Za slábnutí rudého obra Betelgeuse mohlo hvězdné škytnutí, zjistila NASA

Na konci roku 2019 řešili astronomové záhadu hvězdných rozměrů. Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle vědců se dokonce mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi. Během roku pak hvězda zeslábla ještě víc, ale nakonec se zase začala vracet do běžného stavu.

Kvůli neobvyklému chování se na ni upřely dalekohledy z celého světa, aby pomohly vysvětlit bizarní změny její podoby. Nejnovější pozorování z Hubbleova vesmírného teleskopu podle NASA přinášejí jasné a logické vysvětlení: za zeslábnutí světla může obrovské množství žhavé hmoty, kterou hvězda při jakémsi obřím škytnutí vyvrhla do kosmického prostoru.

Kde najít Betelgeuse
Zdroj: Wikimedia Commons

Z něj se potom stal hustý prachový oblak, který díky své poloze bránil světlu Betelgeuse, aby bylo vidět ze Země. Oblak byl tak velký, že zastínil asi čtvrtinu hvězdy.

Příběh mizející hvězdy

V polovině prosince roku 2019 popsal vývoj této blízké hvězdy jako první Ed Guinan z filadelfské Villanova University. Podle jeho výzkumu byla v té době hvězda asi 2,5krát slabší než normálně – proces stmívání u ní začal sílit od října.

Vývoj hvězdy Betelgeuse
Zdroj: NASA

Betelgeuse přitom bývala v minulosti druhou nejjasnější hvězdou na obloze – na konci roku 2019 se ale propadla až na 23. místo. Díky tomu, jak je výrazná, ji vědci dobře znají, detailně její chování pozorují od osmdesátých let dvacátého století. Během této doby se zatím nikdy její zářivost nesnížila tak extrémně.

Budeme sledovat supernovu?

Hvězda Betelgeuse se nachází v souhvězdí Oriona, legendárního lovce. Její jméno pochází, stejně jako u řady jiných hvězd, z arabštiny – znamená „ruka obrova“. Jedná se o Zemi nejbližší hvězdu typu červený superobr, je od nás vzdálená „pouhých“ asi 600–640 světelných let.

Jde o gigantické těleso asi tisíckrát větší než naše Slunce – některé zdroje uvádí, že pokud by byla umístěna do středu naší sluneční soustavy, vnější okraj by zasahoval téměř až k oběžné dráze Jupitera.

Podle Guinana je tato hvězda velmi pravděpodobným kandidátem na supernovu – je stará necelých devět milionů let, přitom hvězdy jejího typu obvykle nebývají starší než 10 milionů roků. Přestože se její existence blíží ke konci, i přesto, jak dramatické změny na ní probíhají, nejspíš k proměně na supernovu nedojede během našich životů. Guinan si myslí, že by se to mohlo stát za přibližně 200–300 tisíc let.

Srovnání velikostí planet a hvězd
Zdroj: ESA

S tímto názorem souhlasí i autorka nové studie, Andrea Dupreeová, která dodává, že vlastně nikdo neví, jak taková příprava hvězdy na změnu v supernovu vypadá. „Že by se to stalo v nejbližší době, není pravděpodobné,“ vyjádřila se astronomka. Lidstvo tento jev nemohlo nikdy ve známé historii pozorovat, takže vědci musí vycházet jenom z modelů.

Pokud by k tomu opravdu došlo, zaznamenala by zřejmě Země pozoruhodnou světelnou show. Betelgeuse se totiž nachází tak blízko a je tak velká a jasná, že by podle modelů tato supernova byla vidět po dobu tří měsíců i během dne – měla by zářivě modrou barvu a slábla by pak ještě asi rok.

Tato exploze by podle astronomů sice byla působivá, ale pro život na Zemi by žádné riziko nepředstavovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 17 hhodinami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...