu vývoje, zejména v posledních deseti procentech života, spirálovitě přibližovat ke svým hostitelským hvězdám. Tento proces také planety zahřívá, což může způsobit nafouknutí jejich atmosfér. Tento hvězdný vývoj ale také způsobí, že se planety v okolí hvězdy k sobě přiblíží, což zvýší pravděpodobnost, že se některé z nich srazí, nebo dokonce destabilizují celý planetární systém.

Pohled do budoucna

Autoři výzkumu doufají, že na jeden ze systémů by se mohl obrátit nedávno vypuštěný vesmírný dalekohled Jamese Webba. Mohl by odhalit důkazy o přítomnosti vody nebo oxidu uhličitého v atmosféře planety. Pokud se podaří tyto molekuly pozorovat, poskytnou tato data informace o tom, kde se planety zformovaly a k jakým interakcím muselo dojít, aby se pohybovaly po dráhách, které vidí astronomové dnes.

Pokračující sledování těchto systémů pomocí dalekohledu NASA TESS umožní určit rychlost, jakou se planety spirálovitě přibližují ke svým hostitelským hvězdám. Zatím nebyl u žádného ze systémů pozorován jasný signál rozpadu oběžných drah, ale delší základna pozorování s rozšířenou misí TESS poskytne mnohem přísnější omezení pro planety ve spirále, než je v současnosti možné, a odhalí, jak silně jsou planetární systémy ovlivněny hvězdným vývojem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...