Záhadné erupce vody na Europě zřejmě nevycházejí z jejích oceánů, naznačuje nový model

Z Jupiterova měsíce Europa do vesmíru míří silné erupce, které vyvolávají mezi astrobiology na Zemi spousty otázek. Co by mohlo vycházet z těchto několik kilometrů vysokých erupcí? Mohly by obsahovat známky mimozemského života? A kde na Europě by měly vznikat? Nová studie nabízí odpovědi na některé z nich – zdroj erupcí je zřejmě mnohem blíž k zmrzlému povrchu, než se čekalo.

Spíše než z hlubin oceánů Europy mohou některé erupce pocházet z vodních kapes, které jsou součástí samotné vrstvy ledu na povrchu oceánů. Vyplývá to z nových důkazů ve studii od vědců ze Stanfordovy univerzity, Arizonské univerzity, Texaské univerzity a Laboratoře tryskového pohonu NASA.

Srovnání velikosti Měsíce (vlevo nahoře), měsíce Europa (vlevo dole) a Země (vpravo)
Zdroj: Wikimedia Commons

Pomocí snímků nashromážděných kosmickou misí NASA Galileo vyvinuli výzkumníci model, který vysvětluje, jak může kombinace mrazu a přetlaku vést ke kryovulkanické erupci nebo k výbuchu vody. Výsledky této práce mají dopady nejen na možnou obyvatelnost oceánů Europy, ale mohou také vysvětlit erupce na dalších zmrzlých tělesech ve Sluneční soustavě.

Poslové života?

Vědci už delší dobu spekulují, že rozlehlý oceán ukrytý pod ledovou krustou Europy by mohl obsahovat prvky nezbytné pro podporu života. Ale není jiná cesta, jak to potvrdit, než je přímá expedice na tento měsíc. A právě to je jeden z důvodů, proč se o Europu věda tolik zajímá: pokud erupce přicházejí z podpovrchového oceánu, mohly by být prvky snadněji detekovatelné kosmickou sondou – například takovou, jako je ta, kterou plánuje NASA na nadcházející misi Europa Clipper.

Měsíc Europa
Zdroj: NASA

Ale pokud erupce pocházejí z ledového krunýře měsíce, je mnohem méně pravděpodobné, že by obsahovaly stopy života – je mnohem obtížnější v takových podmínkách udržet chemickou energii potřebnou k zachování života. A logicky se v takovém případě snižuje šance na zjištění života z vesmíru.

„Pochopit, odkud erupce pocházejí, je velmi důležité pro to, abychom věděli, jestli budeme mít vůbec šanci detekovat život z vesmíru, aniž bychom museli zkoumat oceán Europy,“ uvedl hlavní autor studie Gregor Steinbrügge.

Vědci se zaměřili na Manannán, asi 30 kilometrů široký kráter na Europě, který vznikl nárazem jiného tělesa před desítkami milionů let. Protože by taková srážka uvolnila obrovské množství tepla, vytvořili experti počítačový fyzikální model, který popsal, jestli by roztavení a následné zmrazení vodní kapsy v ledové krustě mohlo vést k vodní erupci.

„Náraz komety nebo asteroidu do ledového krunýře byl v podstatě velký experiment, který jsme použili k vytvoření hypotéz pro testování,“ řekl spoluautor studie Don Blankenship. Tento model ukazuje, že jak se voda na Europě v pozdějších fázích dopadu měnila v led, mohly se v měsíčním povrchu vytvářet kapsy vody se zvýšenou slaností. Kromě toho mohou tyto slané vodní kapsy migrovat ledovým krunýřem Europy tak, že rozpouštějí přilehlé oblasti ledu a následně se během tohoto procesu stávají ještě slanějšími.

Měsíc Europa
Zdroj: NASA

„Našli jsme způsob, jak se vodní kapsa může pohybovat ledem – a to je velmi důležité,“ řekl Steinbrügge. „Může se totiž pohybovat v rovině po tepelných gradientech, od studeného k teplému, nejen dolů ve směru gravitace.“

Cesta jedné kapsy

Model předpovídá, že když migrující solná kapsa dosáhla středu Manannánova kráteru, zastavila se a začala mrznout, což vytvořilo silný tlak. A ten způsobil erupci, při níž oblak vody dosáhl výšky přes jeden kilometr. Erupce zanechala na povrchu Europy charakteristický znak: tvar ve tvaru pavouka, který byl pozorován pomocí sond a také byl začleněn do modelu.

„I když erupce vytvořené migrací kapes nám neposkytují přímý vhled do oceánů Europy, naše zjištění naznačují, že samotná ledová slupka Europy je velmi dynamická,“ uvedla spoluvedoucí autorka Joana Voigtová.

Dobrá, nebo špatná zpráva?

Výsledky této studie by naznačovaly, že astrobiologové z erupcí vody nic o životě nezjistí, ale ve skutečnosti tento výzkum přináší i pozitivní výsledky. Poměrně malá výška erupce u Manannánu totiž naznačuje, že tímto způsobem nelze vysvětlit zdroje jiných, mnohem větších erupcí na Europě, tvrdí vědci. Ale proces modelovaný pro erupci Manannánu by mohl probíhat i na jiných ledových tělesech, což by pomohlo odhalit jejich tajemství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 6 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 23 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...