Za slábnutí rudého obra Betelgeuse mohlo hvězdné škytnutí, zjistila NASA

Na konci roku 2019 řešili astronomové záhadu hvězdných rozměrů. Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle vědců se dokonce mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi. Během roku pak hvězda zeslábla ještě víc, ale nakonec se zase začala vracet do běžného stavu.

Kvůli neobvyklému chování se na ni upřely dalekohledy z celého světa, aby pomohly vysvětlit bizarní změny její podoby. Nejnovější pozorování z Hubbleova vesmírného teleskopu podle NASA přinášejí jasné a logické vysvětlení: za zeslábnutí světla může obrovské množství žhavé hmoty, kterou hvězda při jakémsi obřím škytnutí vyvrhla do kosmického prostoru.

Kde najít Betelgeuse
Zdroj: Wikimedia Commons

Z něj se potom stal hustý prachový oblak, který díky své poloze bránil světlu Betelgeuse, aby bylo vidět ze Země. Oblak byl tak velký, že zastínil asi čtvrtinu hvězdy.

Příběh mizející hvězdy

V polovině prosince roku 2019 popsal vývoj této blízké hvězdy jako první Ed Guinan z filadelfské Villanova University. Podle jeho výzkumu byla v té době hvězda asi 2,5krát slabší než normálně – proces stmívání u ní začal sílit od října.

Vývoj hvězdy Betelgeuse
Zdroj: NASA

Betelgeuse přitom bývala v minulosti druhou nejjasnější hvězdou na obloze – na konci roku 2019 se ale propadla až na 23. místo. Díky tomu, jak je výrazná, ji vědci dobře znají, detailně její chování pozorují od osmdesátých let dvacátého století. Během této doby se zatím nikdy její zářivost nesnížila tak extrémně.

Budeme sledovat supernovu?

Hvězda Betelgeuse se nachází v souhvězdí Oriona, legendárního lovce. Její jméno pochází, stejně jako u řady jiných hvězd, z arabštiny – znamená „ruka obrova“. Jedná se o Zemi nejbližší hvězdu typu červený superobr, je od nás vzdálená „pouhých“ asi 600–640 světelných let.

Jde o gigantické těleso asi tisíckrát větší než naše Slunce – některé zdroje uvádí, že pokud by byla umístěna do středu naší sluneční soustavy, vnější okraj by zasahoval téměř až k oběžné dráze Jupitera.

Podle Guinana je tato hvězda velmi pravděpodobným kandidátem na supernovu – je stará necelých devět milionů let, přitom hvězdy jejího typu obvykle nebývají starší než 10 milionů roků. Přestože se její existence blíží ke konci, i přesto, jak dramatické změny na ní probíhají, nejspíš k proměně na supernovu nedojede během našich životů. Guinan si myslí, že by se to mohlo stát za přibližně 200–300 tisíc let.

Srovnání velikostí planet a hvězd
Zdroj: ESA

S tímto názorem souhlasí i autorka nové studie, Andrea Dupreeová, která dodává, že vlastně nikdo neví, jak taková příprava hvězdy na změnu v supernovu vypadá. „Že by se to stalo v nejbližší době, není pravděpodobné,“ vyjádřila se astronomka. Lidstvo tento jev nemohlo nikdy ve známé historii pozorovat, takže vědci musí vycházet jenom z modelů.

Pokud by k tomu opravdu došlo, zaznamenala by zřejmě Země pozoruhodnou světelnou show. Betelgeuse se totiž nachází tak blízko a je tak velká a jasná, že by podle modelů tato supernova byla vidět po dobu tří měsíců i během dne – měla by zářivě modrou barvu a slábla by pak ještě asi rok.

Tato exploze by podle astronomů sice byla působivá, ale pro život na Zemi by žádné riziko nepředstavovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...