Za slábnutí rudého obra Betelgeuse mohlo hvězdné škytnutí, zjistila NASA

Na konci roku 2019 řešili astronomové záhadu hvězdných rozměrů. Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle vědců se dokonce mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi. Během roku pak hvězda zeslábla ještě víc, ale nakonec se zase začala vracet do běžného stavu.

Kvůli neobvyklému chování se na ni upřely dalekohledy z celého světa, aby pomohly vysvětlit bizarní změny její podoby. Nejnovější pozorování z Hubbleova vesmírného teleskopu podle NASA přinášejí jasné a logické vysvětlení: za zeslábnutí světla může obrovské množství žhavé hmoty, kterou hvězda při jakémsi obřím škytnutí vyvrhla do kosmického prostoru.

Kde najít Betelgeuse
Zdroj: Wikimedia Commons

Z něj se potom stal hustý prachový oblak, který díky své poloze bránil světlu Betelgeuse, aby bylo vidět ze Země. Oblak byl tak velký, že zastínil asi čtvrtinu hvězdy.

Příběh mizející hvězdy

V polovině prosince roku 2019 popsal vývoj této blízké hvězdy jako první Ed Guinan z filadelfské Villanova University. Podle jeho výzkumu byla v té době hvězda asi 2,5krát slabší než normálně – proces stmívání u ní začal sílit od října.

Vývoj hvězdy Betelgeuse
Zdroj: NASA

Betelgeuse přitom bývala v minulosti druhou nejjasnější hvězdou na obloze – na konci roku 2019 se ale propadla až na 23. místo. Díky tomu, jak je výrazná, ji vědci dobře znají, detailně její chování pozorují od osmdesátých let dvacátého století. Během této doby se zatím nikdy její zářivost nesnížila tak extrémně.

Budeme sledovat supernovu?

Hvězda Betelgeuse se nachází v souhvězdí Oriona, legendárního lovce. Její jméno pochází, stejně jako u řady jiných hvězd, z arabštiny – znamená „ruka obrova“. Jedná se o Zemi nejbližší hvězdu typu červený superobr, je od nás vzdálená „pouhých“ asi 600–640 světelných let.

Jde o gigantické těleso asi tisíckrát větší než naše Slunce – některé zdroje uvádí, že pokud by byla umístěna do středu naší sluneční soustavy, vnější okraj by zasahoval téměř až k oběžné dráze Jupitera.

Podle Guinana je tato hvězda velmi pravděpodobným kandidátem na supernovu – je stará necelých devět milionů let, přitom hvězdy jejího typu obvykle nebývají starší než 10 milionů roků. Přestože se její existence blíží ke konci, i přesto, jak dramatické změny na ní probíhají, nejspíš k proměně na supernovu nedojede během našich životů. Guinan si myslí, že by se to mohlo stát za přibližně 200–300 tisíc let.

Srovnání velikostí planet a hvězd
Zdroj: ESA

S tímto názorem souhlasí i autorka nové studie, Andrea Dupreeová, která dodává, že vlastně nikdo neví, jak taková příprava hvězdy na změnu v supernovu vypadá. „Že by se to stalo v nejbližší době, není pravděpodobné,“ vyjádřila se astronomka. Lidstvo tento jev nemohlo nikdy ve známé historii pozorovat, takže vědci musí vycházet jenom z modelů.

Pokud by k tomu opravdu došlo, zaznamenala by zřejmě Země pozoruhodnou světelnou show. Betelgeuse se totiž nachází tak blízko a je tak velká a jasná, že by podle modelů tato supernova byla vidět po dobu tří měsíců i během dne – měla by zářivě modrou barvu a slábla by pak ještě asi rok.

Tato exploze by podle astronomů sice byla působivá, ale pro život na Zemi by žádné riziko nepředstavovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
před 2 hhodinami

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
před 3 hhodinami

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
před 6 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025

Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
4. 6. 2025

Popelky atomového věku třídily za miliardy dolarů uran na dvě hromádky

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.
4. 6. 2025
Načítání...