Rok 2023 byl v lidském poznávání a dobývání Sluneční soustavy nesmírně úspěšný. Mise NASA OSIRIS-REx přivezla vzorek z asteroidu, indická mise Chandrayaan-3 zkoumala jižní pól Měsíce a vrtulníček Ingenuity operoval celou tu dobu úspěšně na Marsu. Rok 2024 by měl na tyto úspěchy přinejmenším navázat – čekají se mise k měsícům Marsu a Jupiteru a pokračovat bude příprava návratu člověka na Měsíc.
Europa Clipper poletí za možným životem
NASA vypustí sondu Europa Clipper, která bude zkoumat Europu, jeden z největších Jupiterových měsíců. Europa je o něco menší než náš Měsíc a její povrch je tvořen ledem. Pod ledovým krunýřem Europa pravděpodobně ukrývá slaný oceán, který podle vědců obsahuje více než dvakrát tolik vody než všechny oceány na Zemi dohromady.
Pomocí sondy Europa Clipper chtějí vědci prozkoumat, jestli by oceán na Europě mohl být vhodným prostředím pro mimozemský život. Sonda kolem Europy proletí téměř padesátkrát a bude studovat její ledový plášť, geologii jejího povrchu a také alespoň částečně oceán ukrytý pod ledem. Bude také pátrat po aktivních gejzírech, které z Europy tryskají; právě ty by mohly nejlépe prozradit, jak vypadá možný ekosystém pod ledem.
Tato mise je zásadní zejména proto, že půjde o první průzkum oceánského mimozemského světa – navíc s potenciálem na existenci života.
Startovní okno, tedy období, kdy by mise mohla odstartovat a dosáhnout plánované trasy, se otevírá 10. října 2024 a potrvá 21 dní. Sonda odstartuje na raketě Falcon Heavy společnosti SpaceX. Na výsledky si ale lidstvo bude muset počkat – k Jupiteru totiž mise dorazí až v roce 2030.
Mise Artemis vrátí člověka na Měsíc
Program Artemis má vrátit lidi na Měsíc a navazuje na program Apollo ze druhé poloviny dvacátého století. Vychází z něj nejen svým obsahem, ale i názvem, protože Artemis byla v řecké mytologii dvojčetem Apollona. Artemis zahrnuje plány na dlouhodobější, trvalou přítomnost ve vesmíru, která připraví NASA na případné vyslání lidí ještě dál do Sluneční soustavy – na Mars.
Artemis II je prvním krokem v tomto plánu s posádkou, na jejíž palubě mají být během desetidenní mise čtyři astronauti. Na Měsíc ještě nepoletí, zatím jenom proletí kolem, asi deset tisíc kilometrů nad povrchem jeho odvrácené strany a vlivem zemské gravitace se vydá na zpáteční cestu. Let lodi pojmenované Orion s astronauty k Měsíci a zpět potrvá celkem osm dní.
Existuje ale velmi reálná možnost, že se posune až na rok 2025 v závislosti na tom, zda bude připraveno veškeré potřebné vybavení, jako jsou skafandry a kyslíkové přístroje.
VIPER bude hledat vodu na Měsíci
VIPER, což je zkratka pro Volatiles Investigating Polar Exploration Rover, je robot velikosti golfového vozíku, kterého NASA použije k průzkumu jižního pólu Měsíce na konci roku 2024.
Původně byl start naplánovaný už na rok 2023, ale NASA misi posunula, aby mohla dokončit další testy systému přistávacího modulu, který vyvinula soukromá společnost Astrobotic v rámci programu Commercial Lunar Payload Services.
Tato robotická mise bude pátrat po těkavých látkách, což jsou molekuly, které se při měsíčních teplotách snadno odpařují, například voda a oxid uhličitý. Tyto materiály by mohly poskytnout zdroje pro budoucí průzkum Měsíce lidmi.
Robot VIPER se bude během své stodenní mise spoléhat na baterie a chlazení, protože se bude pohybovat od extrémního horka měsíčního dne, kdy teploty mohou dosahovat až 107 stupňů Celsia, po chladné stinné oblasti Měsíce, kde mohou teploty naopak klesat až k minus 240 stupňům.
Vypuštění a dopravení sondy VIPER na povrch Měsíce je naplánováno na listopad 2024.
Lunar Trailblazer je levná alternativa velkých misí
NASA nedávno investovala do třídy malých, nízkonákladových planetárních misí nazvaných SIMPLEx, což je zkratka pro Small Innovative Missions for PLanetary Exploration (Malé inovativní mise pro planetární výzkum). Tyto mise šetří náklady tím, že se připojují k jiným startům jako sekundární náklad. Jedním z příkladů je Lunar Trailblazer. Ten, stejně jako VIPER, bude hledat vodu na Měsíci.
Zatímco sonda VIPER přistane na povrchu Měsíce a bude podrobně zkoumat určitou oblast poblíž jižního pólu, sonda Lunar Trailblazer má obíhat kolem Měsíce, měřit teplotu povrchu a mapovat rozmístění molekul vody po celém tělese.
V současné době se předpokládá, že sonda Lunar Trailblazer bude připravena ke startu už na začátku roku 2024. Jenže právě proto, že jde o sekundární náklad, musí se počkat, až bude připraven náklad primární.
Japonci budou sledovat měsíce Marsu
Pozornost se sice bude roku 2024 soustředit hlavně na Měsíc, neunikne jí ale ani Mars, respektive jeho dva měsíce. Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) totiž připravuje robotickou misi nazvanou Martian moon eXploration (MMX), jejíž start je plánován na září 2024.
Hlavním vědeckým cílem mise je zjistit původ měsíců Marsu. Oba tyto objekty mají řadu zvláštních vlastností a vědci si nejsou jisti jejich původem. Teorie se různí: některé říkají, že Phobos a Deimos jsou bývalé asteroidy, které Mars zachytil na oběžnou dráhu svou gravitací, jiné, že jde o úlomky samotné planety.
Sonda MMX stráví u Marsu tři roky, kdy bude oba měsíce pozorovat. Velkým finále má být přistání na Phobosu spojené s odběrem vzorku, který pak odnese zpět na Zemi.
Evropská mise se vrátí k odkloněnému asteroidu
Ani Evropská kosmická agentura nebude roku 2024 zahálet. Její nejzajímavější plán ve Sluneční soustavě je mise Hera. Jejím cílem je návrat k asteroidovému systému Didymos–Dimorphos, který v roce 2022 navštívila mise NASA DART.
DART tyto asteroidy jenom nenavštívil, ale s jedním z nich se úmyslně srazil, aby otestoval techniku planetární obrany zvanou „kinetický náraz“. DART zasáhl Dimorphos takovou silou, že skutečně změnil jeho dráhu. Při technice kinetického nárazu se do objektu něčím strčí, aby se tak změnila jeho dráha. Jde zatím o teoreticky jedinou možnou obranu Země před asteroidem, který by se ocitl na kolizní dráze s naší planetou.
Hera odstartuje v říjnu 2024 a koncem roku 2026 se dostane k planetkám Didymos a Dimorphos, kde bude studovat fyzikální vlastnosti těchto asteroidů.
