Vědci poprvé pozorovali dvě exoplanety u hvězdy podobné Slunci

Dalekohled VLT poprvé zachytil dvojici planet u mladé hvězdy podobné Slunci. Snímky systémů s více planetami jsou zcela výjimečné, až doposud se záběry více planet u hvězdy podobné Slunci nepodařilo získat. Tento výzkum může astronomům pomoci pochopit, jak vznikají planety, třeba i ty v naší Sluneční soustavě.

Teprve před několika týdny se teleskopu VLT podařilo odhalit planetární systém u 300 světelných let vzdálené hvězdy. Jmenuje se TYC 8998-760-1. A krátce poté stejný přístroj ukázal, jak planety v tomto systému vypadají.

„Tento objev nám ukazuje, jak vypadá prostředí, které je velmi podobné naší Sluneční soustavě, ale evolučně mnohem mladší,“ uvedl Alexander Bohn, který výzkum vedl. Výsledky studie vyšly v odborném žurnálu The Astrophysical Journal Letters.

Oběžné dráhy planet:

„Astronomové sice nepřímo detekovali tisíce planet v naší galaxii, ale jen nepatrný zlomek z nich přímo pozorovali,“ doplnil spoluautor studie Matthew Kenworthy. Podle něj jsou přímá pozorování důležitá zejména proto, že mohou pomoci s pátráním po stopách života v kosmu.

Ještě výjimečnější je, pokud se podaří přímo zobrazit dvě nebo dokonce více exoplanet u jedné hvězdy. Doposud se to povedlo jen dvakrát – oba případy ale spojovalo, že tyto hvězdy byly velmi odlišné od Slunce. A právě v tom je unikátní snímek z teleskopu VLT, který provozuje Evropská jižní observatoř (ESO).

„Náš tým byl nyní schopen pořídit první snímek dvojice plynných obrů obíhajících mladou hvězdu,“ říká vědecká pracovnice a spoluautorka práce Maddalena Reggiani (KU Leuven, Belgie). Záběr zachycuje planety jako dvojici jasných bodů ležících nedaleko hvězdy (na obrázku eso2011b jsou planety označeny šipkami). Na základě srovnání záběrů pořízených s časovým odstupem se týmu podařilo odlišit exoplanety od hvězd v pozadí (ostatní podobné body na snímku).

Co víme o světech u cizí hvězdy

Jedna z obřích plynných planet obíhá kolem své mateřské hvězdy stošedesátkrát a druhá asi třistadvacetkrát dále než Země kolem Slunce. Jsou tedy od své hvězdy mnohem více vzdálené než Jupiter a Saturn, plynní obři naší Sluneční soustavy (kteří obíhají v pětkrát a desetkrát větší vzdálenosti než Země).

Členové výzkumného týmu rovněž přišli na to, že obě exoplanety jsou mnohem hmotnější než jejich protějšky ve Sluneční soustavě – bližší planeta je čtrnáctkrát hmotnější než Jupiter a vzdálenější šestkrát.

Soustava TYC 8998-760-1
Zdroj: ESO

Alexander Bohn a jeho tým zachytili obě planety při pátrání po obřích exoplanetách kolem mladých Slunci podobných hvězd. Hvězda TYC 8998-760-1 je stará pouze 17 milionů let a podle autorů je „velmi mladou verzí Slunce“. Na obloze se nachází v jižním souhvězdí Mouchy.
Získání těchto záběrů bylo možné díky výkonu přístroje SPHERE, který pracuje společně s dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal v chilské poušti Atacama.

SPHERE je schopen pomocí clonky odstínit jasné světlo mateřské hvězdy (zařízení pracuje na principu koronografu) a může tak zobrazit mnohem slabší planety v jejím blízkém okolí. Zatímco starší planety, jako ty ve Sluneční soustavě, jsou již příliš chladné na to, aby bylo možné je touto technikou odhalit, mladé planety jsou mnohem teplejší a září intenzivněji na vlnových délkách infračerveného záření. Pořízením několika snímků v uplynulém roce a s použitím ještě starších dat až do roku 2017 mohli členové týmu potvrdit, že obě tělesa jsou skutečně součástí tohoto systému.

Další pozorování soustavy TYC 8998-760-1, také například pomocí budovaného superteleskopu ELT (Extremely Large Telescope), astronomům umožní testovat, zda se tyto planety vytvořily v jejich současné pozici daleko od hvězdy, nebo migrovaly soustavou odjinud. ELT by rovněž mohl pomoci zkoumat interakci mezi dvěma mladými hmotnými planetami v jedné soustavě.

Alexander Bohn dodává: „Možnost, že budoucí přístroje, jako třeba ty na dalekohledu ELT, budou schopné v tomto systému objevit další méně hmotné planety, by znamenala důležitý milník v chápání multiplanetárních systémů s možnými implikacemi pro porozumění historii naší Sluneční soustavy.“

Soustava TYC 8998-760-1
Zdroj: ESO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 11 mminutami

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
před 14 hhodinami

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
před 18 hhodinami

První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
před 21 hhodinami

Zbrojení NATO může zvýšit emise skleníkových plynů, varuje studie

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.
před 21 hhodinami

Švýcarskou vesnici pohřbila masa ledu a skal, předpověď zachránila životy

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a pak i svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Buřňák se přejedl plastem, až křupal. Vědcům docházejí slova

Výzkum na ostrově u australských břehů popsal případ ptáčete, které rodiče krmili plastem. Je to nejhůř postižené zvíře v dějinách zkoumání. V těle tvora badatelé našli skoro osm set kusů umělé hmoty.
29. 5. 2025

Čínská sonda míří k asteroidu a kometě, má odebrat vzorky

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.
29. 5. 2025
Načítání...