Europa

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k jednomu z Jupiterových měsíců sondu Europa Clipper. Míří k měsíci Europa, kterému podle dosavadních měření dominuje obří oceán ukrytý pod vrstvou ledu. Sonda má proto zjistit, zda na Europě panují podmínky potřebné pro vznik života. Původně mělo těleso startovat 10. října, NASA však svou největší misi k cizím planetám kvůli hurikánu Milton odložila.

Ve vesmíru je hvězdný prach pozůstatkem hvězd nebo srážek komet. Vědci ho dokáží vytvořit a ovládat i v laboratoři. Konkrétně v Praze se jim to díky přístroji SELINA povedlo tak šikovně, že zaujali i NASA.

Americká agentura NASA vyšle letos do kosmu misi, která bude hledat stopy života ve Sluneční soustavě. K měsíci Europa pošle sondu, která kromě vědeckých přístrojů ponese také poselství o člověku a Zemi.

Rok 2023 byl v lidském poznávání a dobývání Sluneční soustavy nesmírně úspěšný. Mise NASA OSIRIS-REx přivezla vzorek z asteroidu, indická mise Chandrayaan-3 zkoumala jižní pól Měsíce a vrtulníček Ingenuity operoval celou tu dobu úspěšně na Marsu. Rok 2024 by měl na tyto úspěchy přinejmenším navázat – čekají se mise k měsícům Marsu a Jupiteru a pokračovat bude příprava návratu člověka na Měsíc.

Přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Podle agentury AFP to zjistili američtí vědci za pomoci výkonného teleskopu Jamese Webba. Jejich výzkum téměř vylučuje, že by oxid uhličitý mohl pocházet z jiného zdroje, než je voda. Zda jsou v oceánu přítomné další prvky potřebné pro vznik života, zatím není jasné.

Svět už zná text básně, která poputuje vyrytá na sondě NASA k Jupiterově měsíci Europa. Složila ji Ada Limónová. Její verše reflektují, jak si i vzdálené věci mohou být podobné. Vzkazy do dalekého vesmíru lidstvo neposílá poprvé. Astronomové s tím začali už v sedmdesátých letech. Tehdy ale šlo o poselství pro mimozemské civilizace.

V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.

Země má své planetární obránce i ochránce. Mezi ty, kdo ji chrání, patří i mladá vědkyně Chelsi Cassillyová, která pracuje pro NASA v soukromé společnosti Jacobs Space Exploration Group. Jejím úkolem je připravit budoucí vesmírné mise na neviditelné nebezpečí.

Do přípravy mise Juice, která má zkoumat planetu Jupiter a její měsíce, se zapojili vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku, který sonda využije. Nyní pracují na testech dalších materiálů pro jiné mise Evropské kosmické agentury (ESA). Sonda Juice se má do kosmu vydat v roce 2023.

Pod ledovci, v prostředí tak nehostinném, že připomíná cizí planety, existuje nečekaně bohatý život. Vědci, kteří ho prostudovali, věří, že jim jeho průzkum pomůže pochopit, jak by mohly fungovat ekosystémy na věčně ledových světech, jako jsou například měsíce Enceladus nebo Europa.

Z Jupiterova měsíce Europa do vesmíru míří silné erupce, které vyvolávají mezi astrobiology na Zemi spousty otázek. Co by mohlo vycházet z těchto několik kilometrů vysokých erupcí? Mohly by obsahovat známky mimozemského života? A kde na Europě by měly vznikat? Nová studie nabízí odpovědi na některé z nich – zdroj erupcí je zřejmě mnohem blíž k zmrzlému povrchu, než se čekalo.

Jupiterův měsíc Europa má podmínky vhodné pro život. Sonda Galileo americké NASA prolétla vodním gejzírem. Že se pod ledovým povrchem skrývá voda, vědci tušili už dříve. Teď ale jejich odhady potvrdila nová analýza.