Ve vesmíru je hvězdný prach pozůstatkem hvězd nebo srážek komet. Vědci ho dokáží vytvořit a ovládat i v laboratoři. Konkrétně v Praze se jim to díky přístroji SELINA povedlo tak šikovně, že zaujali i NASA.
Čeští vědci sestavili přístroj na kosmický prach tak dobře, že ho využije NASA
2 minuty
Český přístroj dokáže simulovat částice vesmírného prachu
Český kosmický průmysl v posledních letech výrazně roste. Teď se vydává další novou cestou, a to díky vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd. Ti v pondělí představili přístroj SELINA, o který už projevila zájem americká vesmírná agentura NASA.
Zařízení umí vyrábět a ovládat částice, jež jsou složením, hmotností i pohybem shodné s hvězdným prachem. Přístroj bude testovat poškození povrchů, k nimž by po nárazu takových částic mohlo dojít u zařízení používaných ve vesmírných misích. Mohlo by to pomoci v dalekých letech do oblastí plných prachu například za nerostným bohatstvím.
„Jsou to ledové částice velikosti pod jeden mikrometr - tedy 50 nanometrů až jeden mikrometr,“ popisuje Anatolij Spesyvij z Ústavu fyzikální chemie. Pro představu - takové zrnko je řádově menší než tloušťka lidského vlasu.
Vědci je vyrábějí v procesu, který začíná běžnou vodou. Ta se kapilárou přenese do přístroje, kde se nabije a energie se uvolní do prostoru vakua. Vesmírná částice je tak na světě. Podle Spesyvého není složité částice získat, náročné je ovládat je.
Přístroj SELINA
NASA potřebuje český přístroj
Právě to ale mezinárodní tým vědců zvládl tak, že má teď o přístroj zájem i NASA. Použít ho chce při přípravách vesmírných misí, poprvé letos na podzim k Jupiterovu měsíci Europa. „SELINA nám umožní simulovat proces dopadu těchto ledových částic na povrch sondy Europa Clipper,“ potvrzuje Jordy Bouwman z Laboratoře pro atmosférickou a vesmírnou fyziku na Univerzitě v Boulderu.
Kromě toho chce NASA tento přístroj použít i ke zkoumání toho, jak částice vesmírného prachu ničí přístroje nebo různé povrchy. Jako třeba předloni když náraz jedné částice poškodil loď Sojuz připojenou k ISS. Do budoucna by tak - i díky české vědě - mohl být průzkum vesmíru bezpečnější.
