NASA chce hledat život na Venuši sama. Zvažuje vyslání robotické sondy

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých misí, včetně mise k Venuši, s cílem zjistit, zda na ní skutečně existuje život. Informovala o tom agentura Reuters poté, co tento týden média oznámila, že vědci v atmosféře sousední planety našli plyn spojovaný s životem.

NASA podle Reuters uvažuje o dvou ze čtyř zkoumaných návrhů misí k planetám, které se v únoru dostaly do užšího výběru. Dvě z nich spočívaly ve vyslání robotických sond k Venuši. Z těch pak jedna, s označením DAVINCI+, počítá s vysláním sondy do atmosféry této planety.

Mezinárodní tým vědců přitom v pondělí oznámil, že v atmosféře Venuše objevil plyn fosfan, který na Zemi produkují mikroorganismy v prostředí chudém na kyslík. Plyn se nachází zhruba 50 kilometrů nad povrchem Venuše a astronomové si jeho přítomnost na druhé planetě od Slunce nedokážou zatím vysvětlit jinak než přítomností života, uvedla světová média.

Doletět k Venuši a podívat se, co se odehrává v atmosféře

„DAVINCI+ je logickou volbou, pokud je motivací na to (nález fosfanu) částečně navázat. Protože způsobem, jak na to navázat, je doletět tam a podívat se, co se odehrává v atmosféře,“ řekl Reuters astrobiolog David Grinspoon, který na navrhovaném projektu pracuje.

Příslušný panel NASA se zabývá ještě dalšími třemi návrhy. IVO má být mise k vulkanicky aktivnímu měsíci planety Jupiter Io, Trident počítá s průletem a zmapováním ledového měsíce planety Neptun Triton a VERITAS se také týká Venuše, ale je zaměřen na zkoumání geologických dějin planety. NASA naznačila, že by si mohla k realizaci vybrat jednu nebo dvě z těchto misí.

Hledání mimozemského života se dosud na Venuši nezaměřovalo. V červenci NASA vyslala robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které by v únoru příštího roku mělo přistát na Marsu. Na rudé planetě má hledat stopy po minulém životě a vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské výpravy.

Ve světle pondělních oznámení šéf NASA Jim Bridenstine prohlásil, že je „čas upřednostnit Venuši“. V prohlášení však Bridenstine ujistil, že proces výběru nových misí bude „spravedlivý a nestranný“. Grinspoon je přesvědčen, že výběr musí reagovat na nedávné vědecké objevy.

Zvýšený zájem o Venuši

Také tento týden ruská kosmická agentura Roskosmos uvedla, že ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla zamířit právě k Venuši a umožnit zkoumání vzorků půdy a atmosféry planety.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin dal podle agentury RIA Novosti najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 12 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 12 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
včera v 17:03

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
včera v 16:33

Evropský pohled