Jupiter strana 3 z 4

Tento týden, v úterý 20. a středu 21. října ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, které je dobře pozorovatelné už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu proto může zazářit přes 20 meteorů. Roj Orionid je jakýmsi pozdravem od slavné Halleyovy komety, protože ho v naší atmosféře způsobují zanikající částečky kdysi uvolněné z této slavné vlasatice.

Planeta Mars se v úterý 6. října 2020 v 16 hodin 19 minut středoevropského letního času přiblíží k Zemi na vzdálenost 62,07 milionu kilometrů – bude tak k naší planetě nejblíže až do roku 2035. Jen o týden později, 13. října 2020, nastane takzvaná opozice Marsu se Sluncem a planeta tedy bude pozorovatelná celou noc.

Venuše mohla být dodnes obyvatelnou planetou. Místo toho je z ní místo s pekelným vedrem, kde z nebe prší kyselina. Podle nové studie amerických astronomů za to může Jupiter, který změnil její oběžnou dráhu kolem Slunce.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých misí, včetně mise k Venuši, s cílem zjistit, zda na ní skutečně existuje život. Informovala o tom agentura Reuters poté, co tento týden média oznámila, že vědci v atmosféře sousední planety našli plyn spojovaný s životem.

Na konci roku 2019 řešili astronomové záhadu hvězdných rozměrů. Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle vědců se dokonce mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi. Během roku pak hvězda zeslábla ještě víc, ale nakonec se zase začala vracet do běžného stavu.

Přednášky i koncerty v následujících dnech doprovodí společná pozorování Perseid a jasných planet. Maximum každoročního meteorického roje letos připadá na 12. srpna. Pozorování oblohy s odborným výkladem bude na řadě míst v Česku včetně hvězdárny Astronomického ústavu (AÚ AV) ve středočeském Ondřejově.

Pět viditelných planet i každoroční meteorický roj Perseidy jsou „taháky“ srpnové oblohy. Maximum Perseid nastane příští týden, jejich pozorování však letos trochu zkomplikuje Měsíc. Za výlet do míst mimo světelné znečištění pak stojí i pohled na Mléčnou dráhu. Uvedl to tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

Nová studie popsala, že jiné hvězdy mohou mít až sedm planet podobných Zemi. A to naznačuje, že potenciálně obyvatelných světů může být podstatě víc, než se čekalo. Naše Sluneční soustava má ale podle stejného výzkumu smůlu –⁠ existenci dalších světů se životem brání Jupiter.

Dalekohled VLT poprvé zachytil dvojici planet u mladé hvězdy podobné Slunci. Snímky systémů s více planetami jsou zcela výjimečné, až doposud se záběry více planet u hvězdy podobné Slunci nepodařilo získat. Tento výzkum může astronomům pomoci pochopit, jak vznikají planety, třeba i ty v naší Sluneční soustavě.

Astronomové zjistili, že v planetární soustavě hvězdy Kepler-88 je vedle dvou již známých planet ještě třetí, a to obří. Odhadují, že má třikrát větší hmotnost než největší planeta Sluneční soustavy Jupiter. Vědeckou zprávu o objevu této planety s označením Kepler-88 d zveřejnil odborný časopis Astronomical Journal.

Fotografií dne se podle webu APOD, který provozuje americká kosmická agentura NASA, stal snímek meteorů nad Sečskou přehradou, který pořídil český fotograf Petr Horálek.

V noci na sobotu 4. ledna vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy, při jehož pozorování nebude rušit Měsíc. Směr, odkud meteory na obloze zdánlivě vylétají, leží v dnes už neexistujícím souhvězdí Zedního kvadrantu. To bylo zrušeno v roce 1922, nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně od oje „Velkého vozu“.

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

Příští rok sice nebude na velké astronomické jevy tak bohatý jako letošní, lidé však úplně zkrátka nepřijdou – především díky planetám. Největší událostí bude v prosinci vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu.

Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos. Hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. Informovala o tom Akademie věd ČR.

Mise sondy Voyager 2 zveřejnila poprvé výsledky měření z mezihvězdného prostoru, kam se družice dostala zhruba před rokem jako teprve druhé těleso v historii vyrobené člověkem. Měření ukazují, že je tato oblast jiná, než věda doposud tušila.

V příštích šesti letech bude Česká republika na kosmické programy jako člen Evropské kosmické agentury (ESA) dávat 1,53 miliardy korun ročně. Tato částka je o 275 milionů korun více, než ČR vkládala do ESA dosud. Stát chce vesmírnými programy podpořit zejména budování tuzemských kapacit pro kosmické technologie a zvyšování konkurenceschopnosti. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který v pondělí schválila vláda.

Vědci objevili dvacet nových měsíců, jež obíhají Saturn. Tento plynný obr je díky tomu planetou s největším počtem měsíců ve Sluneční soustavě. Dosud měli odborníci za to, že s počtem 79 měsíců je na prvním místě Jupiter, při započítání nově objevených jich ale má Saturn o tři více, informovala agentura Reuters.

Největší planeta Sluneční soustavy, Jupiter, dostala od astronomů jména pro dalších pět měsíců. Doposud bezejmenná tělesa se teď jmenují Pandia, Ersa, Eirene, Philophrosyne a Eupheme.

V noci z úterý na středu bude k vidění částečné zatmění Měsíce. Hlavní fáze nastane ve 23:30, v tu chvíli bude Měsíc zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Tento nevšední a fotogenický astronomický úkaz potrvá do 02:18 středoevropského letního času. Pokud bude příznivé počasí, lidé uvidí také planety Jupiter a Saturn i náznaky Mléčné dráhy. Další částečné zatmění nastane až v lednu příštího roku.

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se doposud odhadovalo. Odhalené „díry“ v ionosféře mají hloubku až 130 tisíc kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications.

Zatímco se politici přou ohledně ochrany nejzranitelnějších míst Země před následky průmyslové činnosti, někteří vědci jsou přesvědčení, že možná není od věci začít chránit i jiné planety před využíváním lidmi. Podle nich by neomezená těžba mohla během „pár století“ vyplenit zdroje Sluneční soustavy, informoval web space.com.

Ve vzduchových vírech vyskytujících se na Marsu může docházet k elektrickým výbojům připomínajícím blesky. Ty pravděpodobně nevypadají jako pozemské. Na tiskové konferenci to řekl vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky Ondřej Santolík. Jeho tým vědců navrhl modul, který bude měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která by v roce 2021 měla na planetě přistát.

Země a Měsíc jsou v posledních 290 milionech let bombardovány asteroidy mnohem častěji než dříve. Od dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, se množství asteroidů, které narazí do naší planety, ztrojnásobilo. Vyhynutí dinosaurů tedy nebylo dílem jedinečné události, jak si dosud vědci mysleli, ale spíš očekávanou záležitostí.