Planeta Mars se v úterý 6. října 2020 v 16 hodin 19 minut středoevropského letního času přiblíží k Zemi na vzdálenost 62,07 milionu kilometrů – bude tak k naší planetě nejblíže až do roku 2035. Jen o týden později, 13. října 2020, nastane takzvaná opozice Marsu se Sluncem a planeta tedy bude pozorovatelná celou noc.
Díky svému přiblížení je Mars v těchto dnech opravdu jasný: po Slunci, Měsíci a Venuší je teď čtvrtým nejjasnějším objektem oblohy. Už středně velkým hvězdářským dalekohledem jsou na něm pozorovatelné útvary jako polární čepička nebo terénní oblasti s rozdílnou odrazivostí. Vzácného příblížení také využil úřad NASA, který k Marsu vyslal 30. července vozítko Perservance v rámci mise Mars 2020. Ta by Rudé planety měla dosáhnout 18. února příštího roku a bude tam hledat známky života.
Mars na dohled
Planeta Mars obíhá okolo Slunce po protáhlé eliptické dráze. V bodě takzvaného přísluní, tedy nejblíže u Slunce, bývá ve vzdálenosti 206,6 milionu kilometrů, v odsluní pak o 42,6 milionu kilometrů dále. Stejně tak i naše planeta obíhá kolem Slunce po eliptické dráze a rozdíl mezi přísluním a odsluním činí zhruba 5 milionů kilometrů.
Nasčítáním těchto rozdílů tak kolísá i minimální vzdálenost Země od Marsu v době takzvaných opozic – tedy když je Mars na opačné straně oblohy než Slunce, a tedy v bodě největšího přiblížení se Zemí. Tato vzdálenost se pohybuje mezi 55,8 a 101,3 milionu kilometrů. Právě letos 6. října bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem jednou z nejmenších.
Návštěva jen jednou za 15 až 17 let
„Kolísání vzdáleností Marsu od Země během opozic se Sluncem jsou periodická. Každá následující opozice nastává zhruba po 2 letech a 2 měsících, přičemž velká opozice (tedy Mars je ve vzdálenosti zpravidla menší než 60 milionů kilometrů od Země) připadne na 15. anebo 17. rok od té poslední. Památnou velkou opozicí Marsu byla ta, která se odehrála 28. srpna 2003. Mars byl při ní od Země 55,8 milionu kilometrů daleko (tedy téměř třikrát blíže než Země od Slunce), což bylo vůbec největší přiblížení za posledních 60 tisíc roků,“ uvádí astronom a astrofotograf Petr Horálek.
Nejvýraznější opozice posledních dekád se pak odehrála před dvěma lety, 27. července 2018, kdy se Mars přiblížil na vzdálenost 57,8 milionu kilometrů. Letos bude Mars o něco více než o 4 miliony kilometrů dále, ale stále nejblíže až do 15. září 2035. Do konce století se velké opozice odehrají ještě 14. srpna 2050 (56 milionů kilometrů), 2. října 2067 (59,8 milionu kilometrů), 1. září 2082 (55,9 milionu kilometrů) a 31. července 2097 (57,3 milionu kilometrů).
„Vůbec největšího přiblížení od roku 2003 se ale nedožijeme – nastane až 29. srpna 2287 a Mars při něm bude 55,7 milionu kilometrů daleko od nás,“ doplňuje Horálek. Celou tabulku marsovských opozic najdete na této stránce.
Skvělé podmínky pro rudou planetu. Jak ji pozorovat?
Při letošní opozici sice Mars není úplně nejblíže k Zemi, ale bohatě to kompenzuje fakt, že leží velmi vysoko v souhvězdí Ryb. Díky tomu lze planetu sledovat mimořádně vysoko nad obzorem – více než 46° v době jeho kulminace nad jihem (po jedné hodině ráno). Vychází prakticky přesně na východě v době soumraku (okolo 19. hodiny) a zapadá na západě v době rozbřesku (okolo 7. hodiny ranní). S velkou výškou nad obzorem už zdaleka nevadí neklid vzduchu a pozorovatelé si mohou vychutnat krásný obraz Marsu už v malých dalekohledech.
Tyto podmínky se navíc ještě budou zlepšovat v průběhu října a první půlky listopadu.
Mars bude ve dnech okolo největšího přiblížení dosahovat úhlové velikosti až 22,6″, což znamená, že už v loveckém triedru jej uvidíme jako malý kotouček.
„Pro plnohodnotný zážitek je ale dobré se vybavit středně velkým hvězdářským dalekohledem s průměrem nad 5 centimentrů, který při větším než 50násobném přiblížení již umožní pozorovateli spatřit náznaky povrchových objektů jako polární čepičku nebo takzvané albedové útvary (oblasti na povrchu Marsu s různou odrazivostí). Větší teleskopy s větším přiblížením pochopitelně umožní lepší pozorování a také fotografování planety. Pochopitelně pokud Mars záhy nezakryje celoplošná prašná bouře, což bývá při jeho velkých přiblíženích poměrně obvyklé. Ideální je navštívit nejbližší hvězdárnu, samozřejmě s přihlédnutím k aktuálnímu omezení z důvodu pandemické situace,“ doporučuje Horálek. Pomoci s vyhledáním nejbližší hvězdárny může Astronomická mapa České republiky.
Mars o velikosti Měsíce nečekejte
V souvislosti s velkou opozicí Marsu se opět objevuje virální „kachna“ upozorňující na možnost uvidět Mars o velikosti Měsíce. Tento hoax vznikl právě při maximálním přiblížení Marsu v roce 2003, ale je nesmyslný. I při největším přiblížení k Zemi je Mars asi 70x menší než Měsíc na pozemské obloze. Ostatně pozorovatelé se o tom mohli přesvědčit už 2. října, tedy jen 4 dny před maximálním přiblížením Marsu k Zemi, kdy se Měsíc krátce po úplňku nacházel jihozápadně pod Marsem.
K Marsu vycestoval robotický hledač života
Velkého přiblížení Marsu k Zemi využila také americká agentura NASA, která 30. července letošního roku vypustila v rámci mise Mars 2020 na zhruba půlroční pouť k rudé planetě vozítko Perservance (v překladu „vytrvalost“), jehož hlavním cílem bude hledání pozůstatků života na Marsu z dob, kdy se na něm nacházely vhodné podmínky včetně vody v kapalném stavu.
Přístroje na palubě vozítka také budou analyzovat marsovskou atmosféru a pomáhat vědcům na Zemi s přípravou potenciálních misí prvních astronautů na rudou planetu. Vozítko by mělo dosednout na marsovský povrch 18. února 2021 a pracovat alespoň jeden marsovský rok (tedy 687 dní). Na povrchu Marsu jej také bude doprovázet minivrtulník Ingenuity (v překladu „vynalézavost“). V rámci mise také mohli a stále mohou lidé z celého světa poslat své jméno na Mars do přistávací oblasti Lake Crater.
Vzácné úkazy na obloze do konce roku
Velkou opozicí Marsu letošní rok plný vzácných nebeských úkazů nekončí. Již 21. října vrcholí každoroční meteorický roj Orionidy, způsobený smítky prachu z nejslavnější komety vůbec – Halleyovy. Orionidy budou mít velmi příznivé podmínky. Rovněž ideální podmínky čeká roj Geminidy, který vrcholí 14. prosince s aktivitou více než 120 meteorů za hodinu.
Naprostá vzácnost nás pak čeká 21. prosince, kdy se na večerní obloze úhlově vělmi těsně přiblíží k sobě planety Jupiter se Saturnem. Tak těsné přiblížení se naposledy odehrálo v roce 1623 a znovu jej uvidí až další generace v roce 2080.
