Jupiterův měsíc Europa má podmínky vhodné pro život. Sonda Galileo americké NASA prolétla vodním gejzírem. Že se pod ledovým povrchem skrývá voda, vědci tušili už dříve. Teď ale jejich odhady potvrdila nová analýza.
Život na Jupiterově měsíci? Sonda prolétla u Europy vodním gejzírem, potvrdila analýza
Europa je jedním z třiašedesáti pojmenovaných měsíců, které obíhají kolem planety Jupiter. Vědci z NASA už dříve přišli s teorií, že by právě na tomto měsíci mohla být pod tlustou vrstvou ledu voda v tekutém skupenství, což podporují snímky z družice Galileo.
Astronom o objevu vodních gejzírů na měsíci Europa (zdroj: ČT24)
Nová analýza potvrdila, že sonda proletěla obřími vodními párami – připomínaly gejzíry na Zemi, proudily z ledového povrchu a dosáhly do výše skoro 200 kilometrů. Europa je tak podle vědců nejpravděpodobnějším místem ve sluneční soustavě, kde by se mohl vyskytovat mimozemský život.
Život nejspíš existuje pod povrchem ledového příkrovu, protože Europu obepíná 15, 20 kilometrů tlustá vrstva ledu a pod ní se skrývá oceán. To je to nejzajímavější místo ve sluneční soustavě, kde bychom život mohli hledat. Podobně vznikl organický život v moři i na Zemi.
„Jde o průlet z roku 1997, jsou to data velmi stará. Na základě měření Hubbleova teleskopu z roku 2016, kdy se u měsíce Europa ukázaly náznaky jakýchsi výtrysků, se vědci z MIT začali věnovat tomu, že některá nevysvětlená měření z průletu z roku 1997 mohla být způsobena právě těmi výtrysky,“ uvedl Michal Bursa z Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Posléze se zjistilo, že tato nevysvětlená měření odpovídají průletu vrcholem gejzíru.
NASA a Evropská kosmická agentura (ESA) mají v plánu mise, jejichž cílem bude hledat projevy života ve slané vodě. Ta na Europě pochází z obrovského podzemního oceánu, jenž obsahuje dvakrát více vody než všechny oceány na Zemi.
Největší planetu sluneční soustavy a její satelity zkoumala družice Galileo osm let, až do roku 2003, kdy svou misi ukončila kontrolovaným pádem do nitra Jupitera.
Kde všude by mohl být život?
O Europě se jako o potenciálním místě s podmínkami pro život spekuluje již dlouho. Informace o existenci oceánů ale byly doposud neprokazatelné – nynější nová data vše mění. Europa však není jediným místem v naší sluneční soustavě, kde jsou podmínky, které by mohly existenci života podporovat. Dalšími kandidáty jsou čtyři jiná tělesa:
Enceladus: Vloni v dubnu americká agentura NASA oznámila, že na Saturnově měsíci Enceladus se nachází forma chemické energie, díky které by mohly teoreticky přežívat organismy. „Tohle je zatím nejblíž k tomu, abychom identifikovali (ve vesmíru) místo s podmínkami nezbytnými pro obyvatelné prostředí,“ uvedl Thomas Zurbuchen z NASA.
Jak je to možné? Do oceánů na Enceladu vniká vodík ve formě plynu – a to z hydrotermální aktivity na mořském dně. Důležité je to proto, že tato látka může představovat chemickou energii, kterou by pro své potřeby mohly využívat životní formy.
Vědci dokonce popsali, kolik této energie do oceánu proudí: je to za hodinu přibližně tolik, kolik obsahuje asi 300 celých pizz. Případní mikrobi, kteří by tam mohli žít, by mohli vodík kombinovat s oxidem uhličitým, jenž je rozpuštěný ve vodě. Během této chemické reakce vzniká metan, který možná stál na počátku vzniku života i na Zemi.
Může být na Europě život (zdroj: ČT24)
Mars: O Marsu jako možném místě pro život se spekuluje desítky let. Současný stav poznání spíše říká, že nyní se jedná o nehostinnou poušť - kde žádný život nepřežije. Řada nepřímých důkazů ovšem naznačuje, že před miliony roky mohl mít Mars mnohem hustější atmosféru a také více vlhkosti. Z fotografií marsovských sond se zdá, že mohla být na rozdíl od současnosti v tekuté formě – a to znamená podmínky vhodné pro jednoduchý život.
Někteří vědci spekulují, že nějaké stopy života mohly přežít pod povrchem, jiní zase upozorňují, že povrch Marsu by se dal upravit, aby se na něj život mohl vrátit.
Titan: Tento měsíc je největší z měsíců planety Saturn – velikostí přesahuje Merkur. Je jediným měsícem sluneční soustavy, u něhož byla objevena silná atmosféra, a kromě Země je také jediným objektem ve vesmíru, u něhož byla s jistotou ověřena přítomnost stálých kapalných struktur na jeho povrchu; nikoliv jezer s vodou, ale s metanem a etanem.
Vědci na něm dokonce odhalili obdobu pozemského oběhu vody – jen s tím, že deště jsou tu uhlovodíkové. Jediné, co by případný vznik života na Titanu mohlo komplikovat, je nízká teplota pohybující se kolem 180 stupňů Celsia pod nulou.
Venuše: Přestože na této planetě panují vražedné podmínky zcela nevhodné pro cokoliv vzniklého na Zemi (sovětské sondy Věněra tu dokázaly fungovat jen desítky minut), ve vyšších vrstvách atmosféry jsou podmínky pro život vhodnější. Panují tu nižší teploty než vražedných 450 stupňů Celsia u povrchu, je tu i nižší koncentrace toxických látek. A především je tam dostatečné množství látek, z nichž jsou schopné získávat energii mikroskopické organismy – oxid uhličitý a oxid siřičitý.