NASA chce hledat život na Venuši sama. Zvažuje vyslání robotické sondy

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých misí, včetně mise k Venuši, s cílem zjistit, zda na ní skutečně existuje život. Informovala o tom agentura Reuters poté, co tento týden média oznámila, že vědci v atmosféře sousední planety našli plyn spojovaný s životem.

NASA podle Reuters uvažuje o dvou ze čtyř zkoumaných návrhů misí k planetám, které se v únoru dostaly do užšího výběru. Dvě z nich spočívaly ve vyslání robotických sond k Venuši. Z těch pak jedna, s označením DAVINCI+, počítá s vysláním sondy do atmosféry této planety.

Mezinárodní tým vědců přitom v pondělí oznámil, že v atmosféře Venuše objevil plyn fosfan, který na Zemi produkují mikroorganismy v prostředí chudém na kyslík. Plyn se nachází zhruba 50 kilometrů nad povrchem Venuše a astronomové si jeho přítomnost na druhé planetě od Slunce nedokážou zatím vysvětlit jinak než přítomností života, uvedla světová média.

Doletět k Venuši a podívat se, co se odehrává v atmosféře

„DAVINCI+ je logickou volbou, pokud je motivací na to (nález fosfanu) částečně navázat. Protože způsobem, jak na to navázat, je doletět tam a podívat se, co se odehrává v atmosféře,“ řekl Reuters astrobiolog David Grinspoon, který na navrhovaném projektu pracuje.

Příslušný panel NASA se zabývá ještě dalšími třemi návrhy. IVO má být mise k vulkanicky aktivnímu měsíci planety Jupiter Io, Trident počítá s průletem a zmapováním ledového měsíce planety Neptun Triton a VERITAS se také týká Venuše, ale je zaměřen na zkoumání geologických dějin planety. NASA naznačila, že by si mohla k realizaci vybrat jednu nebo dvě z těchto misí.

Hledání mimozemského života se dosud na Venuši nezaměřovalo. V červenci NASA vyslala robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které by v únoru příštího roku mělo přistát na Marsu. Na rudé planetě má hledat stopy po minulém životě a vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské výpravy.

Ve světle pondělních oznámení šéf NASA Jim Bridenstine prohlásil, že je „čas upřednostnit Venuši“. V prohlášení však Bridenstine ujistil, že proces výběru nových misí bude „spravedlivý a nestranný“. Grinspoon je přesvědčen, že výběr musí reagovat na nedávné vědecké objevy.

Zvýšený zájem o Venuši

Také tento týden ruská kosmická agentura Roskosmos uvedla, že ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla zamířit právě k Venuši a umožnit zkoumání vzorků půdy a atmosféry planety.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin dal podle agentury RIA Novosti najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
před 2 hhodinami

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
před 3 hhodinami

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 6 hhodinami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.