Vědci poprvé pozorovali dvě exoplanety u hvězdy podobné Slunci

Dalekohled VLT poprvé zachytil dvojici planet u mladé hvězdy podobné Slunci. Snímky systémů s více planetami jsou zcela výjimečné, až doposud se záběry více planet u hvězdy podobné Slunci nepodařilo získat. Tento výzkum může astronomům pomoci pochopit, jak vznikají planety, třeba i ty v naší Sluneční soustavě.

Teprve před několika týdny se teleskopu VLT podařilo odhalit planetární systém u 300 světelných let vzdálené hvězdy. Jmenuje se TYC 8998-760-1. A krátce poté stejný přístroj ukázal, jak planety v tomto systému vypadají.

„Tento objev nám ukazuje, jak vypadá prostředí, které je velmi podobné naší Sluneční soustavě, ale evolučně mnohem mladší,“ uvedl Alexander Bohn, který výzkum vedl. Výsledky studie vyšly v odborném žurnálu The Astrophysical Journal Letters.

Oběžné dráhy planet:

„Astronomové sice nepřímo detekovali tisíce planet v naší galaxii, ale jen nepatrný zlomek z nich přímo pozorovali,“ doplnil spoluautor studie Matthew Kenworthy. Podle něj jsou přímá pozorování důležitá zejména proto, že mohou pomoci s pátráním po stopách života v kosmu.

Ještě výjimečnější je, pokud se podaří přímo zobrazit dvě nebo dokonce více exoplanet u jedné hvězdy. Doposud se to povedlo jen dvakrát – oba případy ale spojovalo, že tyto hvězdy byly velmi odlišné od Slunce. A právě v tom je unikátní snímek z teleskopu VLT, který provozuje Evropská jižní observatoř (ESO).

„Náš tým byl nyní schopen pořídit první snímek dvojice plynných obrů obíhajících mladou hvězdu,“ říká vědecká pracovnice a spoluautorka práce Maddalena Reggiani (KU Leuven, Belgie). Záběr zachycuje planety jako dvojici jasných bodů ležících nedaleko hvězdy (na obrázku eso2011b jsou planety označeny šipkami). Na základě srovnání záběrů pořízených s časovým odstupem se týmu podařilo odlišit exoplanety od hvězd v pozadí (ostatní podobné body na snímku).

Co víme o světech u cizí hvězdy

Jedna z obřích plynných planet obíhá kolem své mateřské hvězdy stošedesátkrát a druhá asi třistadvacetkrát dále než Země kolem Slunce. Jsou tedy od své hvězdy mnohem více vzdálené než Jupiter a Saturn, plynní obři naší Sluneční soustavy (kteří obíhají v pětkrát a desetkrát větší vzdálenosti než Země).

Členové výzkumného týmu rovněž přišli na to, že obě exoplanety jsou mnohem hmotnější než jejich protějšky ve Sluneční soustavě – bližší planeta je čtrnáctkrát hmotnější než Jupiter a vzdálenější šestkrát.

Soustava TYC 8998-760-1
Zdroj: ESO

Alexander Bohn a jeho tým zachytili obě planety při pátrání po obřích exoplanetách kolem mladých Slunci podobných hvězd. Hvězda TYC 8998-760-1 je stará pouze 17 milionů let a podle autorů je „velmi mladou verzí Slunce“. Na obloze se nachází v jižním souhvězdí Mouchy.
Získání těchto záběrů bylo možné díky výkonu přístroje SPHERE, který pracuje společně s dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal v chilské poušti Atacama.

SPHERE je schopen pomocí clonky odstínit jasné světlo mateřské hvězdy (zařízení pracuje na principu koronografu) a může tak zobrazit mnohem slabší planety v jejím blízkém okolí. Zatímco starší planety, jako ty ve Sluneční soustavě, jsou již příliš chladné na to, aby bylo možné je touto technikou odhalit, mladé planety jsou mnohem teplejší a září intenzivněji na vlnových délkách infračerveného záření. Pořízením několika snímků v uplynulém roce a s použitím ještě starších dat až do roku 2017 mohli členové týmu potvrdit, že obě tělesa jsou skutečně součástí tohoto systému.

Další pozorování soustavy TYC 8998-760-1, také například pomocí budovaného superteleskopu ELT (Extremely Large Telescope), astronomům umožní testovat, zda se tyto planety vytvořily v jejich současné pozici daleko od hvězdy, nebo migrovaly soustavou odjinud. ELT by rovněž mohl pomoci zkoumat interakci mezi dvěma mladými hmotnými planetami v jedné soustavě.

Alexander Bohn dodává: „Možnost, že budoucí přístroje, jako třeba ty na dalekohledu ELT, budou schopné v tomto systému objevit další méně hmotné planety, by znamenala důležitý milník v chápání multiplanetárních systémů s možnými implikacemi pro porozumění historii naší Sluneční soustavy.“

Soustava TYC 8998-760-1
Zdroj: ESO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 9 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...