Vědci objevili při zkoumání meteoritu dva nové nerosty. Na Zemi jsou zcela neznámé

Vědecký tým z Kanady objevil dva nové nerosty při zkoumání úlomku patnáctitunového meteoritu, který dopadl do východoafrického Somálska. Tyto minerály mohou mít podle prohlášení odborníků do budoucna zajímavé využití vzhledem k tomu, že se jedná o zbrusu nové, na Zemi dosud neobjevené materiály.

Meteorit o šířce dvou metrů, devátý největší nalezený, experti odkryli v Somálsku v roce 2020. Jeho sedmdesátigramový úlomek odeslali ke zkoumání na univerzitu v kanadské Albertě. Chris Herd, kurátor tamní sbírky meteoritů, uvedl, že si při klasifikaci všiml „neobvyklých“ nerostů. Požádal proto svého kolegu Andrewa Lococka, aby meteorit prozkoumal.

„Hned první den, co (úlomek) analyzoval, řekl: ‚Jsou tam nejméně dva nové nerosty.‘ Bylo to úžasné. Většinou objevení nového nerostu zabere mnohem víc práce,“ řekl Herd.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Minerály podobné těm, které vědci našli v meteoritu, jiní experti uměle vytvořili v laboratořích v 80. letech minulého století. Přirozeně se ale podle Herda – alespoň na základě dosavadního bádání – na Zemi nevyskytují.

Nová jména do učebnic

Nové nerosty vědci pojmenovali elaliit a elkinstantonit. První z nich získal název podle samotného meteoritu, který se jmenuje po somálském městě El Ali, u kterého dopadl. Druhý vědci nazvali podle výzkumnice Lindy Elkinsové-Tantonové, která stojí v čele plánované mise Psyche amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Cílem mise je vyslat průzkumné plavidlo ke kovové planetce Psyche mezi Marsem a Jupiterem.

Kromě elaliitu a elkinstantonitu vědci ze vzorku kosmického tělesa analyzují i třetí potenciálně nový nerost.

Výsledky představili na vědecké konferenci 21. listopadu, v analýze budou pokračovat a výsledky chtějí brzy podat i formou odborné studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 44 mminutami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 2 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 6 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 13 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...