NASA chce hledat život na Venuši sama. Zvažuje vyslání robotické sondy

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých misí, včetně mise k Venuši, s cílem zjistit, zda na ní skutečně existuje život. Informovala o tom agentura Reuters poté, co tento týden média oznámila, že vědci v atmosféře sousední planety našli plyn spojovaný s životem.

NASA podle Reuters uvažuje o dvou ze čtyř zkoumaných návrhů misí k planetám, které se v únoru dostaly do užšího výběru. Dvě z nich spočívaly ve vyslání robotických sond k Venuši. Z těch pak jedna, s označením DAVINCI+, počítá s vysláním sondy do atmosféry této planety.

Mezinárodní tým vědců přitom v pondělí oznámil, že v atmosféře Venuše objevil plyn fosfan, který na Zemi produkují mikroorganismy v prostředí chudém na kyslík. Plyn se nachází zhruba 50 kilometrů nad povrchem Venuše a astronomové si jeho přítomnost na druhé planetě od Slunce nedokážou zatím vysvětlit jinak než přítomností života, uvedla světová média.

Doletět k Venuši a podívat se, co se odehrává v atmosféře

„DAVINCI+ je logickou volbou, pokud je motivací na to (nález fosfanu) částečně navázat. Protože způsobem, jak na to navázat, je doletět tam a podívat se, co se odehrává v atmosféře,“ řekl Reuters astrobiolog David Grinspoon, který na navrhovaném projektu pracuje.

Příslušný panel NASA se zabývá ještě dalšími třemi návrhy. IVO má být mise k vulkanicky aktivnímu měsíci planety Jupiter Io, Trident počítá s průletem a zmapováním ledového měsíce planety Neptun Triton a VERITAS se také týká Venuše, ale je zaměřen na zkoumání geologických dějin planety. NASA naznačila, že by si mohla k realizaci vybrat jednu nebo dvě z těchto misí.

Hledání mimozemského života se dosud na Venuši nezaměřovalo. V červenci NASA vyslala robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které by v únoru příštího roku mělo přistát na Marsu. Na rudé planetě má hledat stopy po minulém životě a vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské výpravy.

Ve světle pondělních oznámení šéf NASA Jim Bridenstine prohlásil, že je „čas upřednostnit Venuši“. V prohlášení však Bridenstine ujistil, že proces výběru nových misí bude „spravedlivý a nestranný“. Grinspoon je přesvědčen, že výběr musí reagovat na nedávné vědecké objevy.

Zvýšený zájem o Venuši

Také tento týden ruská kosmická agentura Roskosmos uvedla, že ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla zamířit právě k Venuši a umožnit zkoumání vzorků půdy a atmosféry planety.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin dal podle agentury RIA Novosti najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 14 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 15 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 18 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 19 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 19 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
včera v 06:40

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
20. 5. 2026
Načítání...