Čeští vědci sestavili přístroj na kosmický prach tak dobře, že ho využije NASA

2 minuty
Český přístroj dokáže simulovat částice vesmírného prachu
Zdroj: ČT24

Ve vesmíru je hvězdný prach pozůstatkem hvězd nebo srážek komet. Vědci ho dokáží vytvořit a ovládat i v laboratoři. Konkrétně v Praze se jim to díky přístroji SELINA povedlo tak šikovně, že zaujali i NASA.

Český kosmický průmysl v posledních letech výrazně roste. Teď se vydává další novou cestou, a to díky vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd. Ti v pondělí představili přístroj SELINA, o který už projevila zájem americká vesmírná agentura NASA.

Zařízení umí vyrábět a ovládat částice, jež jsou složením, hmotností i pohybem shodné s hvězdným prachem. Přístroj bude testovat poškození povrchů, k nimž by po nárazu takových částic mohlo dojít u zařízení používaných ve vesmírných misích. Mohlo by to pomoci v dalekých letech do oblastí plných prachu například za nerostným bohatstvím.

„Jsou to ledové částice velikosti pod jeden mikrometr - tedy 50 nanometrů až jeden mikrometr,“ popisuje Anatolij Spesyvij z Ústavu fyzikální chemie. Pro představu - takové zrnko je řádově menší než tloušťka lidského vlasu.

Vědci je vyrábějí v procesu, který začíná běžnou vodou. Ta se kapilárou přenese do přístroje, kde se nabije a energie se uvolní do prostoru vakua. Vesmírná částice je tak na světě. Podle Spesyvého není složité částice získat, náročné je ovládat je.

Přístroj SELINA
Zdroj: AV ČR

NASA potřebuje český přístroj

Právě to ale mezinárodní tým vědců zvládl tak, že má teď o přístroj zájem i NASA. Použít ho chce při přípravách vesmírných misí, poprvé letos na podzim k Jupiterovu měsíci Europa. „SELINA nám umožní simulovat proces dopadu těchto ledových částic na povrch sondy Europa Clipper,“ potvrzuje Jordy Bouwman z Laboratoře pro atmosférickou a vesmírnou fyziku na Univerzitě v Boulderu.

Kromě toho chce NASA tento přístroj použít i ke zkoumání toho, jak částice vesmírného prachu ničí přístroje nebo různé povrchy. Jako třeba předloni když náraz jedné částice poškodil loď Sojuz připojenou k ISS. Do budoucna by tak - i díky české vědě - mohl být průzkum vesmíru bezpečnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
16. 2. 2025

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
16. 2. 2025

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
16. 2. 2025

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
15. 2. 2025
Načítání...