Záhadné erupce vody na Europě zřejmě nevycházejí z jejích oceánů, naznačuje nový model

Z Jupiterova měsíce Europa do vesmíru míří silné erupce, které vyvolávají mezi astrobiology na Zemi spousty otázek. Co by mohlo vycházet z těchto několik kilometrů vysokých erupcí? Mohly by obsahovat známky mimozemského života? A kde na Europě by měly vznikat? Nová studie nabízí odpovědi na některé z nich – zdroj erupcí je zřejmě mnohem blíž k zmrzlému povrchu, než se čekalo.

Spíše než z hlubin oceánů Europy mohou některé erupce pocházet z vodních kapes, které jsou součástí samotné vrstvy ledu na povrchu oceánů. Vyplývá to z nových důkazů ve studii od vědců ze Stanfordovy univerzity, Arizonské univerzity, Texaské univerzity a Laboratoře tryskového pohonu NASA.

Srovnání velikosti Měsíce (vlevo nahoře), měsíce Europa (vlevo dole) a Země (vpravo)
Zdroj: Wikimedia Commons

Pomocí snímků nashromážděných kosmickou misí NASA Galileo vyvinuli výzkumníci model, který vysvětluje, jak může kombinace mrazu a přetlaku vést ke kryovulkanické erupci nebo k výbuchu vody. Výsledky této práce mají dopady nejen na možnou obyvatelnost oceánů Europy, ale mohou také vysvětlit erupce na dalších zmrzlých tělesech ve Sluneční soustavě.

Poslové života?

Vědci už delší dobu spekulují, že rozlehlý oceán ukrytý pod ledovou krustou Europy by mohl obsahovat prvky nezbytné pro podporu života. Ale není jiná cesta, jak to potvrdit, než je přímá expedice na tento měsíc. A právě to je jeden z důvodů, proč se o Europu věda tolik zajímá: pokud erupce přicházejí z podpovrchového oceánu, mohly by být prvky snadněji detekovatelné kosmickou sondou – například takovou, jako je ta, kterou plánuje NASA na nadcházející misi Europa Clipper.

Měsíc Europa
Zdroj: NASA

Ale pokud erupce pocházejí z ledového krunýře měsíce, je mnohem méně pravděpodobné, že by obsahovaly stopy života – je mnohem obtížnější v takových podmínkách udržet chemickou energii potřebnou k zachování života. A logicky se v takovém případě snižuje šance na zjištění života z vesmíru.

„Pochopit, odkud erupce pocházejí, je velmi důležité pro to, abychom věděli, jestli budeme mít vůbec šanci detekovat život z vesmíru, aniž bychom museli zkoumat oceán Europy,“ uvedl hlavní autor studie Gregor Steinbrügge.

Vědci se zaměřili na Manannán, asi 30 kilometrů široký kráter na Europě, který vznikl nárazem jiného tělesa před desítkami milionů let. Protože by taková srážka uvolnila obrovské množství tepla, vytvořili experti počítačový fyzikální model, který popsal, jestli by roztavení a následné zmrazení vodní kapsy v ledové krustě mohlo vést k vodní erupci.

„Náraz komety nebo asteroidu do ledového krunýře byl v podstatě velký experiment, který jsme použili k vytvoření hypotéz pro testování,“ řekl spoluautor studie Don Blankenship. Tento model ukazuje, že jak se voda na Europě v pozdějších fázích dopadu měnila v led, mohly se v měsíčním povrchu vytvářet kapsy vody se zvýšenou slaností. Kromě toho mohou tyto slané vodní kapsy migrovat ledovým krunýřem Europy tak, že rozpouštějí přilehlé oblasti ledu a následně se během tohoto procesu stávají ještě slanějšími.

Měsíc Europa
Zdroj: NASA

„Našli jsme způsob, jak se vodní kapsa může pohybovat ledem – a to je velmi důležité,“ řekl Steinbrügge. „Může se totiž pohybovat v rovině po tepelných gradientech, od studeného k teplému, nejen dolů ve směru gravitace.“

Cesta jedné kapsy

Model předpovídá, že když migrující solná kapsa dosáhla středu Manannánova kráteru, zastavila se a začala mrznout, což vytvořilo silný tlak. A ten způsobil erupci, při níž oblak vody dosáhl výšky přes jeden kilometr. Erupce zanechala na povrchu Europy charakteristický znak: tvar ve tvaru pavouka, který byl pozorován pomocí sond a také byl začleněn do modelu.

„I když erupce vytvořené migrací kapes nám neposkytují přímý vhled do oceánů Europy, naše zjištění naznačují, že samotná ledová slupka Europy je velmi dynamická,“ uvedla spoluvedoucí autorka Joana Voigtová.

Dobrá, nebo špatná zpráva?

Výsledky této studie by naznačovaly, že astrobiologové z erupcí vody nic o životě nezjistí, ale ve skutečnosti tento výzkum přináší i pozitivní výsledky. Poměrně malá výška erupce u Manannánu totiž naznačuje, že tímto způsobem nelze vysvětlit zdroje jiných, mnohem větších erupcí na Europě, tvrdí vědci. Ale proces modelovaný pro erupci Manannánu by mohl probíhat i na jiných ledových tělesech, což by pomohlo odhalit jejich tajemství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 35 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...